Kdo bádá po obsahu pojmu gender, obvykle zavítá na Wikipedii. Tam se dozví, že „Gender, česky sociální pohlaví (…) je pojem užívaný pro označení osobní identity a společenské role jedince ve vztahu k maskulinitě a feminitě. Gender jednotlivce v západní společnosti znamená, do jaké míry se daný člověk cítí být mužem či ženou, které pohlaví je mu okolím přisuzováno a jaké chování a povahové rysy jsou od něj proto očekávány. (…) Na rozdíl od kategorie pohlaví, ze které gender vychází a která je založená především na biologických základech, bývá gender většinou chápán jako společenský konstrukt, tedy jako soubor lidmi vytvořených představ a pravidel.“
Jak je to tedy s tím ‘gendrem’ v naší činnosti? Od základu: jako nedílná součást vývoje společnosti tvořené naší veřejností, vznikají nové společenské jevy. V oblasti ochrany občanských práv díky činnosti justice, zejména v poslední době (zejm. Nejvyšší správní soud a Ústavní soud), vystupuje stále více do popředí ochrana občanských práv – bohužel (nebo naštěstí) v oblastech, kde dochází k zásahům ze strany orgánů veřejné moci (soudy, úřady apod). „Bohužel“ proto, že ony orgány veřejné moci ještě nemají dostatečně zažitou zásadu, že mocenská intervence má své limity, „naštěstí“ v projevu soudní ochrany, která svými rozhodnutími dává návod, jak postupovat s respektem k lidským právům.
Jedním ze základů našich práv je ochrana každého člověka v jeho jedinečnosti, kterými je identifikována jeho nezaměnitelnost. Ta má projevy i ve vlastnostech, které ovlivnit nemůžeme, a požívají ochrany (jako ta, která ovlivnit můžeme – politické přesvědčení), například etnický původ, ale i vrozená přirozenost. Ta poslední jsou dána biologickou podstatou, požívají ochrany a končí tam, kde začínají práva jiného.
Je třeba přijmout rozdíl mezi pohlavími jako fakt. Někdo to může chápat stále jako ona dvě, ale v poslední době se vyskytují i pohlaví neutrální (to si dokážu představit) a údajně i jiná (zde nemám dost informací – ale zřejmě to tak bude). Gender je kategorie konstruovaná na shodných základech jako svoboda volby. Je projevem vlastního prožívání jednotlivce a pak je třeba jeho volbu plně respektovat. Je to naše povinnost vyjadřující fakt, že i naše práva, třebas jiná, jsou také respektována.
Volbu občana vnímat sama sebe jako alternativní pohlaví vyjádřené aplikací genderu, je zaručováno a zakládá odpovídající právo na respektování jeho volby bez diskriminace, ústrků, posměšků či jiných způsobů společensky nepřijatelného chování. Volba z prožívání, je totiž projevem lidské svobody.
Michal Pokorný, advokát,
právní zástupce Pionýra
