Představte si následující situaci. Jste vedoucí pionýrské skupiny a přijdou za vámi vaši instruktoři s tím, že je před několika lety sexuálně obtěžoval vedoucí z vaší skupiny. Co s tím? Uvěřit klukům, kteří jsou členy vaší PS odmalička a postupně přebírají další a další povinnosti a nabírají zkušenosti při práci s dětmi, nebo se zastat svého kamaráda, s nímž se znáte a spolupracujete prakticky od dětství? Že se tohle nemůže stát, že byste přece pedofila poznali a odhalili? Omyl! Ale jak na tuto situaci reagovat tak, abyste neublížili jedné ani druhé straně?
„Vyslechl jsem si kluky a jejich příběhy, později i s dalšími členy naší skupiny. K incidentům prý došlo před lety, když byli naši současní instruktoři ještě poměrně malí kluci. Došlo prý i k nějakému fyzickému kontaktu. Kluci si to později mezi sebou řekli, ale nikomu dalšímu se nesvěřili. Až teď, když měli dojem, že onen vedoucí ve svém jednání pokračuje s jinými malými kluky, se na nás obrátili,“ popisuje zkušenosti nejmenovaný skupinář. Pak už to šlo ráz na ráz – kontaktovali dotyčného, poté vše řešili s vedením Pionýra, s právníkem a samozřejmě s policií. „Byl to můj dlouholetý kamarád a bylo těžké si vůbec něco přiznat. Až pak jsme si začali zpětně všímat různých drobností v jeho chování,“ říká s tím, že dotyčný už není členem spolku a vše řeší policie, později zřejmě dojde i na soud.
Ale jak se tedy správně zachovat? Koho oslovit? Na koho se obrátit? Přinášíme pohled a názor několika odborníků…
Pohled psycholožek
Všude, kde se pracuje s dětmi, se tato situace může stát. Stala se dříve, možná se někde děje a nejde nijak zaručit, aby se nikdy už neopakovala. Můžeme tomu nějak předcházet? Jak zabránit tomu, aby se takové věci děly v našem oddíle? A když už se něco takového stane, co máme dělat dál?
Vždycky je lepší bránit tomu, aby požár vypukl, než potom hasit následky. Zapojujte aktivity, kde se děti učí určovat svoje hranice. Můžete využívat i kontaktní hry, ale ani u nich nezapomínejte, že jsou místa, kam se nesahá. Podporujte bezpečné prostředí, kde NE znamená NE. V jakékoliv situaci. I proto by mělo být respektováno, když někdo něco nechce dělat. Může i nemusí k tomu mít důvod, ale všichni by měli mít právo říct ne (stop). A to ne (stop) by mělo být vyslyšeno. Děti tak získávají naši důvěru, učí se, že když něco nechtějí, nepřijdou svým nesouhlasem o přízeň dospělého.
Můžete se s většími dětmi podívat na film V síti nebo Anna is Missing (u obou filmů pečlivě zvažujte, jestli si je pustíte, kdo se na ně bude dívat, jestli máte poté dost času na povídání, jestli na to máte odvahu).
Asi si budete pokládat otázku, co dělat, když už se něco takového stane. Rozhodně se nepouštějte do krizové intervence a hromadného povídání si o tom, co bylo. To nechte na někoho jiného. U nás můžeme doporučit třeba organizaci Konsent, z. s., která se tomuto tématu věnuje. Bavte se s dětmi o tom, co můžete udělat pro to, aby se cítily dobře, co by potřebovaly, aby jim bylo zase
dobře. Zaměřte se na znovuvybudování důvěry mezi dětmi a vedoucími, ale i mezi rodiči a vedoucími.
Nedávejte prostor ke spekulacím, chraňte své bezpečí. Dávejte si pozor na to, abyste s dětmi nebyli sami, mějte v kritických okamžicích podporu někoho
důvěryhodného.
Metodika „Jak poznat, že dítě někdo zneužívá“
Workshop pro táborové pracovníky
Vlaďka Brandová a Majda Zemanová
Preventistka Městské policie Domažlice Ludmila Chladová
Kriminalita páchaná na dětech je velmi závažným typem kriminality. Pro dítě, které sexuálnímu obtěžování čelí, je velmi obtížné se s takovou informací svěřit další osobě – obává se nebo se stydí svěřit. Pokud se vám dítě svěří, že se stalo obětí sexuálního obtěžování, máte zákonnou povinnost věc oznámit. Tato povinnost oznámit nebo překazit trestný čin vzniká každému občanovi, který se hodnověrným způsobem dozví, že někdo připravuje nebo stále páchá některý z trestných činů uvedených v § 367 trestního zákoníku (jedná se např. o trestný čin vraždy, loupeže, pohlavního zneužití, týrání svěřené osoby).
Trestní oznámení můžete podat několika způsoby: osobně či písemně na oddělení Policie ČR, telefonicky na lince 158, kontaktovat lze i nejbližší státní zastupitelství.
Po přijatém oznámení policejní orgán zahájí úkony trestního řízení a v rámci přípravného řízení zadokumentuje a zajistí důkazy, vyslechne pachatele a svědky. Výslech oběti zpravidla probíhá ve specializované místnosti a výslech je veden ohleduplně s ohledem na pohlaví a věk dítěte.
