Letní období je přede dveřmi a všichni už se těšíme na teplé a slunečné počasí, které si chceme užít venku v přírodě, u vody či na horách. Nenechme se ale překvapit nepříznivým počasím, buďme na něj připraveni a reagujme včas a správně. O bouřce si budeme povídat s Martinou Buchtovou, celostátní koordinátorkou preventivně výchovné činnosti z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.
Náš rozhovor se tentokrát týká počasí. Na co si máme dávat pozor?
Častým extrémním klimatickým jevem u nás je bouřka. Je to soubor elektrických, optických a akustických jevů a může s sebou nést doprovodné projevy jako prudký až nárazový vítr, tornádo, hromy a blesky a srážky ve formě přívalových dešťů nebo i krupobití. Tyto projevy se většinou vyskytují kombinovaně a je třeba v dané situaci vyhodnotit, který z těchto činitelů pro nás představuje největší nebezpečí, a podle toho se správně zachovat
Co je pro nás za bouřky nebezpečné – blesk nebo hrom?
Jednoznačně blesk – silný, přírodní, viditelný elektrostatický výboj o vysoké teplotě (až 30 000 stupňů °C). Energie uvolněná při jeho úderu je obrovská, napětí v tomto výboji přesahuje často 100 MV (megavoltů, 1 MV = 106 V). Pro představu a srovnání dodejme, že v našich domácnostech máme rozveden elektrický proud obvykle o napětí 230 V. Výboj prochází vzduchem a rozechvívá jej, což se projevuje jako hřmění.
Jak se máme za bouřky chovat?
Blesk zasáhne nejčastěji nejvyšší nebo nejlépe vodivé objekty v okolí. Nejbezpečnější úkryt je budova s bleskosvodem, který případný výboj svede do země. Pokud jsme v budově, nepoužívejme při bouřce elektrické spotřebiče ani telefony, nezdržujme se u oken, radiátorů, kamen či krbu, nepouštějme vodu z kohoutku. Pokud nás bouře zastihne ve voze (s uzavřenou kovovou střechou), je nejlepší zastavit na nejbližším vhodném místě a vyčkat, než se špatné počasí přežene (na volném prostranství bez vzrostlých stromů). Ve vozidle neotvírejme okna ani dveře, nedotýkejme se rádia, volantu, řadicí páky ani jiných kovových částí vozu. Vozidlo je bezpečným útočištěm před dopadajícími blesky, neboť funguje jako tzv. Faradayova klec. Tento fyzikální princip je postaven na skutečnosti, že elektrický náboj působí na povrchu vodiče, v tomto případě na kovové karosérii, ale už nepůsobí v jeho objemu, tedy uvnitř vozidla. (Pozn.: Přehled rad a návod na laický odhad vzdálenosti bouřky najdete i v listech pro děti připojených k této Mozaice. – Určitě na ně koukněte.)
Můžeme někde zjistit, že se bouřka blíží a připravit se na ni?
V ČR je již mnoho let využíván systém integrované výstražné služby, který v současné době dokáže s dostatečným předstihem upozornit na nebezpečné meteorologické a hydrologické prvky a jevy.
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) pak v případě nebezpečí vydává výstražnou informaci, jejíž součástí je popis nebezpečného jevu, místa a doby, po kterou tato výstražná informace platí. Ke každému jevu se na základě míry jeho intenzity přiřazuje určitý stupeň nebezpečí (žádný, nízký, vysoký, extrémní). Do úvahy se přitom bere i úroveň pozornosti, kterou je třeba předpovídané situaci věnovat, možné škody, rozsah postiženého území, případně i ohrožení životů. Výstražné informace na stránkách ČHMÚ můžete nalézt na www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/zpravy/index.html
Nespoléhejme však na to, že nám někdo informaci o hrozícím nebezpečí předá, aktivně sledujme předpovědi počasí a výstražné informace.
Doufejme, že to nebude potřeba, ale poradíte, jak poskytnout první pomoc při zasažení bleskem?
Přímý zásah bleskem způsobuje popáleniny od elektrického proudu (proud energie se nejčastěji spojí s temenem hlavy nebo prostřednictvím natažené paže vzhůru). K úrazu od zásahu bleskem může dojít i nepřímo, jestliže uhodí do nedalekého místa. Zbytkové elektrické napětí se pak šíří půdou až na vzdálenost desítek metrů od místa zásahu. Při nepřímém zasažení se proud do těla dostane dolními končetinami, neprochází celým tělem a nemusí tak přímo poškodit životně důležité orgány.
Zásah bleskem je pro organismus nesmírný šok, dochází k rozsáhlým popáleninám kůže i vnitřních orgánů, proto je nutná rychlá první pomoc. Zasažený člověk může ztratit vědomí, nedýchá či u něj není možné nahmatat puls. V takovém případě se musí zahájit okamžitá resuscitace v podobě masáže srdce jeho stlačením přibližně stokrát za minutu, případně doplněné umělým dýcháním. Na kůži se postiženému mohou objevit červené stromkovitě větvící se pruhy, tzv. Lichtenbergovy obrazce. Jindy kůže po zasažení připomíná téměř střelné rány. Těmi místy se elektrický proud dostal dovnitř a zároveň také ven z těla. Výboj blesku má ohromnou sílu, a přestože trvá jen krátký okamžik, dokáže způsobit těžká zranění.
Přivolání rychlé záchranné služby na číslech 155 nebo 112 by mělo být samozřejmostí.
Ptala se Anička
