Jedna ze sekcí, která se sešla na Pionýrské neděli, se věnovala oblasti motivování a oceňování. A i když si zde povídali jen čtyři účastníci, přesto byla diskuze zajímavá a přinesla náměty pro jarní oblastní porady i republikové zářijové jednání. V průběhu nedělního dopoledne se diskutující často vraceli k výstupům z Pionýrské apatyky, které je oslovily, jsou zajímavé a které chtějí posouvat dál.
Jedním z výstupů byl návrh oddělit od sebe pojmy motivování a oceňování, i když spolu velmi úzce souvisí. Proč? To vysvětlila jedna z moderátorek – Dáša Čechová z PS Mír Domažlice. „Téma motivování lidí beru jako oblast, která leží hlavně na oddílácích a skupinových vedoucích. Beru to jako způsob, jak lidi podpořit, aby pracovali v Pionýru a aby třeba dělali i něco navíc. Téma oceňování s tím sice úzce souvisí, ale nemyslím si, že lidé pracují v Pionýru, aby dostali nějakou odměnu nebo ocenění,“ popisuje rozdíl Dáša.
Patří motivování mezi dovednosti vedoucího?
Všichni se shodli na tom, že zažít pocit úspěchu je motivační. Například když zkušenější vedoucí dají mladým instruktorům a vedoucím možnost připravit akci od začátku až do konce a převzít za ni zodpovědnost. Pokud všechno dopadne, jak má, mohou být organizátoři spokojeni s tím, co se jim povedlo, ale zároveň je to bude motivovat k další práci a výkonům. Často na jednání zaznívalo, že právě ve vzdělávání lze více rozšířit oblast motivace, a to u instruktorů se zacílením na děti a u vedoucích na instruktory. Nesmíme také zapomenout na kvalifikaci volených a jmenovaných funkcí, kdy jsou to právě skupinoví vedoucí nebo členové rady, kteří by tyto dovednosti měli ovládat a ve své praxi je maximálně využívat.
Má smysl motivovat i naše dlouholeté dobrovolníky?
Garantka ÚPVC Lída Kočí k tomu řekla: „Jednorázové vstupní školení, sice může nastartovat funkcionáře v této oblasti, ale je nutné jejich dovednosti dále rozvíjet, například formou různých seminářů nebo zážitkových víkendů, kde se setkají s odborníky z dané oblasti, ale zároveň si mohou spolu vyměnit zkušenosti. Navíc zpětná vazba, kterou na tyto akce máme, je veskrze pozitivní a lidé se z podobných akcí vrací namotivovaní do další práce. A o to nám jde především.“
Jsou pionýrská vyznamenání přežitek?
Shoda panovala také na tom, že vytvořit centrální metodiku na oceňování je těžko uchopitelné, protože by mělo být vždy osobní. Je tedy důležité přemýšlet, jak, kdy a kde ocenění předáváme. Emoční prožitek v přátelské skupině je mnohdy víc, než formální předávání na krajské nebo republikové úrovni, kde je člověk pro ostatní „cizí“. Například Jana Pralinka Světlíková z PS Klubovna Čtrnáctka předala na táboře ocenění Víc pro děti, než pro sebe (tzv. pacičku) jako poděkování za celoroční práci mlaďochům na skupině. Byla mile překvapená, že všem udělalo ocenění radost a všichni jeho symbol nosí. Jako konkrétní výstup z diskuze vzešla potřeba „regálu“ na E-mošce, kde si z nabídky materiálu vhodného k oceňování mohou vybrat jen vedoucí PS a předsedové KOP. Dále zazněla potřeba ocenění či poděkování (např. formou grafického listu) starostům, mecenášům nebo dalším, kteří podporují oddíly, pionýrské skupiny nebo spolupracují s Pionýrem.
Dáša na závěr zhodnotila setkání jako příjemné. Byla potěšena, že byli diskutující naladěni na stejnou vlnu, a věří, že výstupy ze setkání budou použitelné. Všichni účastníci se shodli na tom, že v této oblasti chtějí přiložit ruku k dílu a za to si zaslouží dík.
Co myslíte, může to být i díky vhodně zvolené komunikaci, kterou mezi sebou vedli? Právě oblasti komunikace a propagace se budeme věnovat v příštím vydání Mozaiky.
Anička N.
Motivování
• Manažerská dovednost, o které je nutné více mluvit na kurzech KOV nebo u volených a jmenovaných funkcionářů.
• Pro členy z kategorie 14+ pořádat na pionýrských skupinách akce (např. víkendovky). Pokud není dostatek lidí na skupinách, pak by se této věkové kategorii mělo věnovat PVC KOP.
• Motivovat mladé lidi – postupné přenechání odpovědnosti, prostoru při plánování oddílové schůzky, akce…
• Větší a silnější kooperace v oddíle, na skupinách. Pěstování pocitu sounáležitosti. (Pozn. red.: Nepřipomíná vám to článek v lednové Mozaice věnovaný Životaschopnému oddílu?)
• Při jednáních vedoucích pionýrských skupin připomínat, jak je důležitá motivace a oceňování lidí. Jak k tomu přispívá otevřená komunikace.
• Celoročně podporovat pracující oddíly, protože zde bude motivace účinnější a přirozenější.
• Nabídnout specializované kurzy pro vedoucí pionýrských skupin.
Oceňování
• Oceňovat především na úrovni oddílu, skupiny a KOP – instruktoři, OV, funkcionáři.
• Na úrovni KOP připomínat lidem důležitost oceňování, osvěta systému oceňování.
• V rámci E-mošky – „regál“ pro oceňování, které může objednat pouze vedoucí pionýrské skupiny, předseda KOP (určitá váha, hodnota ocenění).
• Možnost v rozpočtu pionýrské skupiny – oblast motivace a oceňování – pro nákup poukazu, vstupenky …. zážitková odměna
Chybí vám tu něco? Nebo naopak přebývá? Tak nám o tom dejte vědět na anna.novakova@pionyr.cz.
Každý názor je pro nás důležitý.