Webové stránky pionýrské skupiny – kdo z vás to má? Nejde o nic přeborného, web má kdekdo, musí ale splňovat nějaká pravidla? Ať se jedná o obecná pravidla všech webů nebo o standard přímo související s naší činností a spolkem, je třeba se jimi zabývat. A jak se to ovládá?? A jak to funguje?? Kde se to mačká??? Já to nechápu!
Musíme mít web? (Ano!) Proč?
Už jste někdy hledali na internetu třeba restauraci, kterou jste potkali cestou domů nebo vám ji někdo doporučil? Našli jste vždy informace, které jste potřebovali?
Představ si, že jsi úplně cizí člověk, o Pionýru nevíš vůbec nic. Cestou domů potkáš leták nebo ti kamarád doporučí pionýrskou skupinu Žůžo, prý tam mají skvělé akce pro děti. Super, to se hodí, tvoje dvě děti se doma kopou do zadku, neuklízí, víkendy tráví od poledne do noci civěním do obrazovky. Chceš zjistit, co je ta pionýrská skupina, kdo to je, co se tam děje, jak se přihlásit.
Otevřeš Google, zadáš název. Hned za odkazem na zdravou výživu klikneš na odkaz na facebookové stránky “Pionýrské skupiny Žůžo”. Tam najdeš asi 150 příspěvků o tom, že nějaké děti tráví různé víkendy na nějakých akcích, z každé pár fotek. Kdo jsou ti lidi? Můžu jim důvěřovat? Stojí to něco? Kde se schází? V informacích o stránce se dozvím jen, že pořádají ty upe bestovní akce pro děti, a najdu jedno telefonní číslo beze jména. Nechci volat ani psát – informace, které potřebuji, bych měl přeci najít, aniž bych někomu volal nebo psal. Kde je web???
Přibližně tak, jak jsem popsal výše, si lidé skládají obrázek. Už jen to, že budeme mít webové stránky v jakékoliv podobě, zvýší důvěryhodnost. Základní informace by se měly vždy shromažďovat na jednom místě, které máme pod kontrolou. To není žádná sociální síť. Ty jsou skvělé na prezentaci průběžné činnosti, můžeme na ně dávat právě ty zmíněné příspěvky s pár fotkami, aby o nás lidé věděli a viděli, že něco děláme; pro informační účely jsou ale velmi nepřehledné. Nejdůvěryhodnější informace a prezentaci budeme vždy hledat na oficiálním webu organizace.
Jak vůbec začít?
Tvorba webu obnáší několik kroků. V prvé řadě jsou třeba odpovědi na technické otázky – kdo, kde a jak bude web provozovat, stanovit, kolik jsme ochotní vynaložit finančních prostředků. Webu musíme dát nějaký řád, design. Měli bychom také dopředu vědět, kdo bude web tvořit, plnit obsahem a udržovat aktuální (označujeme jako “webmastera”).
- Doména
Webové stránky jsou světu přístupné přes tzv. doménu. Stejně, jako zadáváme třeba seznam.cz nebo pionyr.cz, to bude fungovat i s vaším webem. Doména s českou koncovkou .cz nás vyjde ročně cca na 200 Kč s DPH. Doménu si jako pionýrská skupina můžete nicméně zdarma vyžádat u hlavního spolku, bude se pak jednat o tzv. doménu třetího řádu, tedy před pionyr.cz se umísti vyžádaný název. Může to pak vypadat třeba takto: zuzo.pionyr.cz. Pokud chceme vlastní doménu (bez .pionyr.cz), stačí si vybrat jednoho z registrátorů (pro příklad WEDOS.cz).
Mít vlastní doménu se vyplatí!
