Kovídání trestněprávní

10. března 2020 jsem se na idnes.cz dočetl, že „Na velké problémy si zadělal muž ze Sokolovska, který nedodržel izolaci nařízenou hygieniky. Muž nakažený covidem-19 chodil k obchodnímu domu a nakupovat v rychlém občerstvení. Nyní skončil ve vazbě a hrozí mu vysoký trest.“ Tento pán, ač byl shledán nakaženým virem covid-19 (nebo nějakou jeho formou – prostě onemocněl a vykazoval i příznaky) a krajská hygienická stanice mu nařídila izolaci, ji opakovaně porušil a coural na veřejnosti (opakovaně byl přistižen i policií). Pokud je někdo takhle „nerozumný“, nemůže se divit, že ho soudce poslal do vazby. Čím to? No, trestní zákoník pamatuje na vědomé i nedbalostí šíření (i ohrožení) nakažlivou nemocí, a trestá je. Samozřejmě jde o nemoci „kvalifikované“, jinak by bylo možné uvěznit každého chrchlajícího. „Kvalifikovanost“ plyne z nařízení vlády č. 453/2009 Sb., v platném znění – obsahuje seznam nemocí – a od března 2020 je doplněno o koronavirus SARS-CoV-2.

Prakticky: Úmyslné šíření řeší § 152 trestního zákoníku (trestný čin šíření nakažlivé lidské nemoci). „Šiřitel“ bude potrestán až odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, pokud úmyslně způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci u lidí. Pokud tak činí za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, může očekávat dva roky až osm let vězení. Nedbalost postihuje v § 153 (trestný čin šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti). Kdo z nedbalosti způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci u lidí, bude potrestán až odnětím svobody na jeden rok; šest měsíců až tři léta dotyčnému hrozí, pokud se tak stane za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Je třeba podotknout, že není třeba skutečného rozšíření nákazy, trestný čin je dokonán již způsobením nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nemoci (tomu se říká trestný čin ohrožovací). Navíc pachatelem nemusí být ani osoba nakažená či s příznaky, ale i zdravý, který například ve stravovacím nebo obdobném „podniku“, porušením povinnosti vyvolá či zvýší nebezpečí zavlečení anebo rozšíření toho zpropadeného viru.

Michal Pokorný, advokát
právní zástupce Pionýra