Během prodlouženého víkendu 16. až 19. listopadu se v Plzeňské a Olomoucko-zlínské KOP uskutečnily dva velmi podobné motivační kurzy – dvě Prachovky. Co je Prachovka? Trochu jiný kurz pro ty, kteří pracují s oddílem a chtějí získat nové náměty, ale i informace a motivaci k další práci s oddílem. Proč Prachovka? Protože ve svém obsahu oprašuje výchovné programy Výpravy za poznáním, oprašuje a rozšiřuje vědomosti z kurzů kvalifikace instruktora a vedoucího oddílu. Jde o mimořádnou vzdělávací akci, která z běžné řady vybočuje svým obsahem, zajištěním a je i jakousi motivací a poděkováním za práci aktivním vedoucím.
Vedoucí a instruktoři z O-Z KOP mohli na Prachovce zažít spoustu zábavy, ale přitom se dozvědět nové informace a leccos si na vlastní kůži vyzkoušet. Účastníci si vyzkoušeli různé nové techniky a aktivity, také zkoušeli malovat či vyrábět ze sádry a došlo i na moderní digitální technologie. A co na Prachovku říkali její účastníci?
Nikča Zdráhalová
Protože pracuji i profesně s malými dětmi, připravila jsem si aktivitu z programu Zvířátka. Na tuto Prachovku jsem si vybrala metodický list zaměřený na emoce, protože je dle mého práce s emocemi důležitá v každém věku.
Marcela Hrdličková
Ve svém volném čase se věnuji prožitkovému tvoření a tuto činnost přenáším i do našeho oddílu. Vedu totiž děti k tomu, že výtvor nemusí být dokonalý, protože důležitější je si užít samotný proces tvoření. A to je to, co předávám dál i zde na Prachovce.
Jarda Světlík
Pracuji jako učitel, lektor a metodik digitálních technologií a na této Prachovce jsem se věnoval tématu kyberbezpečnosti a umělé inteligence, jelikož se jedná o aktuální témata, která se dotýkají nejen dospělých, ale i dětí a mládeže.
Petr Skalka
Jsem metodik a pracovník v MADIO, což je organizace zabývající se prevencí a rozvojem týmů. Na Prachovce jsme se bavili o různých tématech, například jak pracovat se skupinami, jak skupinu stmelit, nebo jak zařídit, aby například táborový program fungoval lépe. Přičemž nikdy nejsme v expertní pozici a neříkáme, co a jak máte dělat, ale spíše se ptáme, co vám funguje nebo co používáte, a to se snažíme rozvinout a možná ještě o trochu zlepšit. Samozřejmě se ale nelze zaměřit pouze na teorii, takže do toho přidáváme i nějaké hry, jako jsou seznamovačky, team-buildingové hry atd.
Vojta
Motivační kurz Mlázovy – plzeňská kop
Prodloužený víkend 16. až 19. listopadu prožilo devatenáct dobrovolníků ze čtyř pionýrských skupin z Plzeňského kraje v zámeckém penzionu v Mlázovech u Klatov, kde se konala akce s názvem Motivační kurz. Nenudili jsme se ani chvilku.
Čtvrteční večer jsme věnovali vzájemnému poznávání se a seznamování. Rychle jsme se všichni naladili na stejnou vlnu, ani to nedalo moc práce.
V pátek nás celý den lektorka Ivana Šircová ze spolku Projekt Odyssea
(www.odyssea.cz) a provázela nás tématem motivace. Po krátkém úvodním bloku následovala řada aktivit, při kterých jsme trénovali spolupráci, komunikaci, důvěru i schopnost vyřešit zadaný úkol co nejpřesněji. Díky příjemnému počasí jsme dokonce mohli strávit část odpoledne venku. Večerní diskuzní hra prověřila naši schopnost formulovat a obhájit svůj názor.
Sobota byla věnovaná tématu sociální komunikace pod vedením skvělého lektora Romana Musila (www.seminaremusil.cz). To byla jízda! Ani minuta nazmar – neverbální komunikace, zrcadlení emocí, základy rétoriky… Byli jsme šokováni, kolik informací dokážeme předat a „přečíst“ z pouhého podání ruky. Rozhodně víme, že jsme se s panem Musilem neviděli naposledy, chceme prostě víc!
Nedělní dopoledne už bylo klidnější, s Petrou Štefflovou (www.psychologieplzen.cz) jsme si povídali o problematickém chování u dětí – jak hledat jeho motivy a jak na ně reagovat.
A jak se to účastníkům líbilo? Pecka, bomba, víc takových akcí! Při závěrečném hodnocení většina z přítomných vyzdvihla ohromný přínos kurzu nejen pro práci v Pionýru, ale také pro svůj osobní život. Odjížděli nadšení a s jiskrou energie pro další práci s dětmi. Motivovaní – a o to přece šlo.
A jak to všechno souvisí s výchovnými programy v Pionýru? No, nikdo z lektorů není pionýr, naše výchovné programy neznají, jsou to odborníci ve svém oboru. Přesto byste většinu aktivit, které nám ukázali a doporučili pro práci s dětmi, v našich výchovných programech našli. Stejně jako většinu teorie, kterou nám k tomu řekli. Podle mě je to důkaz, že naši práci asi neděláme úplně špatně. Že víme, jak na to.
Dáša Čechová