Co je pro malé děti to pravé dobrodružství? Přece spát jinde než doma ve vlastní postýlce. A když je to ve společnosti kamarádů, je to bonus navíc. Zkusit můžete třeba přespávání v klubovně – je vhodné pro ty nejmenší stejně jako pro puberťáky. 1. dubna se navíc koná Noc s Andersenem, která k podobnému přespání přímo vybízí. Je to tedy ideální příležitost tuto aktivitu vyzkoušet. Přinášíme zkušenosti a postřehy ze skupin, kde přespávání patří k tradičním činnostem. Na otázky odpovídaly Lenka Sakařová z PS Zborovice a Darina Zdráhalová z 2. PS Julia Fučíka Kroměříž.
Kdy jste zavedli přespávání v klubovně a při jakých příležitostech?
Lenka: Všechno to u nás kdysi před mnoha lety vlastně začalo Nocí s Andersenem. První ročníky byly pro deset, dvacet dětí, pak už jsme se pomalu nevešli ani do tělocvičny a do sálu místní sokolovny (rekord byl přes šedesát dětských nocležníků). Program si vždy přizpůsobujeme podle sebe a tak nás navštívil Andersen (kamarád – herec), máme svůj strom přání nedaleko klubovny, pozorovali jsme hvězdy, byli jsme na noční prohlídce hrobky rodiny Friessů (dřívější majitelé Zborovic), noční prohlídce hradu Buchlova (pěkně jen za svitu baterek), spojili jsme se na dálku s dalšími místy přes web akce, prošli pohádkovou stezku setmělou obcí, v nedalekém lese jsme poseděli u prvního jarního ohníčku…. Dvakrát jsme si tuto noc protáhli na celou víkendovku – takže jsme měli vlastně Víkend s Andersenem. Nedávno jsme zavedli předvánoční přespávání pro nejmenší děti z oddílu, kde je program přizpůsobený blížícímu se období. Akce je však komornější, pouze pro mladší členy našeho oddílu, tuto tradici teprve budujeme. V plánu máme ještě přespávání spojené s nočním turnajem v deskovkách, na které bychom chtěli pozvat i rodiče našich oddílových dětí. Uvidíme, jestli se podaří získat zájem dětí a přilákat rodiče.
Darina: Přespávání jsme zavedli před více než deseti lety, kdy jsme měli hodně předškoláků a potřebovali jsme, aby si zvykli na noc bez maminky. Dnes jimi vyplňujeme měsíce mezi víkendovými akcemi, protože máme v oddíle i děti, které se z různých důvodů nemohou účastnit schůzkové činnosti a tohle je pro ně možnost plnohodnotného zapojení.
Mají děti tuto aktivitu rády? Zúčastňují se spíše mladší nebo starší děti?
Lenka: Většina dětí bere přespání mimo svou postýlku jako dobrodružství a my se k tomu taky snažíme tak přistupovat. Pro některé mrňousky je to třeba i první noc bez maminky a určitě první noc ve spacáku a bez pohodlí vlastní postele. Zájem mezi dětmi je, občas spíš někteří vedoucí a instruktoři „bojují“ s časem, takže plánujeme a počítáme, jak to nejlépe udělat, aby všechno proběhlo hladce, s plným programem a hlavně bezpečně.
Darina: Děti se na páteční pionýrská přespávání těší, ale někdy si myslím, že ještě víc se těší rodiče. Zúčastňují se všechny děti, věk nehraje roli, pozdější večerní (skoro noční) program připravujeme pak zvlášť pro starší, takže ani ti se nenudí.
Máte některé pravidelné aktivity, které při přespávání zařazujete?
Lenka: Vždy se snažíme alespoň část programu připravit v terénu – pohádková stezka, světýlková cesta, cesta za pokladem, hledání místních strašidel, zdobení stromu přání apod. Samozřejmě na žádném přespávání nechybí pohádka, příběh – čteme společně, předčítáme dětem, na dobrou noc.
Darina: Každý rok je to jiné – v minulosti to byly třeba sobotní návštěvy bazénu, sobotní výšlap, letos je to sobotní vaření, protože na přání členů oddílu plníme odborku kuchař a je i výchovné, že co si uvaří, to si taky sní.
Blíží se Noc s Andersenem, což je dobrá příležitost pro takovéto přespání. Čtete dětem před spaním?
