Respekt k odlišnostem, jinakosti a jejich podpora a kultivace jako součást našich výchovných programů a našeho výchovného vedení dětí. Proč bychom se o to měli snažit? Jak k jinakostem a odlišnostem přistupovat a co nás na jinakosti zneklidňuje?
Žijeme a budeme žít v multikulturním a různorodém prostředí. Setkáváme se s lidmi s různými handicapy, názorem, vzhledem, orientací, názorem…. Když jsem byla malá, což už je pěkně dávno, neviděla jsem na ulici člověka na vozíku, neviděla jsem nikde dítě, které bylo nějak jiné, mělo třeba divné oči a pootevřená ústa, neumělo mluvit, pohybovalo se těžce, dělalo „divné“ pohyby. Co to je jinakost? Přece každý jsme jiný. Skoro se mi chce parafrázovat text jedné známé písně na Já jsem tak jinej, tak překrásně jinej…
V multikulturníma různorodém prostředí je nezbytné, aby měly děti možnost vnímat, pochopit a ocenit rozdíly ve vzhledu, schopnostech, kulturách, náboženství a hodnotách. A čím dříve se s různorodostí a barevností potkávají, tím je to pro ně snazší.
Jak můžeme podporovat a rozvíjet respekt k odlišnostem? Nejdříve tomu sami musíme věřit a sami v tomto duchu jednat. Nemohu kázat vodu a pít víno. Takže nejprve si sami zodpovězme otázku, jak jsem respektující a tolerantní já…
A co dělat dál? Podporovat prostředí, kde jsou všichni přijímáni, a ukazovat dětem, že každá odlišnost má svoji hodnotu. Tím, že budeme zahrnovat do našich aktivit různé kultury a tradice, pomůžeme dětem lépe pochopit svět kolem nás. Málokoho již po dovolené v nějaké exotické zemi zaskočí to, že…
Jsme dost šikovní na vytváření různých her a příběhů, které zdůrazňují rozmanitost, jinakost a respekt k ostatním. Hry a příběhy nám pomáhají uvědomit si, že odlišnost je přirozená a neznamená pro nás ohrožení. Příběhy dětí z jiných kultur, příběhy dětí potýkajících se s nepřízní osudu.
Slovo komunikace se skloňuje ve všech možných pádech. Děti s tímto slovem operují, ale co si pod tím představí? Povzbuzujme a podporujme děti k tomu, aby mluvily o svých pocitech a rozdílech bez strachu z odmítnutí nebo odsouzení. Bezpečná a otevřená komunikace pomáhá předcházet nedorozumění a podporuje respekt a přijetí. Podpora dětí ve schopnostech řešit konflikt, chápat emoce druhých, pracovat v různorodých skupinách, v různém složení, pracovat vědomě s handicapem. Přece běžně hrajeme hry, kdy má někdo zavázané oči, nesmí mluvit, má omezenou hybnost, nechápe, na čem se druzí domluvili. Tak jen neskončit u toho, že to byla prima hra a že jsme se pobavili, ale pojďte to dotáhnout o kousíček dál. Jak mi u toho bylo, co to se mnou dělalo, co mi pomohlo a co ne, jaké to vlastně je být jiný…
A pro ty, kteří by chtěli ještě něco víc, doporučuji materiál MŠMT Jsme rozdílní – učíme se a hrajeme si společně autorek Hádková Kateřina a Hájková Vanda. Na 65 stranách najdete náměty, nápady a hry, jak přiblížit dětem různé jinakosti.
