Asi každý už se setkal s partou nadšenců se zbraněmi na malé kuličky. Možná jste si airsoft vyzkoušeli na táboře nebo třeba na Kamínkách. V Pionýru máme několik airsoftových oddílů, pro něž je tato činnost hlavní náplní. Vyzpovídali jsme vedoucí dvou z nich: Jakuba Čecha z PS Mír Domažlice a Lucku Bauerovou z 63. PS Sosna Praha 8.
Kdy vznikl váš airsoftový oddíl a kolik má členů?
Kuba: Náš oddíl se jmenuje 301. Pionýrská a s oddílem jsme začali v roce 2014. Máme okolo 30 stabilních členů, včetně party skvělých vedoucích a instruktorů.
Lucka: Branný Oddíl SOSNA-FOX, zahájil pravidelnou činnost v roce 2016, aktuálně máme 20 členů. Scházíme se pravidelně každý týden na schůzkách v klubovně a každý měsíc pořádáme víkendovou nebo jednodenní akci pro členy.
Jak jste se k airsoftu dostali?
Kuba: Prvotní nápad začít s airsoftem byl můj. Dost často jsem v airsoftovém okolí viděl neorganizované party dětí a řekl jsem si, že by stálo za to mít oddíl, kde se bude scházet stabilní parta. Nejdřív jsme zkoušeli tzv. projekt Survival, kde jsme myšlenku a koncept testovali.
Lucka: Na táboře míváme domluvený doprovodný program, kdy nám někdo zvenčí přijede ukázat svou činnost. Tehdy jsme zkusili paintball a hodně nás to chytlo, ale nakonec jsme po dlouhých diskuzích vybrali airsoft. Hlavně kvůli větší realističnosti a v té době také dostupnosti.
Jde o hlavní činnost vašeho oddílu? Dá se vůbec dělat jen napůl?
Kuba: Je to zásadní část naší činnosti, ale ne hlavní. Airsoft zabírá zhruba třetinu programu, zbytek je outdoor přežití a klasické schůzky, kde se jen hrají hry. Naše děti se opakovaně shodly, že nechtějí simulovat armádu, že se chtějí bavit a mít to volnější.
Lucka: Ano i ne. Tím, že jsme se rozhodli vést oddíl jako branný, snažíme se věnovat i dalším činnostem, které podle nás s airsoftem souvisí – třeba nácviku první pomoci. Hodně se naše činnost kryje s tzv. tábornickými dovednostmi. Airsoft je pro nás prvek, který všechny tyto činnosti ozvláštní.
Co vás na airsoftu baví?
Kuba: Jednoznačně adrenalin, ale zároveň je to sport, který lidi velmi dobře spojuje. Je při něm zásadní týmová spolupráce a musí se jeden spoléhat na druhého. Častokrát dětem ani nezáleží na výhře, ale na tom, jak si zabojovaly a jaké nové zážitky se spoluhráči mají.
Lucka: Na airsoftu mě baví hlavně jeho variabilita a všestrannost, podporuje týmového ducha, kreativitu, schopnost rychlého rozhodování. Tím, že je airsoft oproti běžným hrám maličko drsnější, jsou podle mě i prožitky z her a činnosti hlubší.
Jak je to s vybavením? Jde o drahý sport?
Kuba: Naprosté minimum jsou ochranné brýle, zbraň a nějaké kuličky (munice), což znamená náklady kolem 4000 Kč. Ve vybavení lze utopit klidně i desetinásobek: kvalitnější zbraň stojí okolo 7-10 tisíc, k tomu vesty, helmy atd. Našim začátečníkům půjčujeme oddílové vybavení nakoupené přímo pro tento účel.
Lucka: Začínali jsme v podstatě v tmavých teplácích nebo maskáčích, s půjčenými zbraněmi. První erární oddílové zbraně byly manuální pistole a pušky, ale většina z nás postupně přešla na dlouhé elektrické zbraně (pušky, samopaly). Asi nejnáročnější položkou výbavy je zbraň. Dnes už se dají sehnat úplně základní zbraně do tří tisíc korun, pár takových máme k dispozici jako erární k zapůjčení nováčkům.
Co na tento sport říkají rodiče?