Díky tomu můžete provozovat také vlastní e-mailové adresy, které končí na @vasedomena.cz. To vzbuzuje při komunikaci s veřejností mnohem vyšší důvěru, než obecné domény, jako je seznam.cz, gmail.com, centrum.cz a další. E-mailové služby navíc poskytuje Google pro neziskovky zdarma společně s dalšími funkcemi. - Hosting
Doména sama o sobě pro provoz webu nestačí, k tomu je potřeba tzv. hosting, tedy prostor, na který můžeme nahrávat soubory, které náš web tvoří. Za ten se platí zvlášť, zpravidla jej poskytují stejné instituce, které registrují domény. V nabídce je hned několik variant:
• s doménou zuzo.pionyr.cz (tedy na doméně třetího řádu Pionýra), poskytuje hlavní spolek i hosting zdarma, ovšem s omezením diskového prostoru;
• s vlastní doménou někteří poskytovatelé umožňují hosting zdarma na velmi jednoduché weby, omezení ale bývají poměrně velká;
• s vlastní doménou (zpravidla u poskytovatele domény) hosting webu za cca 60 Kč s DPH/měsíc (např. u WEDOS.cz za 48 Kč s neomezeným prostorem). - Redakční systém
Tzv. CMS nám umožňuje efektivně a jednoduše plnit web obsahem a upravovat design, aniž bychom museli programovat (tzv. no-code platforma). Variant je opět několik:
• naprogramovat si úplně vlastní systém (vyžaduje trochu expertízy);
• nechat si systém někým naprogramovat, cena se nicméně může pohybovat i v desítkách tisíc dle požadavků a zvoleného dodavatele;
• zdarma využít šablony na webu Pionýra (na redakčním systému WordPress) – ta má nicméně pevně daný design a funkce;
• sáhnout po osvědčených systémech zdarma, např. právě WordPress, který poskytuje nekonečné možnosti přizpůsobení;
• počkat na novou šablonu Pionýra (založené na WordPress) pro pionýrské skupiny, na které se pracuje a měla by být k dispozici ještě letos. - Design
Zde záleží, jaký zvolíme postup v předešlých bodech. Pokud nám web bude tvořit někdo na míru, měli bychom dodavateli předat nějakou základní myšlenku designu, případně to můžeme nechat s důvěrou celé na něm. Pokud zvolíme cestu předpřipravených šablon Pionýra, moc s designem nehneme. V případě volby vlastního webu už je to samozřejmě celé jinak.
Redakční systémy většinou nabízí předpřipravené šablony, ty se dají vždy trochu přizpůsobit vlastním potřebám. V základu jde třeba o barvy a písmo – pokud je zvolíme správně, dodají webu lepší vzhled a příjemnější “zážitek” z procházení. Nezapomeňme na rozložení hlavičky, menu, patičky a případně postranního panelu.
Co na takový web všechno patří?
Rozdělíme si to teď na několik částí – představte si je jako položky v menu, které má každý web (a měl by je tedy mít i ten váš).
Úvodní stránka
Při analýzách návštěvnosti webů se používá zajímavá metrika, říká se jí “míra okamžitého opuštění”. Uvádí, kolik procent návštěvníků opustí web, aniž by si prohlédli další stránky na stejném webu. Tuto metriku se snažíme minimalizovat tím, že uzpůsobíme hlavně úvodní stranu webu tak, aby zapůsobila. Uvědomme si, že úvodní strana je právě ta první, kterou návštěvník webu uvidí, a že pokud nezapůsobí dostatečně, návštěvník prostě odejde a pravděpodobně se ani nevrátí. Vyšší míra okamžitého opuštění může mít i pozitivní důvod, to je ale na jindy.
Úvod by měl na první dobrou zejména:
• stručně informovat o tom, co děláme;
• zaujmout kvalitní fotkou, která vystihuje naší činnost;
• nabídnout zjištění dalších informací jednoduchými odkazy (hlavně oddíly);
• znázorňovat příslušnost ke spolku Pionýr (nejlépe logem Pionýra).
Informace o tom, co děláme, by měla zahrnovat základní princip naší činnosti a informaci o tom, kdo vlastně jsme.
Pozor: web není jen pro nové návštěvníky, ale i pro ty stávající – členy a rodiče. Pro obě kategorie návštěvníků je tedy vhodné umístit na úvod také část o nejbližších plánovaných akcích. Jde pak o komfort, který zpříjemňuje hledání informací – to vnímají návštěvníci pozitivně a rádi se pak na web budou vracet.
O nás
Obecně bychom zde měli více charakterizovat naši činnost. Rozvádíme zde tu větu, kterou umisťujeme na úvod – informujeme o fungování naší pionýrské skupiny, jak jsme vznikli (historie), kde jsme se vzali, jak s dětmi pracujeme, jaké máme oddíly, kde se berou naši vedoucí, jak se vzděláváme… Určitě přidáme fotogalerii (nebo odkaz na ni). A v neposlední řadě by zde neměla chybět informace o spolku Pionýr (s logem a odkazem na web Pionýra).
Naši lidé/vedoucí
Tato část patří tak trochu k sekci “O nás”. Můžeme části oddělit nebo umístit společně, na tom tolik nesejde. Část o našich lidech je stěžejní pro zajištění důvěryhodnosti, rodiče zajímají jednotlivé obličeje, které se starají nebo potenciálně budou starat o jejich děti. Není od věci tedy o každém uvést alespoň jméno (a přezdívku), fotku, krátkou (klidně i vtipnou) větu a kontakt. Hned je to pak pro rodiče příjemnější, dokáží si za skupinou představit i obličeje. Hodí se také rozdělit jednotlivé lidi podle funkce a krátce popsat, co dělají a proč (vedení PS, vedoucí oddílů, instruktoři, další personál).