Lenka: Při každé noci něco vyrábíme, kreslíme, hrajeme hry a samozřejmě čteme. Kromě pana starosty, předsedy školské a kulturní komise OU, ředitelky školy nebo školky, paní učitelky češtiny, paní knihovnice nám četli i mistr ČR v leteckém modelářství, vicemistryně Evropy v atletice, vítězka několika literárních soutěží, finalistka olympiády v českém jazyce, vítězka soutěže Matematický klokan i finalistka Logické olympiády a další (všichni bývali nebo současní členové našeho oddílu).
Darina: Noc s Andersenem byla pro nás spouštěčem přespávacích akcí a inspirací.
V čem vidíte přínosy přespávání v klubovně?
Lenka: Je to méně finančně nákladná aktivita, máme po ruce materiál, neomezuje nás cestování (což je pro nás občas docela problém) a taky je na aktivity více času než na schůzce. Mimo jiné je to také možnost prezentovat se v místě působnosti. Máme trošku výhodu v tom, že pokud je nás víc, s prostory ochotně vypomůže obecní úřad. Pro vedoucí je to i trošku jiná možnost sledovat spolupráci dětí, vzájemnou podporu, komunikaci. Některé aktivity se nám samovolně přenášejí do další činnosti, už pár let se nejstarší sami hlásí (holky, ale už i kluci) třeba na táboře, že půjdou povyprávět těm nejmenším pohádku na dobrou noc do stanu. A malí to přijímají s nadšením.
Darina: Je to pokračování oddílové činnosti, často děti dokončují v rámci programu nějaké náročnější tvoření, můžeme naplánovat v klubovně časově náročnější aktivity. Nesporným přínosem je i malá finanční náročnost.
Na co by si vedoucí měli dát pozor?
Lenka: O bezpečnosti se mluví pořád, ale…. Nezapomeňte na dostatek lidí – v přípravě, ale především v průběhu akce samotné. Je dobré mít vždy telefonický kontakt na rodiče, program připravit předem, a pokud máme venkovní aktivitu, těsně před akcí znovu zkontrolovat celou trasu, mít po ruce lékárničku, v záloze nějakou hru navíc, pohotovostní auto poblíž klubovny… My jsme si také zvykli mít na akcích, kde spíme, vždy nějakého proškoleného zdravotníka.
Darina: Nepodlehnout představě, že v domácím prostředí to nemusím až tak moc plánovat, že nepotřebuji zajistit materiál, protože přece v klubovně všechno mám. Je to akce jako každá jiná a potřebuje pečlivou přípravu.
Ptala se Mirka
Katka Pimpa Součková
PS Údolí slunce Hamry nad Sázavou
Dnes už je přespávání v klubovně stálou a komfortní záležitostí, ale ráda vzpomínám na noci ve staré klubovně. Předem zatopit, spát na improvizovaných postýlkách, jeden vedle druhého, aby se nás vešlo co nejvíc, a ráno se budit s párou od pusy a s vodou stékající po stěnách, jak se vysrážela. Také vaření na dvou plotýnkách plynového vařiče a mytí a hygiena v jednom umyvadle se studenou vodou chtělo notnou dávku logistiky, odvahy i sebezapření. A to vše bez záchodu, který byl v jiné budově přes ulici. To bylo dobrodružství…
Vlasta Vasková
PS Hrádek
S mým oddílem Mraveniště máme přespávání několikrát za rok. Sraz je v pátek k večeru v klubovně, odtud jdeme k chatě v lese, posedíme u táboráčku, najíme se, proběhne večerní hra. Pak se vrátíme do klubovny v domě dětí, následují deskové hry, popř. promítání fotek z tábora nebo akcí. Někdy si jen popovídáme . Ráno nás čeká dopolední turistická vycházka za keškou apod., pak si společně připravíme oběd, většinou buřtguláš nebo něco s těstovinami. Úklid, vyhodnocení, rozdání odměn a odpoledne rozchod domů. Program upravujeme podle roční doby a příležitostí, takže máme např. vánoční a velikonoční tvoření nebo vyrábění pro seniory.
Šárka Zeusová
PS Dravci
Přespávání v klubovně je u nás tradice a už si ani nepamatujeme, kdy to začalo. Tyto akce milují nejen děti, ale také instruktoři a vedoucí. Je nás vždy kolem padesáti. Akce je hlavně o tom, že jsme spolu a máme čas si popovídat. Pařba v deskovkách je ideální příležitost zahrát si hry, na které není normálně čas. Her máme neuvěřitelné množství a všichni mají šanci si zahrát svou oblíbenou, nebo se naučit něco nového. Jestli jste to ještě nezkusili, tak určitě doporučujeme.