Obrátil se na mne vedoucí pionýrské skupiny: Jeho soused likvidoval letitý smrk a neřízeným pádem stromu poškodil střechu jejich základny. Srub není pionýrský – postavil ho na svém pozemku a používá ho pro skupinu, ale není pojištěný a oprava bude stát přes 90 000 Kč. Soused se k tomu hlásí, ale on že se bojí, aby si to nerozmyslel, a tak poptával dohodu o náhradě škody. Co jsem mu poradil? Dohoda o náhradě škody je dobrá věc, když si to ale dlužník (náš škůdce) z jakýchkoli důvodů rozmyslí, přestane platit a nezbývá než se obrátit na soud: sepsat žalobu, zaplatit soudní poplatek a prokazovat, že škoda byla taková, jak bylo dohodnuto. Celá záležitost se může táhnout roky. Pro takový případ ovšem existuje řešení – tzv. vykonatelný notářský zápis.
Všeobecný strach z exekuce a exekutorů není třeba zdůrazňovat. Ale exekutor se na dlužníka nevrhne na základě oznámení typu „lump mi neplatí“, exekutor koná (plení účty, zabavuje auta, věci apod.) vždy jen na základě úředního dokumentu. Nejčastěji to bývá pravomocný a vykonatelný rozsudek (tj. konečný, nezměnitelný a takový, kde už mělo být například zaplaceno), ale může to být i rozhodnutí úřadu. U náhrady škody, a nejenom u ní, se lze soudu vyhnout. Předpokladem je součinnost protistrany a dohoda o částce náhrady škody – notář může sepsat tzv. vykonatelný notářský zápis, který NAHRAZUJE soudní rozhodnutí. Jinými slovy, bez soudu se lze s takovým zápisem přímo obrátit na exekutora, který přistoupí k exekuci.
Vykonatelný notářský zápis je úřední listina sepsaná notářem, slovy zákona (§ 71b odst. 1 notářského řádu) sepíše na žádost notářský zápis o dohodě, kterou se účastník (náš škůdce) zaváže splnit pohledávku (zaplatit) druhému účastníku (vlastníku srubu) vyplývající ze závazkového právního vztahu (dohoda o náhradě škody), v níž škůdce svolí, aby byl podle tohoto zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce), pokud škůdce svou povinnost řádně a včas, byť zčásti, nesplní. Jinými slovy – je to dohoda, která když není dodržena, bude i bez soudu vymožena exekutorem.
Vykonatelný notářský zápis musí obsahovat:
a) označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky (tzv. osoby povinné) – v našem případě neúspěšný dřevorubec, a to jménem, příjmením, datem narození, bydlištěm a dalšími identifikačními údaji, aby jeho totožnost byla nepochybná,
b) označení osoby, jejíž pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny – tzv. osoby oprávněné – tedy toho, komu se má platit, podobně jako u povinného.
Pokud by oprávněným byla pionýrská skupina, přiloží se výpis ze spolkového rejstříku a skupinu musí zastupovat statutární orgán nebo někdo, kdo je k tomu zmocněn (plná moc musí mít úředně ověřený podpis a je lepší si ji nechat napřed schválit notářem, aby měla náležitosti, které notář požaduje),
c) dále se uvedou skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá (tady by to byl popis škody, která byla způsobena a dohoda stran o tom, že se škůdce zavazuje škodu zaplatit),
d) předmět plnění – tedy částka (náhrada škody) která má být zaplacena, včetně data, do kdy má být zaplaceno, případně splátky a jejich splatnost,
f) a nakonec prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu – to je srozumění povinného, že když nezaplatí, hrozí rovnou exekuce.
Tak se vyhneme letitému sporu (ovšem notáři budeme muset zaplatit – asi napůl se škůdcem, pokud ho nepřemluvíme, aby to zaplatil celé). Na závěr dvě rady pro případ splátek:
• Dohodněte tzv. ztrátu výhody splátek – pokud byť jen jednu splátku nezaplatí, musí doplatit celý zbytek najednou.
• Můžete dohodnout úročení náhrady škody – vlastně škůdci půjčujete a škůdce bude motivován, aby zaplatil i dříve, protože o to méně na úrocích zaplatí.
Přeji vám, ať to nikdy nepotřebujete
Michal Pokorný, advokát,
právní zástupce Pionýra
