XI. výroční zasedání Pionýra se bude konat letos v září a jeho součástí bude i obsahová část. Pro ni bylo zvoleno pět témat, která potřebujeme v současné době v Pionýru řešit. Na oblastních poradách si jednotlivé krajské organizace mohly zvolit témata, která je zajímají, trápí nebo na nichž chtějí naopak dále pracovat, protože už se této oblasti věnují. Ve chvíli, kdy tento článek vzniká, máme za sebou šest oblastních porad. Některých se zúčastnili i vedoucí pracovních skupin, kteří společně se svými týmy tato témata pro zářijové jednání připravují. Zeptali jsme se jich, co je na jednání zaujalo nebo zda průběh a výstupy z jednání na jednotlivých KOP odpovídají hypotézám, jež jednotlivé pracovní skupiny mají.
Životaschopný oddíl
Vlaďka Aviča Brandová
Navštívila jsem zatím jednu diskuzní skupinu na téma Životaschopný oddíl a k dispozici mám jeden vyplněný dotazník s otevřenými otázkami, které jsou rozdávány na oblastních poradách. Věřím, že další ještě přibudou. Tématem, které se nejvíce neslo diskuzí, bylo vlastně hledání odpovědí na otázku: Jak nebýt na všechno sám? Fungující oddíl nemůže stát na jednom obětavém vedoucím, který bude do roztrhání těla dělat všechno. S tím souvisí předávání odpovědnosti mladým instruktorům a vedoucím. Prostě nechat to na nich, „nekafrat“ jim do toho, ale být v záloze pro případ rady, pokud si ji vyžádají, jistit zpovzdálí.
Zaujalo mě téma plánování činnosti, které je asi většinově vnímáno jako příprava na schůzky, méně již jako vize a představa toho, jak a kam bychom chtěli děti dovést, co je naučit. Hypotézy, zdá se, že zatím spíš sedí.
PS s nepravidelnou činností
Michal Krtek Rejzek
Zatím jsem on-line navštívil dvě oblastní porady (PaKOP a KhKOP), kde se téma táborových PS probíralo, a musím říct, že toto téma vzbudilo celkem velký ohlas. Zatím je předčasné dělat nějaké závěry, ale ukazuje se, že opravdu táborovým PS (PS, co dělá jen a pouze tábor/tábory) by ukotvení ve stanovách Pionýra zjednodušilo život. Nicméně toto řešení se hodí pouze pro několik skupin z každé KOP. Trochu mě překvapilo, že v rámci krajů existuje různě velká skupina PS, která by měla problém s nastavením pravidelné činnosti jednou za 14 dní, ale zároveň nespadá do kolonky táborová PS. Je to něco, o čem je třeba dál diskutovat a snažit se hledat.
Jedním z největších problémů pro pravidelnou činnost se jeví nedostatek vedoucích a instruktorů, protože situace v krajích není, co se týče zaměstnání, vždy úplně růžová a dost vedoucích za prací dojíždí. Také školy, kde instruktoři a vedoucí studují, nebývají vždy nejblíže místu, kde má skupina klubovnu. Je to něco, co např. v Praze nebo v Brně úplně neznáme. V plánu mám zúčastnit se ještě pěti oblastních porad.
Závěrem bych rád řekl, že cílem není žádné skupiny rušit, slučovat či jakkoliv jinak dehonestovat, ale ukazuje se, že problém s pravidelnou činností v Pionýru existuje. Je třeba o tom začít mluvit a snažit se najít řešení, která povedou k lepšímu fungování pravidelné činnosti PS.
Motivace a oceňování
Dáša Čechová
V debatě zazněly stejné myšlenky a názory jako při diskuzích v naší pracovní skupině. Motivace, oceňování a obecně otázka lidských zdrojů v Pionýru jsou vnímána jako důležitá témata, kterými je potřeba se zabývat na každé pionýrské skupině, v každém oddíle. Diskutující mluvili o sounáležitosti a partě kamarádů jako o důležitém motivačním faktoru, nicméně se shodli na tom, že je potřeba hledat taková řešení, aby parta kamarádů nebyla pro dobrovolníky tou jedinou motivací k práci. Aby si vedoucí a instruktoři uvědomovali přidanou hodnotu své práce, že to není JEN hraní si s dětmi.
Velký důraz diskutující kladli, na prostor pro realizaci vlastních nápadů, na postupné předávání zodpovědnosti – zkrátka abychom se k mladým, začínajícím dobrovolníkům nechovali jako k dětem. To i já považuji v tomhle tématu za stěžejní.
Dotkli jsme se i problému nedostatku funkcionářů na úrovni krajů a republikové úrovně Pionýra, ale už jsme neměli dost času diskuzi dokončit. Velmi se mi líbila myšlenka Víti Ondráčka, který řekl, že víc než motivací bychom se měli zabývat tím, jak lidi NEDEMOTIVOVAT. To mi přijde velmi důležité, protože když vidím na našich vzdělávacích akcích mladé instruktory a čerstvé oddíláky, jsou nadšení a plní chuti do práce. Přemýšlím, kam se časem tihle lidé ztrácejí a proč. Těším se na výstupy ze všech oblastních porad. Doufám, že najdeme způsob, jak se v oblasti motivace a oceňování posunout o kousek dál.
Etický kodex
Radka Dojčánová
Byla jsem na třech oblastních poradách, na své domovské v Pardubicích, v Kroměříži a na Vysočině. Etický kodex si účastníci vybrali pouze v Pardubicích a v Kroměříži a na obou poradách byl přijat vcelku pozitivně. Neozval se nikdo, kdo by byl proti tomu, abychom kodex coby dobrovolníci měli. Nevznikly ani námitky proti jeho konkrétnímu obsahu. V podstatě nevyvolal ani větší debaty, účastníci ho prostě vzali tak, jak jim byl předložen. Během přestávek jsme vedli neformální debaty a z nich jsem měla příjemné odezvy. Někteří účastníci mi říkali, že se jim kodex líbí a vnímají ho jako důležitý.
