Přinášíme další sérií střípků z vašich piodovolených, tedy správně Týdne piodobrovolníků. Jsme rádi, že jste využili našich nabídek pobytů zdarma na základnách v Žumberku, Tisé, chatě Espero v Rejdicích, Hotelu Jizera v Horní Sytové, TZ Neškaredice u Kutné Hory a TZ Zásada u Kadaně. Takže pokud jsi oddílákem či dlouhodobě pracujícím vedoucím na pionýrské skupině, i ty jsi mohl využít této mimořádné nabídky – jako malé poděkování za tvoji práci pro náš spolek, za spoustu hodin strávených na schůzkách, víkendovkách či táborech. Mohl jsi přijet pokecat si s lidmi na stejné vlně, ale také si prohlédnout piozákladny, jejich okolí pro případnou víkendovku nebo tábor právě tvojí pionýrské skupiny.
Pokud vám pobyt na našich základnách letos nevyšel, či nevyhovoval termín, a pokud jsi oddílákem či dlouhodobě pracujícím vedoucím na pionýrské skupině, budeš moci využít této mimořádné nabídky i v příštím roce, kdy spustíme už třetí ročník této akce. Týden piodobrovolníků v roce 2026 bude, termíny a místa upřesníme
v listopadu.
Zásada u Kadaně
Ahoj, byli jsme v Zásadě u Kadaně. Pobyt super, ubytování – zázemí, perfektní. Je tam úžasný klid. Asi 300 m od budovy je řeka Ohře a kolem ní hezká převážně asfaltová cyklostezka, která vede do Kadaně a na druhou stranu do Klášterce nad Ohří.
Kadaň je krásné město s historickým centrem a velice zajímavá je Katova ulička – nejužší ulička v ČR. Manželka
je sběratelka turistických známek, tak jsme navštívili spousty míst v okolí až po hranice s Německem. A udělali jsme si také výlet do Karlových Varů.
Není mi úplně jasné, proč se nezapojí více lidí. Je trochu smutné být na baráku pro 70 lidí jen dvě skupinky (celkem 4 + 2 děti). Kdyby nás tam bylo víc, večerní společný program, výměna zkušeností a názorů by byly pak pestřejší.
Rádi se zúčastníme i příští rok a poznáme třeba zase jinou část naší krásné země. Ideálním termínem by pro nás byl začátek září.
Díky Dan Žáček
TZ Neškaredice
Tahle akce je skvělá. Díky tomu, že jsme neplatili ubytování, jsme nemuseli řešit ostatní výdaje za vstupné a podobně. V Neškaredicích se sešla fajn skupina s malými dětmi, takže se zapojila i naše dvouletá dcerka.
Na základně chválím zrekonstruovanou kuchyň, sprchy a venkovní prostory včetně bazénu. V obci jsou dvě dětská hřiště, pro nás dostačující, sousedovic slepice a husy měly také úspěch.
Na výlety jsme si dost vystačili s Kutnou Horou. Historická část je moc krásná a dcerka miluje fontány a kašny.
V Breuerových sadech se dá cákat a v kavárně mají i bezkofeinové kafe. Kromě obvyklých míst se nám líbila procházka na vrch Kaňk a rozhlednu a taky kamenný kruh v části Šipší. Dál jsme jeli jen do Zoo Žleby, kde mají pro nás, odchované africkou zoo ve Dvoře Králové,
neokoukaná zvířata. Až na poslední den jsme si nechali Kačinu a rozhodně tam musíme znovu. Například jsme se předem nedočetli, že tam mají kuličkodráhu. A do kaple, kde byla výstava obrazů, jsme šli zdarma.
Nevím, jestli pojedeme příští rok znovu, jelikož čekáme další přírůstek do rodiny. Rozhodně bych se ale chtěla někdy vrátit, protože jsme nestihli vše prozkoumat. Asi bych navíc ocenila jen sepsané instrukce typu: popelnice vystrčte v pátek a před odjezdem ukliďte to a to. (Zrovna popelnice nám vystrčil soused, ale trochu jsem plašila a lovila svozový kalendář. Úklid jsme snad provedli dostatečný.)
