Ohlédnutí za koncertem Děti dětem

Letošní koncert Děti dětem byl jubilejní, konal se po pětadvacáté a přinesl mnoho zábavných, příjemných i dojemných vystoupení. Podrobnější (i obrazovou) reportáž jsme přinesli v minulém čísle Mozaiky. Dnes přinášíme ještě jedno ohlédnutí, ovšem z pohledu moderátorů a hostů, které jsme pro vás vyzpovídali.

Jana Rychterová zvládla při vystoupení i provaz
Zpěvačka Jana Rychterová není fanouškům Dětské Porty neznámá, loňské republikové finále v Kroměříži spolumoderovala a také to večer na pódiu rozbalila i s kapelou. Nyní se jí podařilo rozparádit tisícovku pionýrů na koncertě Děti dětem.
A vsadím se, že každý, kdo byl v sobotu 4. února v Kongresovém sále v Praze, si ještě dnes čas od času brouká její písničku „Pět žvejkaček za deset kaček báječně mi chutná…“

Je velký rozdíl mezi vystupováním pro dospělé a pro děti?
Mám úplně jiné písničky a asi si víc zablbnu a víc se stanu dítětem. U dospěláckého vystoupení mám trochu větší sebekontrolu – alespoň v první půlce představení. (smích)
Tady se ti ale podařilo rozpohybovat všechny bez ohledu na věk…
Jsem úplně nadšená a ještě nadšenější jsem, že jsem se nechala vybláznit natolik, že jsem udělala provaz. Ony tam holčičky vedle mě dělaly provazy a já se prostě v tu chvíli neznám.

Důležité je, že ses i v pořádku zvedla a užila si to stejně jako děti…
Já si to užila ohromně! Bylo to tu nádherný!

Ptala se Mirka

Jana Vohralíková: Když děti zažijí něco hezkého, chtějí to předávat dál
Po několikaleté pauze jsme na koncertě přivítali Janu Vohralíkovou, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky. Dnes už bývalá kancléřka má s prací s dětmi a s dětskými organizacemi dlouholeté zkušenosti, působila v křesťanské mládežnické organizaci YMCA a kdysi byla také první předsedkyní České rady dětí a mládeže. Jana Vohralíková neskrývala nadšení z výkonů dětských vystupujících, nešetřila potleskem a koncert si užila naplno.

Na koncertě Děti dětem nejste poprvé, ale od vaší poslední návštěvy uplynulo několik let. Jak se večer z vašeho pohledu změnil?
Kdybych to měla říct tzv. na první dobrou, je to významná profesionalizace, to mě úplně dostalo. Děti jsou neuvěřitelné, nejenom že jsou nadšené, ale ty jejich výkony jsou úžasné! Byla bych nespravedlivá, kdybych řekla, které vystoupení se mi líbilo nejvíc. Postavit se na takhle obrovské pódium před publikum, které nevidíte, v tak obrovském sále je neuvěřitelná statečnost. A když se k tomu přidá nadšení a neskutečný výkon… klobouk dolů, úžasný zážitek. Podle mě jsou to přesně ty zážitky, které si ponesou do života a které jim budou pomáhat, když si na ně v těžkých chvílích vzpomenou, mají z čeho vycházet.

Máte vy sama podobné vzpomínky, z kterých můžete vycházet? Když jste třeba jezdila na tábory apod.?
Vyrostla jsem za hluboké totality a v té tzv. podzemní církvi, kde jsme působili, jsme jezdili na hory, abychom se schovali, takže na to mám úžasné vzpomínky.
Dokonce jsem teď vyhrabala krabici, kde jsou ani ne fotky, ale negativy filmů, takže jsem se proti oknu snažila rozeznat, kdo na nich je a kde jsem já. Bylo to jiné, ale bylo to také krásné. A myslím, že pro děti je důležité, aby spolu trávily čas, aby měly vzory, aby zažily těžké chvilky i hezké chvilky – aby z toho pak dokázaly žít.

Také jste pracovala s dětmi a právě vedoucí jsou vždycky tím nejdůležitějším v každém spolku. Proč podle vás pracují jako dobrovolníci?
Během dnešního večera jsem vzpomínala i na ty své roky s dětmi a myslím, že když někdo vyrůstá, zažije tam něco hezkého, přijde mu pak úplně samozřejmé, že pak předává zase něco dál. Doba je dneska úplně jiná, ve spoustě věcí je mnohem těžší, než byla tenkrát. To, že ačkoli vedoucí čelí ve svém každodenním životě spoustě těžkostí, si stále nesou energii a chuť se dětem věnovat, je úžasná záležitost.

