V Mladé Boleslavi se v sobotu a v neděli 24. a 25. září 2022 koná XI. výroční zasedání Pionýra. Víte, kdo bude vaši pionýrskou skupinu zastupovat? Zná vaše názory a postoje? Svěřili jste mu nebo jí právo rozhodovat o budoucnosti Pionýra, je to tedy i váš hlas, se kterým se bude počítat.
VZP NENÍ JEN O VOLBÁCH
Co je Výroční zasedání Pionýra se můžete dočíst v boxu na této stránce. Když se podíváte pozorně, zjistíte, že je tam pár slov vytučněných. VZP totiž není jen o volbách předsedy a dalších orgánů Pionýra, ale také o plánování a obsahových otázkách, na které delegáti společně hledají odpovědi.
Kromě pracovních záležitostí je tzv. výročák nebo výročka (záleží, jak VZP u vás říkáte) příležitostí potkat se s podobně naladěnými lidmi z celé republiky, poslechnout si jejich názory, zjistit, jak to jinde funguje, nebo si ověřit, že jinde jsou na tom stejně jako na vaší pionýrské skupině. Návrat k dvoudennímu formátu přímo vybízí k neformálním setkáním mimo jednání a sdílení zkušeností, povídání nebo jenom k obyčejné radosti ze setkání s přáteli, které byste jinak neměli příležitost potkat.
Všechny informace k XI. výročnímu zasedání Pionýra jsou k dispozici na webu pionyr.cz/vzp/. Stránky jsou určeny členům spolku, a proto je pro jejich zobrazení nutné se přihlásit. Přihlašovací údaje jsou stejné jako pro E-mošku nebo Přihlašovnu.
Na stránkách si lze projít podklady pro jednání. Jsou zde přehledně uvedeny návrhy na úpravu základních dokumentů Pionýra. Delegátům VZP je předložen i návrh nového dokumentu – Etický kodex dobrovolníka v Pionýru – a bude jen na nich, zda se s tímto návrhem ztotožní a schválí jej.
Proč se VZP schází už po deseti měsících a proč je jednání dvoudenní?
Po deseti měsících se znovu sejdeme, abychom si mimo jiné zvolili nové orgány Pionýra pro nadcházející období. Připomenu, že tento termín jednání byl zvoleno kvůli nestandardnímu jednání X. VZP, jehož průběh byl ovlivněn nemocí covid-19. Věřím, že to XI. VZP bude moci proběhnout v režimu, na nějž jsme zvyklí, za účasti všech zvolených delegátů. Když jsem použil slova mimo jiné, měl jsem na mysli další náplň delegátů, kterou bude rozhodování o obsahových otázkách Pionýra pro další období. To je jeden z důvodů, proč je jednání připravováno jako dvoudenní. Chceme, aby na vše bylo dost času. Myslím, že je důležité u toho být a vyslovit svůj názor na to, kam má Pionýr dál směřovat.
Výroční zasedání je skutečným pionýrským svátkem demokracie.
Výroční zasedání Pionýra (VZP):
• Je nejvyšším orgánem Pionýra.
• Je svoláváno předsedou Pionýra nejméně jednou za 5 let. Účastní se ho delegáti pionýrských skupin a krajských organizací Pionýra (podmínkou je existence oddílu při KOP).
• Delegáti výročního zasedání jsou voleni radami pionýrských skupin a radami oddílů při KOP či při Pionýru (pokud byly zřízeny).
• Pionýrské skupině náleží 1 hlas za každých započatých 150 členů.
• Oddílům zřízeným krajskou organizací Pionýra nebo Pionýrem a registrovaným řádně v den zahájení Výročního zasedání náleží 1 hlas za každých započatých 150 členů.
• Příprava a jednání VZP se řídí Řádem pro přípravu a jednání VZP.
• Výroční zasedání rozhoduje o změnách Stanov Pionýra a Programu Pionýra, hodnotí a plánuje činnost spolku.
• Výroční zasedání Pionýra volí a odvolává předsedu a na jeho návrh místopředsedy Pionýra v pořadí (dle získaných hlasů), ekonoma Pionýra a další členy Výkonného výboru ČRP, dále volí a odvolává předsedu, místopředsedu a členy Kontrolní komise Pionýra a předsedu, místopředsedu a členy Rozhodčí komise Pionýra.
• Schvaluje a mění Řád pro přípravu a jednání VZP.
• Projednává a přijímá další usnesení, kterými může zavázat ostatní orgány Pionýra, pobočné spolky a členy.
OBSAH ČINNOSTI PŘIJDE NA ŘADU V SOBOTU ODPOLEDNE
Jak už jsme avizovali, tentokrát bude mít výroční zasedání i obsahovou část, která proběhne v sobotu odpoledne. U kulatých stolů a následně na pracovních sekcích navážeme na oblastní porady, kde jste se také věnovali zvoleným tématům z pěti oblastí – Etický kodex, Životaschopný oddíl, Motivace a oceňování, Komunikace a propagace, PS s nepravidelnou činností (Táborové PS).
