V předchozích dvou číslech jsem psal o odpovědnosti nám svěřovaných ratolestí za škody jimi napáchané, příp. o odpovědnosti naší nebo spoluodpovědnosti při zanedbání dohledu. Dnes si povíme, za jaké následky lze „škůdce“ povolat k odpovědnosti (tedy aby např. zaplatil).
Běžně se užívají pojmy „škoda“ nebo „způsobená škoda“ či náhrada způsobené škody. Škoda v právním slova smyslu je však jednou z možných forem projevu jednání „škůdce“. Základním pojmem je tzv. „újma“ (s tímto pojmem pracuje např. občanský zákoník) a ta se člení na majetkovou a nemajetkovou.
Je užitečné vědět, že u majetkové pracujeme s pojmem „újma na jmění“, což je nejobecnějším výrazem pro jakákoliv aktiva, která nám mohou náležet (např. vozidlo, cihly, dům, pozemek, ale i pohledávka nebo autorská práva majetková).
Pro majetkovou újmu je charakteristické, že ji obvykle lze na základě určitých, někdy i zcela exaktních podkladů vyčíslit v penězích. Majetková újma je tedy zjednodušeně řečeno škoda – tedy újma na majetku, která může mít několik podob:
• Skutečná škoda, tj. hodnota toho, oč se zmenšil majetek poškozeného – jako příklad může sloužit cena cizího stavebního řeziva, které bylo omylem námi spotřebováno.
• To, co poškozenému ušlo – tzv. ušlý zisk, například ztráta na mzdě v důsledku pracovní neschopnosti způsobené úrazem při dopravní nehodě (rozdíl mezi obvyklou mzdou a nemocenskými dávkami).
• Škoda může spočívat i ve vzniku dluhu – například zaplatit pokutu za opožděně podané daňové přiznání, kde účetní nebo někdo jiný, kdo je měl za pionýrskou skupinu podat, se opozdil a skupina byla stižena pokutou. Poškozený má pak právo, aby pokutu „škůdce“ zaplatil za poškozeného nebo ji nahradil skupině, pokud ta ji zaplatila ze svého.
Majetková újma tam, kde to připadá v úvahu (obvykle u poškození věci), se nahrazuje uvedením do předešlého stavu – např. oprava poškozeného plotu. Pokud to ovšem není možné, oprava by byla nesmyslně nákladná nebo pokud to požaduje poškozený, hradí se škoda v penězích (§ 2591 odst. 1 OZ).
Pojem „újma nemajetková“ může působit jako cosi metafyzického. Ve skutečnosti je vyjádřením stavu, že poškozenému bylo ublíženo na přirozených právech ničím nerušeného, obvyklého života (včetně důstojnosti, zdraví či způsobením duševních útrap). Jinými slovy: člověku bylo ublíženo tak, že se to neprojevilo v majetkové sféře, ale došlo ke změně v kvalitě jeho života (např. přišel při nehodě o končetinu, byl pomluven, v profesi označen hanlivě – např. jako nekvalifikovaný bl*ec apod.).
Nemajetková újma se odčiňuje tzv. přiměřeným zadostiučiněním. Přiměřenost záleží na konkrétních okolnostech případu, způsobu, jakým byla nemajetková újma způsobena, a následcích a může spočívat v povinnosti omluvy, a/nebo v zaplacení peněžité částky. Jde svým způsobem nejen o náhradu „poškozenému“, ale i o „soukromý trest“. Jinak proto bude poskytnuta při poškození zdraví způsobeném z nedbalosti oproti způsobení úmyslného poranění.
Michal Pokorný, advokát, právní zástupce Pionýra