Kuba: Když už své dítě přivedou do oddílu, mají k airsoftu buď kladný přístup, nebo to berou jako obyčejný sport. Nesetkal jsem se s nějakým zásadním odporem.
Lucka: Myslím, že dnes většina rodičů celkem vítá, že se snažíme dětem vrátit brannou výchovu. Někteří rodiče nám dokonce říkají, ať dětem na akci pořádně provětráme pérka.
Spousta lidí airsoft odsuzuje jako zbytečné násilí. Jak byste na tento názor reagovali?
Kuba: Zareagoval bych protočením očí a povzdechem, protože je to věc, kterou slyším každou chvíli. Mnohem více než o střílení, jde o tým, spolupráci a důvěru. Není to jen bezcílné běhání po lese a střílení. Člověk musí přemýšlet, kdy se pohne, kam se přesune, kdy vystřelí, kam se ukryje… Zároveň jde o rozhodování a přemýšlení pod tlakem, tedy něco, co dětem pomůže v reálném životě. A jaký je rozdíl v principu vybíjené a airsoftu? Při obojím se pokoušíte zasáhnout protihráče kulatou věcí, a když je zasažen, jde ze hry. Více zranění a hádek jsem viděl při vybíjené než při airsoftu – nejsme žádní krvelační váleční štváči.
Lucka: Asi bych řekla že naše činnost není jen o běhání v lese v maskáčích a o střílení. Zaměřujeme se i na jiné aktivity – přežití v přírodě, první pomoc, vaření, taktiku a strategii, často také trénujeme s dětmi sebeobranu a co dělat v krizových situacích… No, ale samozřejmě je to i o tom běhání po lese se zbraní a o střílení! (smích)
Jak je to s bezpečností? Jsou zranění častá?
Kuba: Pro vedoucího je to alfa a omega. Nejvíc v ohrožení jsou oči, proto vyžadujeme od členů kvalitní brýle s certifikací. Za jejich sundání při hře je podmíněné vyloučení z oddílu. Možná se to zdá drsné, ale nechci riskovat ztrátu oka jen kvůli neopatrnosti a náhodě. Naštěstí jsme zranění kvůli airsoftu ještě neměli. Šlo spíše o zranění a nehody spjaté s pohybem v terénu a zásadně se objevují u vedoucích. (smích) Je to stejné jako když se jde na táboře hrát něco do lesa, možná ještě bezpečnější, protože děti mají helmy, pevné vysoké boty a ochranné brýle.
Lucka: Riziko zranění je shodné jako u jakékoli jiné činnosti či sportu. Samozřejmě za dodržení bezpečnosti – tedy VŽDY ochranné brýle s certifikací a dobré oblečení. V dnešní době, kdy jde výkon zbraní hodně nahoru, nejsou k zahození například síťované masky na obličej, šátek nebo tunel.
Co byste poradili oddílům, které uvažují, že by airsoft také zařadily mezi oddílové aktivity?
Kuba: Nejdříve si udělat průzkum, zda o to je v jejich okolí zájem. Pak si určitě sednout a rozmyslet, jak k tomu chtějí přistupovat: Chceme to hrotit nebo to bude jen pro zábavu? Budeme mít společné maskáče nebo je to jedno? Budeme mít téma oddílu? Co nějaká symbolika nebo hodnosti? Jsou to zásadní detaily, které mají velký dopad na pozdější fungování airsoftového oddílu. Zajištění vybavení je finančně náročné, s tím nám nejvíce pomohl Pionýr a podpora oddílové činnosti a také krajské a obecní dotace.
Lucka: Nejlépe se podívat po nějaké herně nebo oficiálním hřišti, občas se dá výbava zapůjčit po domluvě i v airsoftovém obchodě. Náš oddíl může do začátků pomoci, poradit a případně i domluvit ukázku, aby si to mohli zájemci vyzkoušet, vždyť jedním z ideálů Pionýra je POMOC. Koho to láká, ať jde do toho!
Ptala se Mirka
Letošní airsoftové setkání pořádá
63. PS Sosna Praha 8 a bude se konat na pionýrské táborové základně KAPR v Popovicích kousek za Benešovem. V termínu 9. až 11. září bude účastníky čekat nelítostný boj o život v džungli plné nepřátel. Chcete se zúčastnit? Sledujte web skupiny a hlavně pionýrskou Přihlašovnu.
