Dnešní táborovou základnu – Rajnochovice v podhůří Hostýnských vrchů ve Zlínském kraji představuje předsedkyně Pionýra Darina Zdráhalová, která je zároveň vedoucí 2. PS Julia Fučíka Kroměříž.
Přijměte pozvání do Rajnochovic. Byla a tak trochu pořád je to lokalita, kde se v létě znásobí počet „obyvatel“, protože tu ve stanech a chatkách tráví léto děti v minimálně osmi táborových základnách. Ta naše je v místní části Košovy v místě zvaném Vojtkova louka. Tak jako všude – když ji miluješ, není co řešit. A že je co milovat!
Jsme tu od roku 1962, loni tedy již šedesáté léto. Z původní dřevěné kuchyně bez elektrické energie a s donáškou vody ze studánky se postupně rozrostla. Dnes je tu srub s celoročním provozem, vedle studánky máme přepadovou studnu s rozvodem vody jak do letních umývárek a sprch, tak do srubu. Zůstaly kadibudky, ty k zásadní změně nesměřují. Neřešíme ani problém s odpadními vodami, máme vlastní velký septik. Na druhou stranu jsou pryč i časy, kdy jsme tu byli sami, dnes je za námi malé chatové městečko. Doba, kdy lidé trávili každou chvíli na chatě, už je ale naštěstí také minulostí.
V těsné blízkosti naší louky býval nádherný les. Část z něj padla v roce 1996 kvůli tornádu, které se celým údolím prohnalo s velmi ničivými následky. Znovu vysazené a dnes již vzrostlé stromy postupně sežral kůrovec. Zůstala část listnatého lesa a kousek smrkové vzrostlé školky. Les u nás – stejně jako jinde v republice – doslova mizel před očima. Ale u nás ho poctivý kus zůstal.
Srub a další objekty (sklad a umývárny) jsou naše, pozemek máme pronajatý od olomouckého arcibiskupství. Kromě naší skupiny využívají srub i další pionýři, vejde se sem na postýlky 16 a s přistýlkami až 25 lidí. K tomu je třeba připočítat v létě postavené stany s podsadou. Jsou tu dva malé pokoje a jedna velká místnost s deseti postelemi, součástí srubu je jídelna, kuchyně s klasickým vybavením k vaření pro až 70 lidí a hygienické zázemí – dvě umyvadla, dvě sprchy v malé koupelně. V létě se tu v podsadových stanech s kapacitou 58 osob vystřídají čtyři turnusy pionýrských táborů z našeho kraje.
Co nám chybí? Větší vodní plocha ke koupání, nejbližší koupaliště jsou dvacet a více kilometrů daleko, přírodní vodní plocha v těch našich kopcích není. Pod táborem teče potůček, ale časy, kdy to byl velký potok, na němž jsme měli vybudovanou malou přehradu, už připomínají jen fotky v táborových kronikách.
Co je naší největší předností? Těžko říct, prostě je tu krásně. Ale tenhle pocit má přece každý, kdo vyrostl na nějaké základně a stará se o ni. My, vlastníci základen, tu naši vidíme vždycky jako to nejkrásnější místo na světě. Už proto, že na ní necháváme stopy svého potu a spoustu hodin brigádnické práce. U nás jsme v loni vyměnili střešní krytinu na polovině srubu, předloni stará okna za plastová, v letech minulých jsme starý srub přenesli z kraje lesa, kde podle nového lesního zákona už být nesměl, na nové místo, a vznikl tak sklad, který je po ruce. V létě zde mají vedoucí materiál na program a schází se tu na poradách, v zimě jsou v něm podsady. Plán oprav a údržby máme hodně dlouhý, každou korunu a každou hodinu dobrovolnické práce se snažíme investovat promyšleně a plánovaně.
Proč tedy vyrazit do Rajnochovic? Je to turistický ráj, spousta tras pro nádherné výlety, nedaleko je Hostýn, nejnavštěvovanější poutní místo Moravy, vlakem se můžete vydat i do nepříliš vzdáleného Rožnova pod Radhoštěm a na spoustu dalších zajímavých míst. Rajnochovice nadchnou v zimě – kousek od nás je lyžařský areál Troják a další pak na Tesáku, je i nespočet běžkařských tras. Rajnochovice ale nadchnou i v létě – třeba rozhlednami na Kelčském Javorníku, na Hostýně a Maruška u Trojáku. A taky se tu dá uprostřed lesů v tichu krásně odpočívat.
Darina