Nápady na doplnění jsem žádné nezaznamenala. Pevně věřím, že větší debata vznikne na podzimní obsahové konferenci, kde se sejdou zainteresovaní jedinci z jednotlivých krajů.
Komunikace a propagace
Víťa Ondráček
Zatím jsem navštívil dva kraje, které si vybraly téma propagace a komunikace. Kromě svého domovského Jihomoravského, kde pohled na propagaci dlouhodobě sleduji, to byl Královéhradecký kraj. Tam se mi nejvíce líbilo, kolik vlastních propagačních předmětů si na kraji vytváří. Doufám, že budeme moci jejich nápady do budoucna využít i pro celý Pionýr.
Jaké jsou zatím ohlasy na oblastní porady?
Oblastní porady přinášejí informace o plánovaných akcích, o dění ve spolku, ale také o tom, co pionýry čeká a nemine. Co nejzajímavějšího se účastníci prozatím uskutečněných porad dozvěděli?
Ivana Vejvodová
předsedkyně KOP Královéhradeckého kraje
Pro mě osobně byla v rámci letošní oblastní porady velmi přínosná informace o grafickém programu Canva, který bychom mohli do budoucna zdarma využívat pro tvorbu našich grafických materiálů.
Za naši KOP mohu říci, že jsme na oblastní poradě vyšli vstříc novému zákonu, v jehož rámci bude všem právnickým osobám od 1. ledna 2023 zřízena datová schránka. Pionýrské skupiny obdržely návod na její zřízení s tím, že chceme být prvním krajem, jehož všechny skupiny budou mít datovou schránku založenou ještě během letošního roku a naučí se ji používat. J
Také jsme využili možnost prezenčního setkání a odměnili jsme lidi, kteří v našem kraji dlouhodobě pracují.
Dušan Pěchota
předseda Pionýra
Jsem příjemně překvapen z množství lidí, které se porad účastní. A jsem za to moc rád. Potkávat se a řešit věci společně je určitě správná cesta.
Darina Zdráhalová
předsedkyně Olomoucko-zlínské KOP
Na oblastní poradě O-ZKOP zaznělo několik zajímavých názorů, několik věčných pravd, sem tam postesk či obavy z budoucnosti. Už na začátku jednání, když předseda představoval nové aktivity (sportovní liga, Uznado…) vyslovila Jana Valová z PS Šumperk něco, s čím nelze než souhlasit.
Na vysvětlenou nutno dodat, že většina zúčastněných je z pionýrských skupin, které byly i v době covidové velmi aktivní ať už zapojením do celostátních aktivit (vždyť i všechna trička, tašky, vaky, hrníčky k pionýrským výzvám a projektu Babi, dědo vznikaly u nás), tak i vlastní činností. „Nechceme nové aktivity, ty jsou určeny těm, kdo potřebují rozpohybovat. My jsme v neustálém pohybu. Potřebujeme se zastavit, nadechnout, vyhodnotit uplynulé období a říct si, co potřebujeme a kudy chceme jít dál, abychom byli schopni dalšího rozvoje.“
Je to veliká pravda, ostatně Jana Valová je velmi zkušená a dlouholetá vedoucí skupiny (a dříve pionýrského centra a kraje). V tom vidím složitou, ale důležitou úlohu krajů – rozpohybovat ty, kteří zůstali na místě, a dát prostor k zastavení těm, kteří se chtějí zastavit, pomyslně naslinit prst, aby jej mohli zvednout proti větru a určit další směr.
Káťa Vetterová
Jihomoravská KOP
Na oblastní poradě mě nejvíce zaujala témata vybraná k diskuzi – Pionýrské táborové skupiny, Komunikace a propagace a Motivace a oceňování. Mrzelo mě, že bylo možné zúčastnit se pouze jedné diskuze, protože všechny proběhly zároveň. U mě nakonec vyhrálo téma Motivace a oceňovaní. Vyměnili jsme si zkušenosti z našich oddílů a diskutovali jsme o tom, jak by bylo možné zlepšit motivaci i oceňování hlavně u instruktorů a vedoucích. Nakonec jsme se shodli, že je to téma, kterému bychom se měli věnovat déle než hodinu a mělo by se k němu vyjádřit více lidí.
Katka Pimpa Součková
předsedkyně KOP kraje Vysočina
Co pro nás bylo nej(zajímavější)? Hlavně setkání naživo a tváří v tvář, protože tak se informace předávají nejlépe a je prostor na otázky, které by jinak nezazněly. Skupiny popisovaly, jak fungují a to snad pomohlo poznat zase o kousek víc jednotlivé PS, rozdíly mezi nimi, rozdílné problémy i potřeby z nich plynoucí. Potkali jsme se s novým předsedou Dušanem, kterého ještě mnozí neměli tu čest poznat. Asi největší zájem vyvolaly informace o financích – Zlepšovadlo táhne. Jako předsedkyně mám radost za vlaštovky, které se chytly a chtějí to zkusit.
A ještě z jiného soudku. Zkusili jsme si krajské setkání v budoucím novém sídle – ve spolkovém domě v Hamrech nad Sázavou. Bylo to inspirativní, vedoucí okoukli nástěnky, plakáty i výrobky dětí. Organizačně (byť ještě s jistými nedostatky) jsme vše zvládli, i když kombinovaná forma porad (on-line a prezenční zároveň) bude chtít ještě trochu technicky vylepšit.
Anička N., Mirka