Louka, místy lesy, převážně však vysoká tráva, dokonalá na tiché mise za nepřátelskou linií. Jen ten kamion s prázdným podvalníkem byl podezřelý. Potom jsme se všichni rozdělili na dva týmy, žluté a červené…
O víkendu 17. – 19. září se konalo v Mladé Boleslavi a Milovicích republikové setkání airsoftových oddílů, kam přijelo více než 120 airsofťáků a airsofťaček. Program, který si organizátoři z PS „Speciálních sil AČR“ a 1. PTS Táborník Mladá Boleslav připravili, byl vskutku náročný. Účastníci v sobotu i v neděli vstávali časně ráno, aby se autobusy přemístili do bývalého vojenského prostoru v Milovicích, kde pro ně byly připraveny jednotlivé mise.
Po první sobotní bitvě bylo odtajněno překvapení a účastníkům byl zpřístupněn slavný obrněný transportér OT-64 Skot, který byl přivezen právě na onom podvalníku. Transportér byl hlavní cíl nepřátel, úkolem bylo ho ubránit za každou cenu. Vyřadit se dal pouze vhozením „granátu“ do vozidla, či zasažením malého okna řidiče paintballovou zbraní. Transportér se samozřejmě střídal jak ve žlutém, tak červeném týmu. Červený tým ho dokonce dokázal zneškodnit právě zásahem do okénka. Nakonec byl proveden výsadek, kdy účastníci byli „OTčkem“ přemístěni do posledního boje. Tak měli všichni možnost projet se uvnitř vozu a vyzkoušet si práci opravdových vojáků.
V poslední nedělní bitvě se z červeného týmu stal útočící a ze žlutého opevněný tým. Proč opevněný? Jejich hlavní základna byla obehnána zákopy s bunkry, ve kterých byly nebezpečné kulomety. Když se červený tým dostal až k bunkrům, a tudíž na dostřel kulometů, začala téměř neustálá palba. Všude létaly plastové (ekologické) kuličky a znemožnily tak jakýkoliv postup červeného týmu. Protože už žádná strana neměla k dispozici obrněný transportér, změnilo se bojiště na jednu vleklou zákopovou válku. Nicméně se pak červený tým zorganizoval a během velkého úderu dokázal s pomocí dýmovnic a velkého odhodlání zneškodnit veškerý odpor a dobýt tak základnu. Žlutý tým se však nechtěl nechat zahanbit a vytrvale se snažil dostat základnu zpět do svých rukou. Poslední bitva letošního republikového setkání airsoftových oddílů tak skončila remízou.
Organizátoři to letos neměli snadné. Museli zařídit náhradní prostor pro setkání, pracovali s informacemi, které obdrželi na poslední chvíli, ale snažili se, a my jim za to děkujeme. Akce se konala za podpory Ministerstva obrany ČR.
Martin Pecha – vedoucí oddílu Sokoli z PS Dravci
Jak dlouho se věnuješ airsoftu? Co tě na něm baví?
Já se airsoftu věnuji už 10 let, z toho šest let jako vedoucí oddílu Sokoli, který jsem založil. Jsem chlap a jako každý chlap jsem si vždy rád hrál na vojáky, a jsem rád, že to baví i všechny naše oddílové děti, i když to u Sokolů nemají zrovna lehké. Musí zvládat pořadovou přípravu, čištění a údržbu vybavení, přesuny s plnou polní, náročný výcvik, pekelné víkendy a spoustu dalšího.
Co tě přesvědčilo, abys přijel na tuhle akci?
Na republikové setkání jezdíme pravidelně od jeho založení, je to super akce, při které se potkáme s přáteli z oddílů z celé republiky. Není to jen o té „válce“, ale i o těch večerech u ohně, kdy se společně bavíme.
Jak jsi spokojený s průběhem setkání a jaké si odvážíš zážitky?
Operaci hodnotím kladně a těším se na další setkání. Jakožto velitel červené strany mám zážitků mnoho, každá dobytá pozice má svůj příběh.
