V březnu se konalo pět oblastních porad, šestá je na programu 2. dubna. Na každé z nich se sešli zástupci dvou krajských organizací Pionýra, aby se dozvěděli, co se ve spolku chystá, jaké změny je čekají, ale také aby zjistili, v čem jim Pionýr a jeho zaměstnanci a členové mohou pomoci, a podělili se i o informace ze svých skupin. Těchto porad se pravidelně účastní i členové Výkonného výboru ČRP, kteří bývají zprostředkovateli novinek ve spolku. Některé z nich jsme vyzpovídali a jejich odpovědi dávají tušit, že spojení porady vždy pro dva sousední kraje byl krok správným směrem.
Na které oblastní poradě jsi byl/a?
Radka Dojčánová: Byla jsem na dvou poradách, a to v Ostravě a v Hradci Králové, a chystám se ještě do Berouna
Dušan Pěchota: Na společné oblastní poradě PlKOP a JčKOP v Plzni.
Katka Jáchymčáková: Byla jsem v Ostravě, Brně a v Hradci Králové
Káča Brejchová: Zatím na všech, které byly.
Pavel Pavlin Buchta: Navštívil jsem PaKOP+KOPKhK a O-ZKOP+MKOP
Michal Krtek Rejzek: Byl jsem na PlKOP+JčKOP, ÚKOP+LKOP a KOPKhK+PaKOP
Jak ses tam cítil/a?
Radka Dojčánová: Na obou poradách jsem se cítila moc hezky. Uvolněnější nálada byla z mého pohledu v Ostravě, nicméně obě porady byly pracovní, účastníci se zajímali o všechny informace, které jsme jim předkládali..
Dušan: Příjemné a vstřícné prostředí dvou krajů, které spolu dlouhodobě spolupracují.
Katka: Všechny porady probíhaly v přátelském duchu. Na všech jsem se cítila příjemně.
Káča: Různě. Každá oblastní porada je jiná, protože každá krajská organizace je jiná. Někde se na oblastní poradě radostně vítají kamarádi, někde se potkávají lidé, kteří společně táhnou za jeden provaz, někde se zrovna pohádali nebo jim to tak nějak zrovna úplně nefunguje. Objet oblastní porady je dobrá exkurze do spolku pro všechny, kteří mají ambice ho nějak posouvat či řídit.
Pavlin: Cítil jsem se tam ve velice přátelské atmosféře, takže se příjemně jednalo.
Krtek: Cítil jsem se dobře, všude vládla příjemná přátelská atmosféra.
O kterém tématu se nejvíce diskutovalo?
Radka: Nejdůležitější pro účastníky byly zřejmě informace o tom, jak se vypořádat s případnými přechody na pionýrská centra. Myslím, že jsme očekávali bouři, pokud budeme u „táborových“ skupin požadovat přechod k centrům, ale v Ostravě se ukázalo, že jsou i skupiny, které tento přechod vítají a chtějí ho uskutečnit, jak to bude možné. V Hradci se zase někteří bránili, že chtějí zůstat skupinou, ale nejsou schopni vyvíjet pravidelnou oddílovou činnost. Nicméně během diskuze se ukázalo, že to není nutné, že si jenom musíme ujasňovat pravidla.
Dušan: Nemyslím, že nějaké téma bylo hlavní. Spíš bych řekl, že účastníci byli seznámeni s novinkami napříč „pionýrskou činností“.
Katka: Asi největší část zabraly debaty okolo přechodu PS na PC, v závěsu pak datové schránky a elektronické podpisy.
Káča: Na oblastní porady jsme přinesli několik témat „z Prahy“. Víc jsme řešili například otázku celoroční pravidelné práce oddílů.
Pavlin: Tentokráte se dost diskutovalo o PS s nepravidelnou činností; jaká by měla být definice pravidelné oddílové činnosti, jak by měla fungovat pionýrská centra. Diskutovalo se hodně o vzdělávání, ekonomice a elektronických podpisech.
Krtek: Bylo to různé, někde se více řešila ekonomika, někde PS s nepravidelnou činností a někde datové schránky a el. podpis.
Překvapilo tě něco?
Radka: Myslím, že ani ne.
Dušan: Ne, vše tak jak je zvykem.
