Rubrika: Říjen 2021

O JINÝCH DĚTECH

Čas od času při různých diskuzích nebo ve sdělovacích prostředcích slýchám otázku, zda jsou děti, které se vrátily po tak dlouhé době jiné. Jiné. Co si pod tím představit?

 V běžném roce mám kolem sebe spoustu dětí. Třeba kluky z modelářského oddílu, které nemusím do žádné aktivity kolem RC aut nikdy přemlouvat. Přesto bylo znát, že když to podmínky dovolily a šlo se sejít, byli o kousek víc nadšení. Žádný termín nebyl problém a délka schůzky? Klidně půl dne.

 A děti z všeobecného oddílu? Jasně, přijdu. A můžu přijít o chvilku dřív? Běžná odpověď. Těch pár dní, co jsem mezi nimi mohl letos strávit, bylo super. Nadšení z každé hry. Pořád si bylo o čem povídat.

 Stejné to bylo i na táboře. Žádné dohadování. Parta, jak má být. A i když jsme letos tábor prodloužili o tři dny, na konci jsme měli pocit, že žádné prodloužení nebylo. To i přes nepřízeň počasí, která většinou tábor komplikuje a všichni se těší domů. Letos nic. Prší? Hm, tak dáme hry připravené do deště a počkáme, až to přejde.

 Takže na otázku, zda jsou děti jiné, mám odpověď. Jsou. Jsou více nadšené z každé aktivity. Váží si času, kdy mohou být spolu. Váží si času, který tráví ve své oblíbené partě.

I já jsem o kousek jiný. Víc se na ně těším. Na čas s nimi strávený. Vždyť nejen já jim, ale i ony mně předávají trochu dobré nálady a optimismu. Jsme parta, a to je hodně.

 Tak toho pojďme využít, dokud to jde. Zatím je to dobré a do dvaceti osob nejsou skoro žádná omezení. Seznam účastníků nepovažuji za omezení. Na naší straně je i počasí. Po nepříliš slunečném létu máme nádherný podzim. Příjemné slunečné dny přímo lákají k nějaké víkendovce.

Držím nám všem palce, ať vydrží nejen počasí, ale i příznivé covidové podmínky.