Není to asi standardní úvodní věta, ale kdo mě znáte, víte, že se mnou není nic tak úplně normální. S mnohými z vás se znám osobně z Kamínek, republikových setkání a dalších akcí a někteří vídali mé jméno pod některými články v Mozaice už dříve. I tak mi dovolte se trochu představit.
Jmenuji se Mirka Tolarová a od začátku roku jsem novou redaktorkou a editorkou Mozaiky. Co to přesně obnáší? Zejména úzkou spolupráci se zaběhnutou partou kolem našeho pionýrského zpravodaje, která naštěstí funguje na jedničku. Mou pravou rukou (či spíše já její?) je grafička Terka. Zároveň je třeba říct, že můj příchod neznamená automaticky změnu v nastaveném stylu Mozaiky. Případné změny vzejdou spíše od vás čtenářů a také z diskuzí na oblastních poradách a případně z jednání na X. Výročním zasedání Pionýra.
Zkušenosti s novinařinou a psaním mám nejen z občasného přispívání do Mozaiky, ale také díky dvanácti letům v Plzeňském deníku, kde jsem postupně pracovala jako korektorka, redaktorka a editorka. Nyní tu mám na starosti různé tematické bloky a také některé přílohy.
I k Pionýru mám blízko. Součástí spolku jsem od roku 2004 a několik let jsem byla i členkou Výkonného výboru ČRP. V posledních letech mám na starosti soutěž Clona, jejíž uzávěrka se mimochodem kvapem blíží!
Je pravda, že přebírám Mozaiku v době, která není úplně jednoduchá, ale to pro nikoho z nás. Věřím ale, že se už brzy začne tato podivná doba vracet k normálu a na stránkách Mozaiky budeme znovu vídat rozesmáté tváře dětí a inspiraci a hry pro běžné schůzky. Protože osobní setkání se obrazovkou ani dopisy zkrátka nahradit nedá.
Mirka