Leckomu se může zdát trochu zvláštní, že jsem jako doplněk k tématu Jan Amos Komenský zvolil mapy – tedy zeměměřictví či kartografii. Ovšem pozor – důvodů je pro to hned několik. Pojďme je postupně zmínit…
Zmenšený obraz země
Mapa je zjednodušeně řečeno zmenšený obraz země, ale přesněji se mapa definuje jako zmenšené, zevšeobecněné a vysvětlené znázornění objektů a jevů na Zemi. V oddílech pracujeme s mapami i přes to, že existují technologicky vyspělejší prostředky navigace. Jednak z tradice a jednak proto, že stále platí princip „Obrázek je cennější než tisíc slov“. Zkrátka i v našem virtuálním věku jsou mapy a kartogramy mocným informačním prostředkem, a proto je důležité s nimi pracovat a učit děti v nich číst. Navíc se i v dnešní technické době může snadno stát, že navigaci či telefonu dojde baterka, přestanou fungovat kvůli chladu či vlhku, nebo dokonce zmizí GPS signál. Co potom? Zachrání nás stará dobrá papírová mapa. Je jen bonusem, že díky orientaci v mapě vnímáme (svoji) pozici v širším kontextu a trénujeme orientační smysl. (Z výchovného hlediska jsou to důvody důležité.)
Není účelem této stati vše detailně vysvětlovat, ale je dobré připomenout, že mapy lze rozdělit podle měřítka, funkce, vzhledu, technologie tvorby nebo způsobu použití v publikaci atd. A rád připomenu i to, že mapy slouží i k trénování matematiky a přepočtů – protože pochopit měřítko mapy a umět zvolit to správné – pro tu kterou situaci – je také věda.
Mapy a J. A. Komenský
Pro leckoho zdánlivě nesourodé spojení, ale je na místě. Už v odstavci výše jsem uvedl hned několik (pedagogických) zásad popsaným J.A. Komenským, které práci s mapami provázejí:
- Názornost – mapa je zmenšený obraz skutečnosti
- Průběžné učení (a opakování) – vysvětlit smysl a účel mapy a připomínat/opakovat, jaké mapy jsou, co s nimi dělat atd.
- Mezipředmětové vazby – nejde jen o zeměpis, ale měřítko nás vede k matematice, historické mapy k dějinám apod.
Tohle všechno vnímáme vlastně automaticky, aniž bychom si uvědomili, že zásady popsané Komenským a jím systematizované, fungují dodnes. Nicméně zrovna práce s mapami je opravdu vhodným příkladem propojení.
Věhlasná mapa Moravy
Doklad renesančního rozměru osobnosti J. A. Komenského spočívá i v jeho zásahu do vcelku specifických oborů, jako je právě zeměměřictví a kartografie.
Komenský zpracoval nesmírně oceňovanou mapu Moravy, byť nebyla úplně původní (to ovšem ani netvrdil). Pracoval s dříve vytvořenou tzv. Fabriciovou mapou, kterou ovšem na základě vlastních cest a měření zásadně upravil a zpřesnil. Díky tomu už nešlo jen o „orientační“ dílo, ale stala se skutečnou přesnou mapou. Terén zobrazil tzv. kopečkovou metodou, přesně zakreslil přes 530 míst, vyznačil orientační body (lesy, hory, léčivé prameny, vinohrady) a velmi podrobně i vodní toky. Mapa obsahovala i dvojjazyčná pojmenování (např. Opava/Troppau) a jednalo se skutečně o unikátní dílo.
Mapa Moravy od J. A. Komenského
Vyšla v r. 1627 v Amsterodamu u proslulého tiskaře N. Piscatora, věnována byla panu Ladislavu Velenovi ze Žerotína. Mapa měla i síť zeměpisných souřadnic a měřítko (měrnou jednotkou byl sáh).
Velikost mapy byla 540×440 mm. Užité měřítko bylo 1:470 000.
Tiskem následně vyšla ještě mnohokrát – byla totiž pro svoji přesnost oblíbenou a velmi vyhledávanou pomůckou.
Hledáš nápady na aktivity s mapou? Zkus si vybrat ve Výpravách za poznáním:
Putování se psem – ML P19 – Umím číst v mapách
Tajemství staré truhly – ML P16 Orientace v přírodě a mapě, ML T11 – Orientace v místě bydliště a okolí