V sobotu po dopoledním společném jednání se delegáti rozdělí do pracovních skupin a budou si moci vybrat z nabízených kulatých stolů, které jsou provázány na jednotlivé tematické oblasti.
Moderátorem kulatého stolu s názvem Oceňování a odměňování v Pionýru bude Vladimír Snoopy Snopek z Olomoucko-zlínské KOP. „Z dotazníků (viz graf na této straně) je vidět, že současný systém oceňování využívá méně jak polovina spolku. Chci se s účastníky mých kulatých stolů bavit, jak to dělají u nich. Čekám nejen výměnu zkušeností, ale i nápady, jak a čím poděkovat, ocenit práci. Měli bychom si říct nejen to, jak kde oceňují, ale také, jak si lidé představují, že by oceňování mělo v ideálním případě vypadat. Univerzální cesta neexistuje, ale představa nějaké středně pestré nabídky by ze sekce vzejít mohla a měla,“ říká Snoopy.
Od účastníků kulatých stolů a sekce Životaschopný oddíl očekáváme, že získáme zpětnou vazbu k tomu, jak podporovat oddílovou činnost z metodického (obsahového) hlediska, jak hledat cesty k personálnímu zajištění činnosti. Ale kromě obsahu se budeme muset podívat na podporu pravidelné činnosti i z hlediska financí a zajišťování zázemí. Přestože to bude kvůli vysokému nárůstu cen nájmů a energií pravděpodobně jedna z klíčových otázek v nejbližší budoucnosti, věříme, že nezapomeneme ani na tu obsahovou stránku a budeme hledat příležitosti, jak se společně napříč Pionýrem potkávat a vyměňovat si zkušenosti a tipy na zajímavé aktivity s dětmi.
Výstupy ze sekce PS s nepravidelnou činností / Táborové PS jistě budou v mnohém doplňovat ty z Životaschopného oddílu. Zde nás čekají kulaté stoly, jejichž účastníci budou hledat odpovědi na otázky: Jak pomoci PS s nepravidelnou činností? Co jim může pomoci činnost opět rozjet? Také se budou zabývat ukotvením táborových PS ve Stanovách Pionýra či Směrnici o hlavní činnosti.
Delegáti výročního zasedání si mohou zvolit i kulaté stoly z oblasti Komunikace a propagace. Ačkoli z odpovědí v dotazníku vyplývá, že většina členů vnímá informační toky mezi jednotlivými úrovněmi Pionýra za dostatečné, stále je co zlepšovat a hledat cesty, jak v současné době, která je přesycena informacemi, dostat potřebné pionýrské informace ke správným adresátům. Dále se kulaté stoly z této sekce budou věnovat otázkám prezentace Pionýra na veřejnosti, budování dobrého jména a grafickému manuálu, který je podporou při tvorbě propagačních materiálů Pionýra a tím i dostávání naší značky do povědomí veřejnosti.
A jak bude sobotní odpoledne probíhat? Možná napoví následující schéma. Delegáti si v první části zvolí dva různé kulaté stoly. Volit mohou z kulatých stolů spadajících pod různé pracovní sekce. Předpokládáme, že účast na kulatých stolech proberou účastníci na své krajské organizaci, aby došlo k rovnoměrnému zastoupení a tím i rovnoměrnému přenosu zkušeností a názorů. Dále je žádoucí, aby byli účastníci jednotlivých kulatých stolů vybaveni názory ze své KOP nebo alespoň měli představu o tématu z diskuzních skupin na oblastních poradách či zkušenost s řešením daných problémů na skupině nebo kraji. Následně si pak už zvolí jen jednu pracovní sekci, která bude zpracovávat závěry z kulatých stolů. Na závěrečném jednání obsahové části pak účastníci budou seznámeni s výstupy z jednotlivých pracovních sekcí a v případě potřeby je v plénu budou schvalovat.
Názvy a anotace ke kulatým stolům budou zveřejněny po společném jednání Obsahové komise XI. VZP s předsedy KOP, které proběhne první zářijový víkend. Delegátům VZP budou zaslány informace, jak se na kulaté stoly přihlásit.
Anička N., Darina
Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž
Kdykoli se blíží volby, je to u nás v Pionýru hra na schovávanou. Hlavně ať to nejsem já, já nemám čas. Já se na to necítím. Co bych tam dělal/a zrovna já, zkuste někoho jiného. A předsedové krajů přemýšlí, že by lidem, kteří neřeknou NE, nejraději utrhli hlavu, protože – kdo ho/ji nahradí v práci na kraji?
Když se schází lidé, kteří připravují celostátní akce typu obsahová konference (letos obsahová část VZP), není třeba, aby se vzájemně představovali a v pozadí zní povzdech „furt ti samí“. A „ti samí“ už jsou taky unavení, protože nevidí nikoho nového, ale jsou příliš slušní na to, aby to NE řekli. A když se objeví někdo nový, je to obrovská radost, protože jsme se dočkali zázraku.
