Takové jubileum rozhodně stojí za připomenutí! I proto, že Československo bylo jednou z prvních evropských zemí, kde pravidelné rozhlasové vysílání vzniklo. Dne 18. května 1923 to byl jen pokus, přesto do toho otcové zakladatelé rozhlasu šli. Připouštěli myšlenku, že to nemusí vyjít – jak to u novinek bývá. Jenže z novinky je dnes osvědčené médium, které sehrálo významné úlohy i v naší historii (připomeňme namátkou květen 1945 či srpen 1968).
Český rozhlas prošel pochopitelně za sto let své existence velkými proměnami, v posledních desetiletích zejména v oblasti technologií. Ale vždy si udržoval vysoký standard – v rychlosti a kvalitě zpravodajství (to je skutečně ojedinělé), ale například i v tvůrčí sféře, kde má často nezastupitelnou roli.
Rozhlas je živé médium, navíc i vstřícné, takže jsme na tohle unikátní výročí nechtěli upozornit jen nějakým formálním povídáním o historii rozhlasu. Obrátili jsme se proto na lidi z Českého rozhlasu napříč republikou a požádali je o vyjádření k tak ojedinělému jubileu, k jejich vztahu k rozhlasu i k jeho poslání. Zde jsou jejich odpovědi na otázku:
Čím je pro vás rozhlas zajímavý?
(V čem je pro vás srdeční záležitostí?)
Jan Kovařík
moderátor Českého rozhlasu
„Rozhlas je mojí srdeční záležitostí od chvíle, kdy jsem na podzim roku 1977 poprvé vkročil do jeho plzeňského studia. Tehdy se ze mne stal člen Stanice mladých reportérů a v této roli jsem se, mimo jiné, podílel i na vzniku a vysílání pořadu Pionýrská jitřenka. Někdy v té době jsem se pevně rozhodl, že moje profesní budoucnost je v rozhlasovém studiu, u mikrofonu, a ve skrytu duše doufal, že možná i ve studiu televizním.
Zaměstnancem Československého rozhlasu jsem se stal hned po promoci v roce 1991 a díky neuvěřitelným změnám, kterými tou dobou naše země procházela, jsem si v krátké době vyzkoušel vše, o čem jsem dosud jenom snil. Přímé přenosy, zahraniční cesty, rozhovory a spolupráci s významnými mysliteli i kulturními a sportovními hvězdami. A také jsem se vyučil moderátorem a díky tomu mohla moje profesní cesta pokračovat z Vinohradské 12 dál až na Kavčí Hory.
Dneska jsem už skoro 10 let zpátky u rozhlasového mikrofonu a až do konce svých dní nepřestanu být vděčný náhodě, která mne tenkrát do plzeňského rozhlasu zavedla. Žiju díky ní svůj sen už více než 40 let. V roce, kdy rozhlas slaví svoje sté narozeniny, jsem pyšný na to, v jaké je kondici, ale taky na to, že na stanici Rádio Junior už občas moderuje jistý dvanáctiletý hoch jménem Jenda Kovařík.”
Alžběta Zahrádecká Havlová
kulturní redaktorka ČRo Radiožurnál
„Jednoduchá odpověď je, že rozhlas a práci v něm ze srdce miluji a naplňuje mě pocit, že pro posluchače děláme s čistým svědomím ten nejlepší servis a díky našemu zpravodajství mají každý den vyvážené informace. Zní to hodně pateticky, ale tak to prostě cítím. Práce tady pro mě není rutina.
Za ta léta jsem vyzkoušela úplně všechno – od práce v newsroomu a ranním zpravodajství přes čtení zpráv a noční moderaci Radiožurnálu až po editorskou práci a tvorbu podcastů.
Pravého rozhlasáka zkrátka poznáte tak, že v první řadě myslí na posluchače – na to, aby mu tzv. na první dobrou z rádia rozuměl, aby se pokud možno něco dozvěděl, ale zároveň jste ho nepoučovali.
Své nezaměnitelné kouzlo má samozřejmě hlavně živé vysílání. Mluvit „na červenou“ mi i po letech přináší příjemné vzrušení a hlavně pokoru. Pokoru před lidmi, kteří nás poslouchají a posílají koncesionářské poplatky. Zaslouží si to nejlepší a to jim alespoň podle mě dává už 100 let právě Český rozhlas.”
David Šťáhlavský
vedoucí tvůrčí skupiny ČRo PLUS
„Rozhlas je pro mě celý život. Už na gymnáziu jsem o tom snil a spolupracoval s Pionýrskou jitřenkou. Ještě před absolvováním práv jsem měl jasno. Rozhlas má pro mě efekt magnetu. Tím spíš, že jsem měl možnost se podílet na formování pořadů. Moderovat skvělé, ikonické pořady Zápisník zahraničních zpravodajů či Magazín Leonardo. A samozřejmě bylo pro mě největším zážitkem pracovat na postech zpravodaje ČRo v Pekingu, Moskvě, Berlíně. A ten nejintimnější pocit sounáležitosti s Českým rozhlasem cítím vždy o víkendových službách, kdy brouzdám po prázdných chodbách a naciťuji se do všech těch skvělých generací, které sloužily veřejné službě nezávislého rozhlasu.”
