• Jsem v Pionýru 40 let a nikdy jsem nic takového nepotřeboval… • Na co je to dobré, vždyť máme svoje pionýrské ideály… • Já myslela, že to bude nějaký podrobný návod, jak máme řešit některé komplikované situace… • Proč je tak stručný? • Neměly by jednotlivé body být formulovány pouze pozitivně?
Nevíte, o čem je řeč? Pak jste pravděpodobně nebyli na Výročním zasedání Pionýra. Tam jsem účastníkům předložila návrh etického kodexu dobrovolníka, na kterém jsme s těmi, kteří měli zájem se na něm podílet, pracovali v předchozím roce. Na zasedání se najednou našlo mnohem více lidí, kteří věděli, jak by měli kodex vypadat. Škoda, že nepřišli dříve, možná jsme mohli být o krůček napřed například před učiteli, kterým byl kodex předložen v posledních dnech. Což mne vede k myšlence, že učitelé také pracují s cenným materiálem, s dětskými dušemi, které mohou významně ovlivnit na celý život. My sehráváme v dětských životech důležitou roli v neformálním vzdělávání, ve volném čase. Ale pořád jsou to ty samé děti, o které jde především, a také o přístup k nim, o vnímání a toleranci jejich odlišností, růzností, zvláštností, o tom může být náš kodex, o tom, co všechno umíme/máme/dokážeme tolerovat a bezpodmínečně přijímat.
Etický kodex ukazuje hodnoty a postoje, kterými se organizace prezentuje na veřejnosti. Troufám si říci, že je náš návrh zajímavou prezentací pro veřejnost. Etický kodex v našem případě určuje vztah k dětem, k ostatním dobrovolníkům, ale také k rodičům, k prostředí atd. Za mne má být kodex stručný, aby byl jednoduchým návodem, který dokáže postihnout více situací. Jednotlivé body v sobě nesou atribut práva i povinnosti.
Pro lidskou psychiku je jistě přijatelnější, jsou-li „příkazy“ formulovány pozitivně, čeština byla ale v případě některých pozitivních bodů příliš krkolomná, tudíž méně srozumitelná. Napadá mne zde jako příklad jasné desaterské „Nepokadeš.“ Všichni přesně víme, co nemáme dělat, a přeformulování by bylo spíše na škodu.
Předpokládám, že se kodex stane součástí vzdělávání našich pracovníků. Tam bude prostor k tomu, abychom simulovali situace, které mohou nastat a v kterých nám může kodex pomoci, být návodem, jak danou situaci řešit.
Od samého začátku vzniku návrhu etického kodexu se objevují argumenty, že kodex nepotřebujeme, protože máme svoje Ideály. Já osobně vnímám Ideály jako výchovné cíle, k nimž chceme směřovat. Jsou závazné jak pro děti, tak pro dospělé v organizaci. Etický kodex by měl mít ale širší záběr a je určen dobrovolníkům, určuje tedy směřování našich členů 15+.
V jedné z pouček jsem se dočetla, že etický kodex má za úkol kultivovat.. Vracím se tak ke své první otázce. Zaslouží si pionýři etický kodex? Potřebují ho?
Pokud se chceš zapojit do pracovní skupiny pracující na etickém kodexu, ráda tě přivítám ve svém týmu. Můžeš mi napsat na radka.dojcanova@seznam.cz
Přeji všem krásný nový rok a těším se na plodná setkání nad etickým kodexem.
Radka Dojčánová
Etický kodex dobrovolníka* v Pionýru
Dobrovolníkem je každý, kdo ve svém volném čase a bez
nároku na finanční odměnu vykonává činnost ve prospěch jiných lidí.
Dobrovolníkem se může stát v podstatě kdokoliv, protože každý z nás umí něco, co může nabídnout druhým.
*dobrovolníkem se rozumí každý bez ohledu na pohlaví
- Reprezentuji čestně organizaci Pionýr.
- Mluvím pravdu a jednám čestně.
- Jednám podle právních norem.
- Respektuji názory ostatních členů spolku a rozmanitost činnosti v rámci spolku.
- Svým členstvím se zavazuji plnit povinnosti s ním spojené.
- Jsem spolehlivý, nezneužívám důvěry dětí ani ostatních členů spolku.
- Nepřihlížím neetickému chování druhých, pomáhám ho případně řešit.
- Nezneužívám své pozice v organizaci k uspokojování svých soukromých potřeb.
- Nezneužívám informace o dětech a jejich rodinách.
- Při své činnosti beru ohled na enviromentální dopady.
- Nahlížím na každého jedince jako na lidskou bytost a přijímám ho takového, jaký je, s respektem k jeho národnosti, rase, sociálnímu postavení, pohlaví, sexuální orientaci, hendikepu a jinému.
- Snažím se vytvářet rovné příležitosti pro všechny.