„Názory na přikrmování se liší, podle mě v dnešní době, kdy se změnil ráz krajiny a ubylo přirozených zdrojů potravy, svůj význam má. Zvířata nevyžadují extrémní přikrmování, ale spíš potřebují klid a prostor na to si potravu najít,“ říká dlouholetý šéf Záchranné stanice živočichů Plzeň Karel Makoň, s nímž jsme si o pravidlech přikrmování zvířat povídali. Podle něj je hlavně potřeba naučit se zvířata pozorovat tak, abychom je co nejméně rušili.
V zimě je největší problém v tom, že jsou opadané listy, sklizená pole, všude je vidět a všude jsou lidé. „Názorným příkladem je volavka popelavá, která v zimě velmi dobře ví, kam má letět, kde není zamrzlá voda. Tam si na rybu počká, bude tam stát, dokud ji nechytne. Jenže, tam chodí spousta lidí – na běžkách, na bruslích, na procházku, se psy a podobně – a pořád ji ruší. Ona nemá čas si něco ulovit, je plachá, pořád léta, mrhá cennou energií a nakonec uhyne hlady a vysílením. A podobné je to se zvěří. Příroda není hloupá a přežije i bez naší pomoci, jen musí mít klid,“ popisuje Makoň, který se dlouhodobě zabývá zejména ochranou ptactva a ekologickou výchovou.
Pojďme se tedy podívat na pravidla přikrmování zvířat v zimě. „Nutrie a městské holuby nekrmte nikdy!“ upozorňuje Karel Makoň.
Drobné ptactvo
Krmítko
• Musí být dostatečně velké, aby se do něj vešel i kos.
• Přírodní, funkční a bezpečné – bez lepkavých nátěrů, ostrých hran a skleněných ploch.
• Ideální je dřevěné krmítko, které se dá umýt, vymést, přesunout
a zároveň je i estetickým doplňkem.
Místo
• Nejlépe v přírodě, třeba na zahradě nebo v příměstském lesíku, v místě, které není pro ptáky nebezpečné – dál od silnice, od skleníku, výloh a velkých skleněných ploch, pletiva, dál třeba i od koček. Místo na parapetu v pátém patře hned vedle okna není úplně nejlepší.
• Kolem krmítka je vždy nutné udržovat čistotu a pořádek – nejen kvůli ptačím nemocem, ale i proto, aby se na místo nestahovali třeba potkani nebo holubi.
Krmení
• Nejlepší je koupit u zemědělce pytel slunečnice, která přitáhne
a potěší velké množství ptáků.
V míchaných směsích z hobbymarketů bývá hodně různých druhů zrní a velmi málo slunečnice. Ta by přitom měla tvořit cca 80 % směsi.
• Můžeme použít i rostlinné nebo živočišné tuky – vždy nesolené a nezkažené, stejně tak arašídy nebo třeba jablíčka, ořechy nebo bodláky.
• Pozor na síťky nebo provázky
z lojových koulí, které pak zůstávají na stromech. Mnohem lepší je si podobné koule vyrobit a položit do květníku. Lojové koule dávat dostatečně vysoko, aby se na ně nedostali psi, lišky nebo kočky.
• Přikrmovat ideálně, když je tuhý mráz, když je zasněženo apod. – když ptáci nemají dobrý přístup k přirozené potravě. Vždy se řídit rozumem.
• Ptáci nejsou odpadkové koše, takže žádné buřty, zbytky, polévka, strouhanka a podobně.
Kteří ptáci mohou na krmítko přiletět?
• Sýkory, brhlík, zvonek, hýl, dlask, čížek, jíkavec, pěnkava, kos, hrdlička zahradní, na jablíčka a bobule pak třeba brkoslav či kvíčala.
Vodní ptactvo
• Nikdy nekrmit v zimě na stojatých vodách! Jakmile rybník zamrzne, mají ptáci přelétnout sami na řeku, kde mají bezpečný přístup k vodě a mohou se bez problémů nasytit.
• Pokud chcete jít krmit vodní ptáky, vydejte se na nezamrzající vodní plochy, zimoviště či řeky.
• Říká se, že by vodní ptáci vůbec neměli dostávat pečivo. Pokud ho nebudou tuny, nebude plesnivé, zbytečně kořeněné apod., výrazně to nevadí. Část sežerou ptáci, část odplave a nažerou se i ryby a rackové. Pečivo může být, ale s rozumem a raději méně než více!
• Krmit můžeme i ovesnými vločkami, ječmenem, pšenicí, kukuřicí, obilným šrotem nebo speciálními granulemi pro vodní ptáky.
• Ani vodní ptáci nejsou popelnice, takže žádné zbytky z kuchyně, slupky od brambor, odřezky zeleniny a podobně.
Lesní zvěř
• Jakékoli přikrmování by mělo probíhat po domluvě s lesníkem (revírníkem, mysliveckým hospodářem), který poradí, co a kam dát, aby to mělo smysl.
• Tzv. stromky pro zvířátka, (s lojovými šiškami a položenými jablíčky
a mrkví), mají smysl ve chvíli, kdy mrzne a je sníh. Pak to nezplesniví a neshnije a je šance, že to zvěř sežere. Ale pozor, bez provázků a v rozumné míře! Smysl může mít i vánoční nadílka v krmelci.
• Lesní zvířata potřebují také okus, takže je vhodné v létě nasušit větve břízy, maliny, dubové listí, vrby, ostružiny a udělat z nich snopy. To je pro zvěř ideální – usušené zelené listy. Nebo seno.
• Dobrým krmením je i kukuřice – ohrnout šustí, aby zvířata mohla i k zrníčkům.
• Kaštany a žaludy pro prasátka ke krmelci nemají význam, většinou tvrdé usušené kaštany moc nežerou a jenom to tam zplesniví.
Mirka
Dobrovolný ekologický spolek Ochrana ptactva vydal výukové karty Zvířátka kolem nás. Jde o čtyřicet oboustranných barevných karet formátu A3 na kvalitním papíru. Přední strana je hádanka s přesnou a originální dětskou říkačkou, zadní strana je plná zajímavých informací a poutavě zpracovaných textů.
Vše je koncipováno jako vzdělávací materiál hlavně pro malé děti, ale i dospělí se dozvědí spoustu nových věcí. Jednotlivé karty jsou dle druhů (obojživelníci, plazi, ptáci a savci) barevně odlišeny a uloženy ve speciálních papírových deskách.
Karty lze objednat za 350 Kč + poštovné a balné na e-mailu ptactvo@desop.cz, více na www.desop.cz
Tipy na aktivity
• Vyrobte s dětmi krmítka, umístěte ho na vhodné místo. Pozorujte a určete ptáky, kteří vaše krmítko navštíví.
• Vyrobte si lojovou šišku – Vezměte dostatečně velkou šišku, nechte ji v teple, aby se otevřela, namočte ji do rozpuštěného loje a posypejte slunečnicovými semeny.
• Nasušte v létě vhodné větvičky pro lesní zvěř (maliní, bříza, ostružiní apod.), v zimě jí můžete přilepšit.
Podívejte se
Plzeňští ochránci zvířat také natočili dokumenty Co se děje kolem nás? Jde o deseti až patnáctiminutové zvířecí videopříběhy, které namluvili známí čeští herci: Čáp Kamil (Jiří Lábus), Prase divoké Otík (Pavel Liška), Užovka Simona (Taťjána Medvecká), Bobr Břetislav (Josef Somr) a Vlaštovka Vlaďka (Martha Issová). Najdete je na:
YouTube.com/@DESOPPlzen