Jiří Kokmotos
vedoucí programu ČRo Brno
„Rádio je médium s nejkrásnějšími obrázky. Podobně jako u knížky si totiž člověk představuje, jak člověk, který právě mluví, vypadá, a taky si představuje nějakou náladu a atmosféru, kterou rádio vytváří. Rádio je pro mě především praktickým parťákem na každý den. Třeba u nás v Českém rozhlase Brno se ráno dozvím, co mě čeká a jak bude. Pak mě potěší nádherný hlas Zdeňka Junáka, který umí skvěle pobavit. Dopoledne se v Apetýtu dozvím spoustu praktických věcí v poradnách a potkám se se zajímavým hostem, k obědu si pak zazpívám lidovky, které mám moc rád, a odpoledne si udělám pohodu s brněnskou rádiovou legendou Borkem Kapitančikem. Večer si pak ještě pustím folkloreček a usínám s Divadlem pro vaše uši. Zkrátka když mám při sobě rádio, tak mi je dobře a moc bych si přál, aby tento pocit měli i naši posluchači. Jak jsem řekl, u rádia si můžete představovat a snít. Rád sním, protože lidé, co nesní, jsou děsní.”
Adam Kebrt
šéfredaktor Rádio Junior
„Český rozhlas je pro mne srdeční záležitostí už od dětských let, kdy jsme s vysíláním vstávali, seřizovali si hodinky a poslouchali kupříkladu sportovní přenosy a zase s rozhlasem večer usínali. V čem je podle mého rozhlas zajímavý? V každém věku si v portfoliu stanic najdete tu svou, se kterou rok dva i více let rostete, vzděláváte se, informujete se, posloucháte a bavíte se. Je to podobné, jako když čtete Malého prince.”
Martina Skutková
specialista marketingu ČRo Plzeň
„Zajímavostí v Českém rozhlase je celá řada, z mého pohledu nekonečná, protože se stále něco děje a Český rozhlas tato dění předává posluchačům. Když se řekne Český rozhlas, vybaví se mi tradice, důvěryhodnost, rychlost, kultivovanost, společenská odpovědnost, profesionalita, srdečnost…
Ano, je to srdcovka, kterou tvoří tým úžasných lidí. Jsem vděčná, že mohu být součástí týmu a podílet se na oslavách 100. výročí od zahájení pravidelného rozhlasového vysílání. ”
Mám za to, že ze slov všech respondentů dýchá jediné – famózní zaujetí pro svoji práci i pro rozhlas jako instituci. Pro nás, posluchače, tedy jen a jen dobré zprávy.
Pro nás, pionýry, je toto médium příležitostí. Máme nemálo příkladů, že Český rozhlas není žádnou nepřístupnou institucí – o tom svědčí zkušenosti z PS i KOP, ale též několik projektů, které s jednotlivými stanicemi organizoval Pionýr nebo k nimž stanice mediální prezentací přispěly.
Nabízí se proto využít otevřenosti tohoto sdělovacího prostředku a zásobovat ho informacemi, pozvánkami či zprávami.
To záleží pouze na nás.
Oblíbené je poděkování, například při životních jubileích našich členů nebo kolem 5. prosince, kdy je Mezinárodní den dobrovolníků. V tu dobu prostřednictvím hodně sledovaných pořadů (Písnička na přání) oslovujeme naše členy či partnery a děkujeme jim. Rozhlas je pro nás zkrátka zajímavým druhem.
Martin
Použité fotografie: Lucie Robinson, Český rozhlas – Khalil Baalbaki, archiv Pionýra
Poděkování rozhlasu
Naše spolupráce s rozhlasem nebývá jen formální. Mediální partnerství přineslo posluchačům informace o zajímavých aktivitách (Ledová Praha a Ledová města) nebo projektech o dobrovolnictví (Umačkáni dětmi) či Opravdu dobrý tábor.
ČRo Radiožurnál + ČRo Praha (Dvojka)
Zahrajme dobrovolníkům
Každoročně necháváme před Mezinárodním dnem dobrovolníků
(5. prosinec) na různých stanicích zahrát našim konkrétním dobrovolným členkám a členům za jejich nezištnou práci.
Nápověda pro nás
Informujte formou tiskových zpráv – celoplošné či regionální stanice podle charakteru svých akcí, neostýchejte se pozvat redaktory na své tábory či otevřené akce určené veřejnosti.
Tip na výlet
Chcete-li se podívat, kde to všechno začalo, udělejte si výlet do pražských Kbel. Již padesát roků tam je památník prvního vysílání.
Perlička: Nejdelší systematická spolupráce
Pionýr a ČRo Praha – (Dvojka) při projektu „Poselstvo krále Jiřího“ u příležitosti prvního českého předsednictví EU (leden-červen 2009).
Tip na aktivitu na schůzku
Zkuste připravit kvíz o rozhlasu, respektive o Českém rozhlasu. Na webu rozhlas.cz jsou sekce 100 let rozhlasu a O rozhlase, kde lze získat mnoho námětů.