Ještě jednou moc díky
Veronika Lipovská
TZ Neškaredice
Ahoj,
moc děkuji za tuto příležitost, akce Týden piodobrovolníků má smysl a rádi pojedeme znovu. Jediný malý mínus pro nás, Brňáky, je vzdálenost do většiny objektů, ale s tím se nic nedá dělat.
Oproti loňskému Žumberku, který byl sice nádherně zrekonstruovaný ale kolem nic nebylo (zkušenost Míši) hodnotíme Neškaredice 20 body z 10 – trampolíny, křídy, fotbálek, hřiště, ohniště, prostor venku i uvnitř… Děti měly tedy možnost se vyblbnout, a my tím pádem měly i pohodu. I do bazénu jsme denně skočili,
i když teploměr nepřekročil 23 °C.
Odpočívali jsme v areálu ubytování a vyráželi na výlety do blízkého okolí. Kutná Hora, vzdálená jen čtyři kilometry, nabízela tolik možností, že nebylo nutné jezdit kamkoliv dál. Navštívili jsme chrám sv. Barbory, obrovskou galerii Gask s parádní vizuální hernou, prošli jsme se centrem města, v muzeu knihtiskařství jsme si vyrobili pohledy, v Kafírnictví naglazovali keramické výrobky, prošli jsme se Královskou stezkou (5 km) podél starých mlýnů (nic moc). Zato v Sedlci jsme navštívili Muzeum lega, kde by děti mohly strávit celý den a nenudily by se. Je vidět (a je to škoda), že rvačka o pobyty není. Naštěstí pro nás, škoda pro ostatní.
Díky za péči
Lucka Drkalová, 7. PS Borač
Hotel Jizera
Ahoj, baví nás objíždět základny, které dáváte k dispozici, takže věříme, že akce bude pokračovat. Termín jsme museli posunout kvůli kapacitě hotelu, ale pro nás nakonec výrazně lepší termín. Všeobecně je škoda, že na všech nemovitostech je velmi málo informací o Pionýru. Myslím, že by si některé prázdné zdi zasloužily nějaké bannery klidně velikosti A1 – něco jako historie a současnost Pionýra. A také tam dát v podobném duchu
k nemovitosti milníky budovy. Jen takový drobný podnět.
Na letošní Týden piodobrovolníků jsme si vybrali Hotel Jizera v Horní Sytové. Plusové body si tento pobyt získal už jen tím, že jako jediný poskytuje polopenzi. Při příjezdu se nás ujala milá paní, která nám ukázala pokoje a vysvětlila chod hotelu. Po ubytování jsme se jeli projet na kole po okolí – nevýhoda Horní Sytové totiž je, že pěšky se člověk nikam nedostane. Chcete-li se někam dostat, musíte buď popojet vlakem, který staví kousek od hotelu, nebo jet autem či se projet na kole. Večeře v hotelu byly velmi chutné.
Ráno po snídani jsme čekali na přívětivější počasí a část posádky vyrazila na projížďku na kole do Jilemnice. Druhá část tam dojela vlakem, dali jsme si prima oběd v restauraci Lavina a prošli si zámeckou zahradu a město. Další den se cyklistická skupina jela projet do Jablonce na Jizerou, kde je fajnová pekárna NÁŠ chléb. Pěší část objevila ve vedlejší obci Víchová nad Jizerou super bistro Na Habesi na oběd. Odpoledne jsme vyrazili autem do nedalekého farma parku Muchomůrka, která se nachází na hřebenu nad Svobodou nad Úpou. Další den jsme cíleně jeli do Jablonce nad Jizerou na krásné velké dětské hřiště, kde jsme strávili nějaký čas a zašli si tam k Zemánkům na fajnový oběd. Po poslední snídani jsme popojeli na safari do Dvora Králové, které není tak moc daleko od hotelu, pak už nás čekala skoro tříhodinová cesta domů.
Těšíme se na další zajímavý pobyt.
Takže Žumberk a následně i Zásada u Kadaně (snad tam ještě stihneme odjet)
Václav „Kašík“ Horník s rodinou, PS Nepomuk
