Ulepené prsty, hluboké soustředění a hodiny a hodiny práce. Také si tak představujete typický modelářský kroužek? V Pionýru máme několik oddílů či skupin zaměřených na plastikové modeláře a jejich vedoucí vyzdvihují zejména rozvoj zručnosti. Modelářství přibližují Tomáš Suchý (vedoucí 1. PTS Táborník v Mladé Boleslavi, kde je pět modelářských oddílů) a Jindřich Lilek z oddílu Leteckých modelářů Bošovice (PS Zouvalka).
Jak jste se dostali k modelářství?
Tomáš: Okres Mladá Boleslav je v Pionýru specifický. Nenajdou se zde skoro žádné všeobecné oddíly, většina je úzce specializovaná. Na skupinách 1.PTS Táborník a Modelářské centrum máme dva oddíly plastikových modelářů a po jednom oddílu leteckých balzových modelářů, železničních modelářů a oddíl modelové autodráhy. Dále zde máme muzeum plastikových modelů generála Fajtla jako modelářský klub. Technické obory byly vždy jednou z nosných činností v minulosti a my jsme je totálně zanedbali.
Jindra: Úplnou náhodou. V dubnu 2015 jsem ve své knihovničce našel návod jak postavit teplovzdušný balon. Zašel jsem do naší školy za paní ředitelkou a nabídl, že s některými chlapci postavíme balon. Podařilo se a líbil se dětem i dospělým. Při stavbě balonu jsem přinesl klukům plastikový model letadélka z mé modelařiny z dřívějších dob. Kluci byli nadšení a chtěli také něco slepit, a tak začala práce s modelařením ve škole v odpoledních hodinách za velké podpory pedagogů. Po dvou letech dětí přibylo a známý mi pomohl založit oddíl při pionýrské skupině.
Je vyrábění hlavní činností, nebo jde spíš o doplňkovou aktivitu?
Tomáš: Žádná doplňková aktivita, je to hlavní činnost a je velice zajímavá po všech stránkách. Spojuješ při ní zručnost, zájem o techniku, historii a pohled do budoucna – rozvoj.
Jindra: Základem je lepení modelů letadel ze stavebnic. Schůzky jsou pro děti jednou týdně – v pondělí či v úterý. Problém je, že nemám nikoho, kdo by pracoval s dalšími dětmi, které mají zájem. Získávání spolupracovníků je náročné. Mně už je 74 let, a tak se snažím najít cestu, jak činnost oddílu udržet do budoucna.
Musíte řešit i zvýšenou bezpečnost?
Tomáš: Bezpečnostní pravidla jsou skoro stejná jako u jiných oddílů, jen s rozšířením o používání technických pomůcek, lepidel a barev.
Jindra: Bezpečnost nijak ohrožena není. Za celou dobu jsme řešili asi jen tři drobná zranění od nožíku.
Děti si své výrobky odnášejí domů nebo zůstávají v klubovně?
Tomáš: Modely končí u dětí doma, na výstavách, soutěžích a v muzeu.
Jindra: Pokud si děti staví svoje modely, odnáší si je i domů. Pokud jsou z našich zásob, jsou připraveny k výstavám.
Dá se v této činnosti i soutěžit?
Tomáš: Soutěže jsou ve všech modelářských disciplínách. Pořádají je oddíly, skupiny i profesní organizace (např. Modelářský svaz).
Jindra: Letos poprvé jsem obeslal soutěž technických dovedností v Holešově pořádanou PS Dr. Mirko Očadlíka. Co nás jako oddíl proslavilo, byly modelářské výstavy v naší sokolovně. Výstavy měly velmi velký ohlas, a pokud to zdraví dovolí, chceme uspořádat další v květnu 2022.
Co bys poradil skupinám či oddílům, které o této činnosti uvažují?
Tomáš: Pokud máte klubovnu a hlavně vedoucího, který tomu holduje, tak do toho. Grantů na podporu technického vzdělávání dětí je mnoho. Činnost není náročná na přípravu a organizaci a děti mají zájem. Je velkou chybou, že v Pionýru tato činnost skoro zanikla.
Ptala se Mirka