Katka: Jako člen VV ČRP jsem se oblastních porad zúčastnila poprvé a poprvé jsem také zavítala na porady do jiných krajů. Všude jsem se cítila dobře a překvapilo mě, že moje domovská KOP má asi nejvyšší věkové složení skupinových vedoucích.
Káča: Každý rok mě něco překvapí. Někdy věcně, protože problém, který někde vzniká, nečekám. Nejvíce mě ale stále překvapuje, pokud si lidé v kraji vykají nebo se třeba ani neznají.
Pavlin: Pozitivně mě překvapila velká účast lidí z krajských organizací. Jinde mě překvapila délka porady a to, že účastníci dokázali vydržet až do konce, i když byla asi dvojnásobně delší, než původně bylo zamýšleno.
Krtek: Ano, na 2 ze 3 porad se k obědu podával řízek.
Za co by si navštívené KOP zasloužily palec nahoru? Co se ti líbilo?
Radka: V Ostravě chválím klubovnu KOP a vřelé přijetí, jsem ráda, že jsem mnoho lidí znala a cítila jsem se s nimi dobře. V královéhradecké KOP moc děkuji Ivaně Vejvodové za organizaci a přijetí naší KOP u nich v Hradci.
Dušan: Palec nahoru dávám za pozvání členů JčKOP, kteří využili připravené porady a přidali se.
Katka: Každá KOP si zaslouží palec nahoru, za to, jak zvládly organizačně zajistit oblastní porady v novém formátu dvou krajských organizací. Každá ze tří navštívených oblastních porad byla jiná a všechny skvěle zorganizované.
Káča: Všem palec nahoru za přijetí myšlenky porad po dvou krajích. Kromě toho, že to hodně pomůže, nám to může přinášet i řadu námětů od lidí ze skupin. Na některých poradách se již letos rýsovaly plány na příští rok s případným rozšířením programu o vlastní společné aktivity. To mi dává smysl a může to být cesta k dalšímu pionýrskému potkávání.
Pavlin: U PaKOP a KOPKHK určitě to, že byly obě KOP ochotné se potkat na jedné poradě. U dalších dvou určitě dávám palec nahoru za prohlídku sídla MKOP, kterým mě prováděl Pepa Matoušek. To bylo super.
Krtek: Všechny KOP zaslouží palec nahoru, protože šly do spojení porady pro dva sousední kraje. Ukázalo se, že může být přínosné, když se poznají navzájem.
Co vnímáte jako problém oblastních porad?
Radka: Jako problém vnímám to, že některé skupiny žijí jako solitéři, nesledují dění v organizaci, nečtou informace, pak se dožadují vysvětlování, nechápou, co se děje.
Dušan: Nízkou účast členů PS na oblastní poradě.
Katka: Problém momentálně nevidím v ničem. Všechny porady byly ukončeny v přátelském duchu, a pokud chtěl někdo řešit nějaký problém, byli všichni členové VV ČRP připraveni jednat dál, nebo se domluvili na osobním jednání mimo oblastní poradu.
Káča: Malé zapojení do činnosti spolku v řadě krajů i na Pionýru. Jasně, vždycky to bude práce, protože právo rozhodovat musí být propojeno s povinností a přebíráním odpovědnosti, pokud se o tu práci ale podělíme, nebudeme ji dělat každý sám.
Pavlin: Asi nevnímám, žádný problém. Vše, co nebylo jasné, jsme snad vysvětlili rovnou na místě.
Mohou ostatní s něčím pomoct?
Radka: Za sebe budu moc ráda, pokud mi ti, kteří chtějí, pomohou dotáhnout do zdárného cíle etický kodex. Třeba 1. května od 18 hodin on-line, kam se můžete přihlásit přes Přihlašovnu.
Katka: Žádali jsme a dále budeme žádat o naplnění sekce Akce a soutěže dobrovolníky, kteří mají co říct a chtějí nám pomoci s nasměrováním a udržením akcí a soutěží ve spolku.
Káča: Ano, s řešením toho, co vnímám jako problém. Každý přece umíme něco. Někdo umí kreslit, někdo účtovat, někdo je technicky zdatný a někdo dobrý organizátor nebo lektor, někdo dobře vaří, atd. A v praxi je to tak, že pokud se nám podaří dát takové lidi dohromady, dokážeme skvělé věci.
Pavlin: Když budou lidé na skupinách nebo krajích potřebovat s něčím pomoci, tak ať se neváhají na nás, tedy členy VV obrátit.
Ptal se Vojta