Oddíly
Jednu část webu bychom měli věnovat jednotlivým oddílům na PS. Každý oddíl má svou charakteristiku a cílovou skupinu.
Nezapomeňte připojit tyto informace ke každému oddílu:
• jak se oddíl jmenuje;
• cíl a hodnoty oddílu – čemu se věnuje a čeho se snaží s dětmi dosáhnout;
• jaké má věkové zaměření (třeba podle třídy ZŠ);
• jaké má oborové zaměření (všeobecný, turistický, sportovní…);
• kdy a kde se schází;
• jméno vedoucí oddílu (nejlépe s fotkou) a kontakt (e-mail/telefon);
• aktuální info z činnosti pro představu + pár fotek;
• informace pro zájemce – jak se můžou přidat, přijít se podívat.
Kontakty
Když návštěvník potřebuje odpověď na otázku, na kterou na webu nenašel odpověď, jde hledat právě kontakty. Určitě by se na této stránce měla objevit základní data o právnické osobě, tedy celý název, IČO, sídlo, spisová značka, ID datovky, statutár či korespondenční adresa. Vhodné je zahrnout číslo bankovního účtu a odkaz na výpis, pokud je transparentní. Neměli bychom zapomenout kontakt na vedoucího PS, případně hospodáře. Vždy uvádíme jak telefonní číslo, tak e-mailovou adresu. Tento krok opět vede k vyšší důvěryhodnosti.
Hodí se také informace o klubovně – adresa, jak ji najít, jak se tam dostat a k tomu vložená mapka pro lepší orientaci. V neposlední řadě sem můžeme umístit odkazy na sociální sítě – ty nicméně určitě dejte např. do patičky, hlavičky nebo menu, aby byly dostupné odkudkoliv.
Členství
Informace o členství by měly být zčásti uvedené u informací o oddílech – tedy hlavně výše členského příspěvku a že je členství podmínkou pro účast na činnosti (nebo třeba není). Stránka by měla rozsáhleji informovat o tom, co členství znamená, co obnáší, jaké jsou výhody – a hlavně jaká pravidla se na něj vztahují a co je potřeba pro členství udělat. Stanovy a vnitřní směrnice definují velmi jasně, za jakých podmínek se člověk stává členem a jak zpracováváme osobní údaje. Neměli bychom tedy zapomenout přiložit formulář registračního listu a informace o zpracování osobních údajů.
Financování
Valná většina pionýrských skupin je financována z veřejných prostředku, zpravidla se jedná o Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jehož dotace čerpáme prostřednictvím hlavního spolku, v jednotlivých krajích a obcích pak často čerpáme z místně příslušných institucí. Nezapomeňte, že ve většině případů je tato finanční podpora podmíněna plněním, často na webu pobočného spolku. Měli bychom tedy uvádět názvy institucí a jejich loga. K tomuto účelu může posloužit samostatná stránka (třeba v části O nás) nebo např. patička webu.
Pozor: jednotlivé instituce mívají stanovená pravidla pro použití a umístění loga, vždy tedy konzultujte s nimi!
Máme web, co dál?
Když je web hotový (no… věřte, že úplně hotový nikdy nebude J), můžeme ho začít sdílet mezi cílové skupiny. Letáky, příspěvky na sociálních sítích, e-maily… Prostě všemi směry, aby jej lidé mohli začít používat jako zdroj informací. Hodí se mít třeba záznam na Google a Seznamu, který se zobrazuje i na jejich mapách a uvádí i webové stránky.
Nezapomeňme, že web musíme udržovat aktuální, jinak ztratí svou důvěryhodnost. Přidávání příspěvků o činnosti, úprava kontaktních údajů, doplňování informací o lidech na skupině, změny časů a míst oddílových schůzek a mnohé další má webmaster na starost, aby byl web pro všechny relevantním zdrojem.
Aby se web nestal nepřehledným, měli bychom průběžně odtraňovat zastaralé informace, které mohou návštěvníka webu zmást. Pokud jde o starší příspěvky o akcích a činnosti, hodí se spíše archivace – obsah by měl zůstat přístupný, ale neměl by být vnímán jako aktuální.
Poradí nám někdo?
Jasně, určitě jsem nevystihl vše. Chybí tu spousta kapitol a informací, které se nedají obsáhnout v jednom článku. Pokud budete potřebovat s čímkoli poradit a pomoct, neváhejte se na mě obrátit na webmaster@pionyr.cz.
Matěj Zíka