Pozor na hady a štíry! Sláva řasám

V dubnu si připomínáme mimo jiné svátek sv. Jiří, ale i Den Země, proto není na škodu dozvědět se další zajímavosti týkající se naší planety.

Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři
Znáte tuto pranostiku? A co víte o štírech, tedy kromě toho, že se v ČR prakticky nevyskytují? Věděli jste, že štíři byli možná první draví tvorové, kteří vylezli z moře na souš, a za posledních 430 milionů let se příliš nevyvinuli. V období karbonu se po zemi proháněli štíři velcí jako psi a mořští štíři byli dokonce ještě dvakrát větší. Za svou odolnost a přizpůsobivost zčásti vděčí vysoce výkonnému metabolismu. Po jedné hostině se jim může až o třetinu zvýšit hmotnost, a některé druhy mohou z této dávky žít až rok. Samička štíra rodí živá mláďata, což není mezi členovci příliš časté. Po porodu, který může trvat až několik dní, se z těla matky vyhrne až stovka potomků, kteří jí po klepítkách vylezou na záda pod bodec, kde jim nic a nikdo neublíží. Tedy nic kromě matky, která – když na ni přijde hlad – si na mláďatech může sama pochutnat.

Pojďme se teď podívat i na druhé zvíře z pranostiky. Hadi nejsou agresivní a nepronásledují lidi. A i kdyby, stačili byste před nimi utéct. Nejvyšší rychlost, kterou vyvine chřestýš, jsou tři kilometry v hodině. Nejrychlejším hadem je mamba černá se 16 km/h. Zajímavé také je, že neexistuje had vegetarián. Hadi nežerou nic jiného než jiná zvířata. Krajty a anakondy dokáží otevřít tlamu do takové šířky, že spolknou celou kozu nebo srnu, krajta si dokonce troufne i na levharta nebo krokodýla. Hadi si nemohou čelisti vykloubit. Všechny kosti na lebce mají spojené pružnými vazy, díky nimž se tlama může otevřít až na 150 stupňů.

Co vytváří nejvíce kyslíku na světe?
Řasy. Uvolňují kyslík jako vedlejší produkt při fotosyntéze a jejich čistá produkce kyslíku je větší, než kolik vydají všechny stromy a jiné suchozemské rostliny dohromady. Staré řasy jsou rovněž hlavní složkou ropy a zemního plynu. Modrozelené řasy neboli kyanobakterie jsou nejstarší známou formou života na Zemi, jejich fosilie jsou staré až 3,6 miliardy let. Význam řas pro budoucnost může spočívat v tom, že je lze pěstovat i na neúrodné půdě pomocí poloslané vody, kterou je možné recyklovat. Je to plodina, která nezpůsobuje erozi půdy, nevyžaduje hnojiva ani pesticidy a osvěžuje atmosféru více než kterákoli jiná rostlina.

Mirka