A věřme, že děti, které jsou v Pionýru dnes, to zase budou chtít předávat dál, aby se tento koloběh nikdy nezastavil…
Určitě, protože budou chtít opakovat chvilky, které tu zažily. Tím jsem si jistá.

Ptala se Mirka

Moderátorské duo: Atmosféra koncertu je vždy báječná
Kdo chodí na naše koncerty pravidelně, zná duo Šárka Volemanová a Jirka Holoubek velmi dobře. Tihle zkušení moderátoři diváky provází tímto večerem už několik let. A stále si to užívají, jako by to bylo poprvé.

Ani jeden tu nejste poprvé. Jak se vám dnešní večer moderoval a co říkáte výkonům dětských účinkujících?
Šárka: Líbilo se nám to stejně jako loni i předloni, protože tady je vždycky strašně hezká atmosféra. Je hezký, když se děti snaží něco dělat, což je v dnešní době hodně dobře. Že nesedí jen u počítačů a u tabletů a žijou reálný svět s reálnými kamarády a reálnými zážitky. To je opravdu důležité. Atmosféra toho těšení a nadšení z každého vystoupení, které přijde, je ohromující. Mně tady bylo fajn.
Jirka: Je to přesně tak, jak říká Šárka. Ono se to vlastně nemůže nelíbit, protože když děti dělají jiným dětem publikum a na druhou stranu interpreti hrají pro svoje vrstevníky, má to vždycky báječnou atmosféru. A na tomto koncertu je skvělé, že vidíme i věkový průřez – od nejmenších dětí, které zpívají v takto obrovském sále poprvé, až po ty ostřílené harcovníky, kteří mají za sebou mnoho soutěží. A je fajn sledovat i jejich vývoj, který můžeme posoudit i díky tomu, že jsme je už viděli někdy dříve.

Trošku jsi mi nahrál na otázku. Některé dnešní vystupující už jsi měl možnost vidět a slyšet na Dětské Portě, jejíž republikové finále jsi před nějakou dobou v Kroměříži moderoval…
Jirka: Pro ně to musí být ohromný rozdíl, tam to bylo malé pódium, tady je obrovské. A o to víc to obdivuju. Když si představím sám sebe, že bych se třeba ve dvanácti letech postavil sám na tuhle scénu, kde jeden jediný muzikant se úplně ztrácí, a před ním je obrovský sál… Já bych se sesypal, určitě bych ani nevylezl.

Co byste vzkázali dětem, které třeba příští rok dostanou nabídku tu vystoupit, ale váhají?
Šárka: Kdo to nezažije, neuvěří. To znamená ať určitě nabídku využijou a přijedou, protože na ten zážitek a tu atmosféru budou vzpomínat ještě další roky. A pak nejspíš budou psát, abyste je pozvali zase. (smích)
Jirka: Dokonale řečeno. Dodal bych jen to, že když tu nabídku přijmou, užijou si i spoustu jiných kratochvílí než jen svoje vystoupení, například se osobně setkají se Šárkou Volemanovou. A to je vždycky vynikající zážitek. (smích)

Ptala se Mirka

Radek Banga miluje dětskou spontánnost
Hlavním hostem letošního koncertu byl zpěvák Radek Banga, který má pro začínající dětské muzikanty pochopení. Sám se na hudební scéně pohybuje od třinácti let, ale přiznává, že současným teenagerům příliš nezávidí.

Co byste vzkázal dětem, které začínají se zpěvem a vystupováním?
Dnešní možnosti jsou díky internetu v podstatě nekonečné a toho je třeba využít. Zároveň je obrovská konkurence, což vyžaduje neskutečnou trpělivost. Musíte to vydržet. Já bych dneska začínat nechtěl, současné děti to mají výrazně těžší. Neustále se zlepšovat a vydržet! Úspěch může přijít klidně za dvacet let, ale já hudbu miluju a stojí to za to.

V čem je jiné hrát jen pro dětské publikum a pro dospělé?
Děti jsou lepší publikum než dospělí, protože jsou spontánní. Dají vám velmi rychle najevo, jestli se jim líbíte nebo ne. To se mi na nich hrozně líbí a proto s nimi rád pracuju, dělám přednášky a tak. Miluju tu jejich spontánnost, kterou my dospělí už neumíme. Když dostanete děti do varu, víte, že to asi děláte dobře, protože to je fakt těžký. A dneska se to povedlo a udělalo mi to velkou radost.


Ptala se Mirka