Tohle je zkrátka realita Pionýra už minimálně deset let. A přitom je v tomhle úžasném spolku tolik lidí, kteří mají nápady, schopnosti i sílu nápady realizovat. Jsou to většinou týmoví hráči, což je pro práci v jakémkoli orgánu či pracovní skupině nesmírně důležité, ale jejich týmy jsou na skupině, možná ještě tak na kraji.
Už několik let se VV ČRP znovu více snaží, aby fungovaly štáby, sekce a nejrůznější pracovní skupiny. A ono se to i daří. Chce to skupinu nadšenců, kteří něčemu rozumí, mají to vyzkoušené, ví, kam by chtěli to či ono posunout. Zdaleka ne jediným příkladem je léta fungující štáb Sedmikvítku, oblast sedmikvítkovských soutěží jen kvete. Kvetla i během covidu, a to už je co říct. Přitom, když se zeptáte lidí kolem Sedmikvítku, kolik času jim žere schůzování na republikové úrovni, budou vás mít za blázny. Jednu sobotu v roce a pár mailů.
Proč to zmiňuji? V této (a nejen této) oblasti jsou už naši dobrovolníci ukotvení a vědí, že něco někam posouvají a že jim možnost vyjádřit se na štábu nebo mít komu napsat či zavolat pomáhá řešit problémy, které trápí i jiné. Není to dokonalá ukázka? Spousta dobrovolníků zapojených do pracovních skupin v oblastech, kterým se věnují nebo chtějí věnovat, povede k tomu, že víc oddíláků, vedoucích skupin a zástupců krajů bude přímo ovlivňovat dění ve spolku, aniž by museli sedět každý měsíc na jednání VV ČRP a řešit věci, které je nezajímají.
Lidé s právem poradního hlasu mají mít možnost svůj názor říct i na jednání VV ČRP. Bude třeba jim naslouchat, protože jsou odborníci ve své oblasti, mají zkušenosti a zastupují nějaký většinový názor. A myslím, že nepotřebují tlumočníky, nemusí zůstávat trvale ve stínu někoho, kdo je tzv. zaštiťuje ve VV. Jsou-li schopni poradit si s hordou prvňáků nebo puberťáků v oddíle a na akcích, určitě jsou schopni sdělovat představy a potřeby své pracovní skupiny členům VV ČRP. Štíhlejší výkoňák a více prostoru pro vedoucí štábů a sekcí. Možná to není všespasitelné řešení, možná teď říkáte, že to tady bylo už stokrát. Dát dobrovolníkovi práva rozhodovat a současně převzít veškerou zodpovědnost za své kroky a rozhodování – tak nejen u nás na skupině fungují oddíly. A společně se pak domlouváme, kudy dál, co je prioritní, kam napřeme společné síly a kam potečou peníze. V malém to umíme, tak se nebojme přenést běžnou oddílovou praxi i do řízení spolku v tom nejvyšším patře.
Současný VV ČRP vzniká v situaci, jaká ve spolku už dlouho nebyla. Není šťastná, není příjemná, ale je realitou. I náš spolek je součástí společnosti, která se vždy před volbami polarizuje, kde se najdou ti, kteří se striktně vymezí. Jsme odrazem toho, v čem žijeme. Není třeba běh událostí dramatizovat, je tu parta lidí, která si oblasti odpovědnosti rozdělila trochu jinak, než bylo v minulosti zvykem. Pokud se nám podaří dosáhnout zapojení více dobrovolníků z nejrůznějších pracovních skupin do řízení, máme přirozené podhoubí pro budoucnost nejen na krajích, ale i na republikové úrovni.
Darina Zdráhalová
Deset statečných
Kontrolní komise Pionýra (KKP) není orgánem, do něhož by se lidé hrnuli. Nejčastějším argumentem je – nerozumím tomu. A těch pár “zoufalců” už roky zápasí s obrovským množstvím práce i s tím, že nestíhají vše, co by měli dělat. Pro kontroly účetních závěrek pobočných spolků proto začali pořádat tzv. kontrolní dny, kam zvali z krajů další lidi, kteří problematice aspoň trochu rozuměli. Kontrolní dny se staly prostorem pro výměnu zkušeností, pro vyjasnění problematických otázek, pro setkávání lidí, kteří se věnují něčemu společnému. A pracovní tým se rozrůstal a najednou tu nebyli čtyři zoufalí členové KKP, kteří jsou na všechno sami.
To, že mnozí z účastníků kontrolních dnů kandidují na XI. VZP do Kontrolní komise Pionýra, je jen přirozeným vývojem, pochopením toho, že když je lidí na práci víc, mohou si ji rozdělit. A nejen to, mohou si radit, pomáhat, společně hledat řešení problémů a přenést zkušenosti i do své práce na krajích. Každá práce ve vrcholných orgánech se totiž na práci v krajské organizaci odrazí dvěma způsoby – dotyčný má míň času, ale najednou má víc zkušeností, ví, jak podobné problémy řeší jinde, a kraji tak najednou přináší víc.
Marcela Hrdličková