Jakub Čech – vedoucí oddílu 301. Pionýrská z PS Mír Domažlice
Jak dlouho se věnuješ airsoftu? Co tě na něm (nejvíc) baví?
Airsoftu se věnuji už sedm let jako oddílový vedoucí (nejen) airsoftového oddílu. Jako hráče mě baví adrenalin a týmový duch tohoto sportu. Jako vedoucího mě baví, když děti nadšeně vyprávějí své zážitky a chlubí se, co se jim při hře povedlo. Samozřejmě jsem také rád, když vidím u dětí nějaký posun a že
v nich zůstává to, co je učíme.
Co tě přesvědčilo, abys přijel na tuhle akci?
Hlavně příslib nevšedního zážitku, a to nejen pro mě, ale hlavně pro děti. Málokdy se mohou dostat na akci, kde je přes sto lidí, když jim ještě nebylo 18 let. A také setkání s ostatními vedoucími s nadšením (nebo šílenstvím?) pro podobné zájmy jako já.
Jak jsi spokojený s průběhem Operace tajfun?
S prostory, kde se naše bitva odehrála, jsem velmi spokojen, lepší místo by se jen těžko hledalo. Bohužel to samé nemohu říct
o organizaci a chování některých vedoucích (například kouření před dětmi a jiné…).
Abych to ale zakončil kladným zážitkem – musím říct, že týmovost, když jde do tuhého, je v téhle komunitě úplně na jiné úrovni. I když si „hrajeme na vojáky“, jak často škádlivě říkají moji kamarádi, jsme parta lidí, která se dokáže navzájem podržet. I když se třeba osobně s někým nemusím, když začne akce, hrajeme jeden za druhého a navzájem si kryjeme záda. Zároveň by člověk těžko hledal partu, která dokáže tak rychle a nesobecky zasáhnout, když něco „začne hořet“.
Lucie Bauerová – vedoucí oddílu SOSNA-FOX z 63. PS SOSNA Praha 8
Jak dlouho se věnuješ airsoftu? Co tě na něm baví?
Airsoftu se věnuji přibližně osm let, ale v rámci oddílové činnosti je to šest let. Na airsoftu mě nejvíce baví asi jeho rozmanitost
a také celkem široký záběr – díky airsoftu se může člověk rozvíjet a získávat mnoho schopností a zkušeností. Od schopnosti rychlého rozhodování a zhodnocení situace, přes „branné dovednosti“ až po smysl pro fair play a týmový duch. Navíc každá akce (i se stejným scénářem) je jiná, zkusí si člověk něco jiného, nebo vymyslí jiné řešení.
Co tě přesvědčilo, abys přijela na tuhle akci?
Kromě dlouhé pauzy kvůli koronaviru také chuť zúčastnit se větší akce. Náš oddíl je spíše menší, takže některé scénáře
a hry nejsou pro nás proveditelné. A dále také možnost vidět se
s ostatními oddíly, jelikož se již z předešlých akcí známe.
Jak jsi spokojená s průběhem Operace tajfun?
Myslím, že v rámci možností byla akce zorganizována dobře. Chybělo mi trochu více komunikace s pořadatelem před zahájením akce, ale celkově považuji organizaci za dobrou. Co mi trochu chybělo, byl nějaký „nezelený“ doplňkový program, ale to je spíše osobním nastavením.
Co bylo podle tebe největším zážitkem?
Toto bude asi za celý oddíl, největší zážitek byla jednoznačně jízda SKOTem!
Vaše pionýrská skupina bude organizovat příští ročník setkání, je něco, co bys chtěla vzkázat?
Příští setkání bude na naší základně TZ Kapr, kousek od Benešova. Setkání se tam již jednou konalo, tak doufám že se nám to povede minimálně stejně dobře jako posledně a že si to všichni užijeme. Tentokrát se podíváme do Vietnamu. Takže pláštěnka, moskytiéra a krém na plíseň na nohách – povinná výbava! 🙂
