Je to déle než měsíc, co začala válka na Ukrajině. Velká část z vás se neúnavně zapojuje do pomoci běžencům z válečných oblastí a za to vám patří veliké poděkování. Nicméně se množí dotazy, jak postupovat v různých případech, které tato nestandardní situace přináší. Nemáme patent na rozum, ale třeba vám naše desatero pomůže.
1. Každá pomoc je silnější, pokud je rychlá, ale zároveň koordinovaná. Je určitě daleko lepší se připojit k velké sbírce než zakládat svoji vlastní (s nadsázkou 1056. v pořadí).
2. Kde jsem doma, tam pomohu lépe. Vaše místní znalost vám může otevírat různé dveře. Většina obcí už postupuje koordinovaně a vaše nabídka pomoci jim může přijít vhod.
3. Válečný konflikt a jeho následky se nevyřeší zítra ani pozítří. Každý slib pomoci by měl být promyšlený i s ohledem na budoucnost. Můžeme půjčit naše nemovitosti či základny, ale nebudeme je za pár měsíců potřebovat pro naši letní činnost? Myslete na to při dojednávání podmínek.
4. Spousta ukrajinských lidí přichází z velkých měst a většinou jsou to ženy s dětmi. Myslete na to, pokud nabízíte nemovitost, kde se neobejdou bez topení uhlím či dřevem. Je docela možné, že si nebudou umět poradit a budou potřebovat pomoc i v tomto ohledu.
5. Stejně tak se může stát, že místo, kam roky jezdíte na tábor nebo výpravu, bude letos obsazené. Raději se dopředu zeptejte.
6. Ano, můžeme vzít na tábor ukrajinské děti. Jen si prosím předtím položme otázky podobné těm při loňském tornádu na Moravě. Budou mít vhodné oblečení? Mám možnost pro ně před táborem někam dojet a pak je odvézt zpět? Kolik se mi jich „vejde“ do rozpočtu tábora?
7. Možná je lepší než pobytový tábor udělat tábor příměstský. Dětem připravíte celodenní činnost, ale odpoledne odchází s maminkou. Je to pro ně větší jistota a maminka si zároveň odpočine anebo zařídí, co potřebuje.
8. Každé dítě, které přijde do ČR, má nějakého svého zástupce. Rodiče, nebo někoho, kdo za něj může rozhodovat. S přihlášením na naše akce by tedy neměl být problém.
9. Ačkoliv si myslíme, že jazyková bariéra není problém, může se stát, že ve vypjaté chvíli je všechno jinak. Tlumočník, který bude po domluvě k zastižení na telefonu, znamená jistotu.
10. Nabízí se zapojení ukrajinských dětí do naší běžné schůzkové činnosti. Zkuste prvně nabídnout program místnímu centru, které uprchlíkům pomáhá. Když Ukrajincům vaši činnost nabídnou lidé, které už znají z míst, kde se nyní cítí bezpečně, je větší šance, že nabídku přijmou a přidají se k vám.
A jedenáctá rada na závěr. Základem úspěchu je výběr vhodných aktivit na schůzkách či výpravách. Ukrajinské děti jistě neocení střelbu ze vzduchovky nebo airsoft. Stejně tak ohňostroj nemusí být pro všechny zrovna zábavný, spíše by je mohl vyděsit. Vzpomínky posledních dní mohou být různé.
Dušan
Jak překonat bariéry při schůzkách
Dalších deset praktických rad pro činnost pro vás sepsala Bára Nechanická na základě zkušenosti, kdy pracovala jako dobrovolnice s dětmi v zahraničí bez znalosti jejich jazyka.
Běžnou komunikaci při schůzkách může tlumočit třeba starší ukrajinské dítě, které umí obstojně česky nebo jiný společný jazyk. Počítejte s tím, že tlumočení je velmi zdlouhavé (a ještě víc, pokud je přes třetí jazyk), a mluvte krátce a jednoduše.
On-line překladače jsou užitečné pro nejnutnější instrukce, domluvu s rodiči apod.
Mnoho aktivit pro děti funguje i (téměř) bez mluvení: sporty a pohybové aktivity, výtvarné, divadelní a hudební aktivity, známé deskovky, jednoduché hry pro malé děti, focení, natáčení apod.
Pokud chcete děti s odlišným jazykem do programu dobře zapojit, budete nejspíš zpočátku potřebovat víc času na přípravu a vymýšlení aktivit. Pomůže režim (držet stejnou strukturu schůzek, opakovat aktivity, které už vy i děti znáte). Nemějte na sebe ani na děti přílišné nároky, začněte jednoduchými aktivitami.
Pokud chcete s ukrajinskými dětmi pracovat dlouhodobě, vyplatí se naučit se pár frází v jejich jazyce. Budete překvapeni, jak málo slov stačí pro komunikaci při opakující se činnosti. Můžete také např. nalepit na předměty v klubovně lepítka s dvojjazyčným fonetickým přepisem, společně vytvářet oddílový slovníček apod.
Je jednodušší mít ve skupině více dětí, které mají společný jazyk. Potom mohou mít některé aktivity oddělené, nebo mohou v rámci společných zadání vytvořit skupinku. Není potřeba, abyste jako vedoucí rozuměli všemu. Dohlédněte na bezpečnost a dejte jim prostor pro vyjádření v jejich jazyce bez nutnosti všechno tlumočit.
Pro seznámení skupiny česky a ukrajinsky mluvících dětí a odbourání strachu z komunikace se dá využít metoda jazykové animace. Jde o známé týmové hry obohacené o jazykové prvky nebo neverbální komunikaci. Zatím existují v češtině metodiky od Tandemu pro česko-německou jazykovou animaci, ale určitě zvládnete nahradit německá slovíčka ukrajinskými.
Držte se toho, co umíte (vést oddíl, pracovat s dětmi), nemusíte řešit všechny problémy uprchlických rodin. Myslete také na své psychické zdraví.
Nevyptávejte se dětí na jejich zážitky, pokud o tom samy nezačnou mluvit.
A hlavně neočekávejte vděčnost ze strany dětí a jejich rodičů. Nečekejte, že budou všechny děti hodné a budou dělat všechno podle vašich představ. Některé děti možná budou nespolupracující, nekomunikativní, nebude jim chutnat vaše jídlo a mohou prožívat traumatický stres. Pokud se něco nepovede, nesvádějte to na jejich „národní mentalitu“ apod. a nevyprávějte dalším lidem, jak jsou ti Ukrajinci nevychovaní. Nejdůležitější je, aby se děti cítily přijímané i se vším, co si s sebou nesou.
Bára Nechanická