Ludmila Chladová
Jak to vídí právník – Michal Pokorný
Úmyslné trestné činy proti dětem patří mezi nejzávažnější již samy o sobě. Proto bychom měli přijmout všechna myslitelná opatření, aby jich bylo co nejméně (pokud možno žádné). Zcela zásadní význam, společně s ostatními přispěvateli, přiznávám prevenci. Ta by měla být směřována jak k ochraně dětí, tak k ochraně dospělých proti neoprávněným nařčením, která se také vyskytují. Kontakt s dětmi by měl podle doporučení specialistů probíhat (pokud se nejedná o místa veřejná) ve dvojicích a s plným kontaktem obou současně přítomných výchovných pracovníků. To lze doporučit i při činnosti navazující, například u kontroly dodržování večerky spojené s návštěvou stanů či pokojů, a v situacích tomu podobných. Při výkonu úkonů osobní hygieny spojeným s obnažením těla je třeba dbát na dělení dětí do samostatných skupin podle pohlaví, dohled (je-li ho třeba jako u nejmladších) vykonávají logicky osoby stejného pohlaví. U dětí, které jsou vychovávány s genderem odlišným od anatomických pohlavních znaků, je třeba přístup zvolit podle dohody rodičů a uskutečnitelných a zajistelných podmínek.
Pokud už vyjde najevo, že by bylo možné usuzovat na nedovolené kontakty s dětmi, je třeba postupovat nanejvýš obezřetně a opatrně. Zohledněme fakt, že srozumění s možnou trestnou činností výchovného pracovníka, často kolegy nebo kolegyně, je psychicky nesmírně náročné. Může se jednat a často se jedná o osobu známou po léta, nezřídka vnímanou jako kamaráda/ku, kolegu/kolegyni. Pokud se poznatek jeví jako věrohodný, pak bude třeba s pomocí statutárního orgánu kontaktovat Policii ČR, kde je třeba srozumitelně vysvětlit, o jaký druh podezření se jedná. Je to proto, aby věc byla předána specializovanému oddělení, které má nejenom zkušenosti a odbornou způsobilost, ale přijme opatření k utajení totožnosti poškozených dětí. Místní oddělení Policie ČR takové možnosti nemá.
Na straně druhé je třeba poznatky vyhodnotit se střízlivostí: informační média poskytují dětem poznatky o pohlavním životě, intimitě a podobných skutečnostech, včetně poznatků o fenoménu trestné činnosti na dětech s nebývale podrobným obsahem. Pokud poznatek lze vyvrátit – například ověřením u druhé osoby současně přítomné na kritickém místě, a není zde ničeho, co by poznatek potvrzovalo, pak bude vhodné věc, aniž by do toho bylo dítě angažováno, okamžitě písemně zadokumentovat (popsat poznatek – koho se týká, od koho informace pochází, vyjádření dotčených osob) a vyžádat okamžitě i pokyny od statutárního orgánu. Je-li zde jakákoliv pochybnost nebo potřeba odborné rady, musí být kontaktováno Ústředí Pionýra se žádostí o pomoc, a to zprostředkuje základní právní pomoc v potřebném rozsahu.
Trestní postih
Pokud pachatelé dětem zasahují do integrity budoucího pohlavního života a tělesnosti, u kterých tento vývoj probíhá nebo ještě ani nezačal, pak se řadí mezi nejzávažnější trestné činy. Jsou to činy hanebné a zavrženíhodné. Znamenají zneužití důvěry a jsou zradou na dětech, které dospělé (pachatele) vnímají jako přirozenou autoritu. To se projevuje v trestním postihu, který doznal změn ve smyslu zpřesnění a zpřísnění. Pohled na trestný čin pohlavního zneužívání je všeobecně znám a v podstatě je zachováváno jeho pojetí, byť dochází ke zpřesnění o změně právní úpravy.
U znásilnění, které může směřovat proti dítěti (v trestním zákoně osoba mladší 18 let) nejen dochází ke zpřísnění, ale rovněž se objevují delikty nové. Od základu se mění přístup ke znásilnění (§185 TrZ), který byl historicky koncipován jako odraz „fyzického“ násilí. Nově je za znásilnění považována každá soulož, anální nebo orální styk (nebo srovnatelné praktiky), u kterých jeden z účastníků nebude souhlasit a tento nesouhlas jakkoli srozumitelně projeví (slovně, pláčem, fyzickým odporem aj.). U znásilnění dítěte mladšího 15 let hrozí nově trest odnětí svobody 5 až 15 let (původně 5 až 12 let), u dítěte ve věku 15-18 let je pachatel nově ohrožen trestem 3 až 12 let odnětí svobody. Násilné sexuální praktiky nepenetrační povahy se objevily jako nový trestný čin sexuální útok (nově § 185a TrZ). Za sexuální útok je považováno pachatelovo donucení jiného nebo vykonání s jiným pohlavního styku jiného druhu než u znásilnění (výše), donucení jiného k pohlavnímu sebeukájení, k obnažování nebo ke srovnatelnému chování. Trest, který zde hrozí, končí v nejzávažnějších případech až 16 lety odnětí svobody.
Nástroje trestního práva jsou, ale snažme se, aby nebylo třeba jejich užití.
Michal Pokorný,
advokát a právní zástupce Pionýra