Podzim s sebou nepřináší jen pochmurné počasí, ale taky první školní prázdniny, které nejeden oddíl využije k výletu či vícedenní akci. Pro řadu dětí to bude první větší odloučení od rodičů, první výlet s vámi a novými kamarády. V dnešním článku se podíváme na to, co takové dítko prožívá, cítí, na co myslí a co ho ovlivňuje.
Začneme tím jednodušším, co nás může potkat. Dítě vyráží na první celodenní výlet bez rodičů. Co se takovému prvňáčkovi asi honí hlavou? Na jednu stranu se těší, ale objevují se i obavy z nového a neznámého, co ho mimo domov čeká. Možná si říkáte, proč by se mělo bát, když budete do večera doma. Mimo domov bude s kamarády a nečeká ho nic náročného. Když s námi jede dítě poprvé na výlet, ještě nás tak moc znát nebude a stejně tak ještě nemusí mít v oddíle dost kamarádů. Tady pomůže dobrá příprava akce, hry na dobu čekání. Můžete využít starší děti, aby se nováčků ujali, nenechávejte je samotné. Malé děti mají na rozdíl od nás dospělých bujnou fantazii, takže zapojte tu vaši – zajímejte se o to, co u takových dětí zrovna letí a využijte to ve svůj prospěch. Na akci se pokuste minimalizovat chaotické okamžiky a volné prostoje. Právě v těchto chvílích se u dětí objevuje nejvíce smutku a stesku, protože přichází o svou jistotu (o tom, jak je jistota pro děti důležitá, jste se mohli dočíst v minulém čísle). Osobní příklad mluví za vše (sice ze školního prostředí, ale funguje to stejně): Můj syn loni nastoupil do první třídy ve vedlejší vesnici, neznal tam nikoho, protože chodil do školky jinam. Po třech týdnech vyrazili se školou na výlet do Zeměráje. Velmi se těšil, ale když jsem ho vyzvedávala, řekla mu paní učitelka: „Už tu máš mamku, teď už bude dobře.“ Nechápala jsem, dokud mi učitelka neřekla, že se mu na výletě stýskalo a objevily se i slzy. Poprvé u svačiny, když tam byl chaos, podruhé při nastupování do autobusu, kdy se k chaosu přidala ještě únava. Co jsem tím chtěla říci? Mějte pro děti připravený program, ale nehrňte toho na ně moc, zvlášť jedou-li s vámi i „mrňousové“.
Pokud jedete na vícedenní akci, může se stát, že s vámi pojede dítě poprvé na noc pryč od rodičů. Možná už dítě spalo u babičky nebo u někoho jiného z rodiny, u kamaráda, ale je dost možné, že toto ještě nezažilo. Čeká ho tedy neznámé prostředí a noc bez nejbližších – je nutné počítat s tím, že se může objevit stýskání. Před akcí se můžete pro své vlastní dobro potkat s rodiči nováčků a udělat si malý průzkum toho, jak na tom nováčci jsou. Uklidní to i rodiče, když uvidí, kdo se o jejich děti bude starat. Na seznam věcí, které s sebou mají děti mít, určitě připište plyšáka (aby na něj náhodou nezapomněli nebo si nemysleli, že je hloupé si ho s sebou brát). Když už na prázdninách budete, držte se toho, co umíte – buďte s dětmi. Stejně jako u jednodenní akce platí i tady, že moc podnětů může děti více unavit, ale při nedostatku podnětů je zase více prostoru pro stýskání. Chvíle, kdy nemáte vymyšlenou nějakou hru nebo mají děti tzv. osobní volno, jsou nejčastějším okamžikem, kdy se objeví slzy stesku. Vím, že i vy chcete být o prázdninách s ostatními vedoucími či instruktory, ale na to je čas po večerce. Do té doby buďte s dětmi, povídejte si, vyluštěte společně křížovku nebo si zahrajte karty.
Co říct závěrem? Děti toho zvládnou mnohdy více, než si myslíme. Obavy si často dotváříme my a nevědomky je dětem podsouváme (a to platí i pro rodiče). Je potřeba věřit, že to zvládnou, a pomoct jim překonat strach z neznáma. Protože příště už to bude lepší!
Majda Zemanová