Celý svět je propojený, což se ukazuje se nám to stále více. Při cestování do zahraničí nás může překvapit mnoho odlišností v chování příslušníků jiných kultur. Znát tyto odlišnosti se nám může hodit například při stolování, protože zvyky při jídle a pohostinnost se v různých krajích liší. Třeba mlaskání u jídla či říhnutí po dobrém obědě je u nás považováno za společenský přestupek, kdežto např. ve Vietnamu tím projevujeme pocit spokojenosti a pochvalu kuchařce i hostiteli. A to jsou jen některé rozdíly. V oddíle se můžeme setkat s mnoha odlišnými kulturami, protože všechny děti chtějí to samé – užít si dětství.
Pro žádného nově příchozího člena oddílu není jednoduché zapojit se do fungujícího, rozběhnutého kolektivu, který má již mezi sebou vytvořené určité vazby, nastavená pravidla, rozdělené role. Zcela jinak se podaří dítěti (cizinci nebo českému) začlenit do fungujícího kolektivu, kde panuje otevřenost a upřímnost ve vzájemných vztazích, než do kolektivu, kde se tvoří izolované skupinky, které mezi sebou příliš nekomunikují. Jinak bude probíhat začleňování na začátku školního roku než v jeho průběhu, kdy už má oddíl něco společného za sebou.
Obecně lze říci, že nejmladším dětem jde začleňování téměř samo, pokud tomu nekladou překážky rodiče nebo postoje vedoucích. V období puberty, kdy se dospívající staví vůči autoritě, už jejich postoj tolik ovlivnit nejde a svou cestu k cizincům i k sobě samému si hledá každý sám. Ač mají děti v mladším školním věku a někdy i předškolním věku tendenci upozorňovat na cokoli jiného, „divného“ na druhých lidech, a mohli bychom se bát, aby cizinec nebyl v jejich kolektivu terčem posměchu, jsou zároveň v období, kdy se vztahům k ostatním učí.
Před příchodem cizince (nyní často ukrajinských dětí) do oddílu pomůže, když na to připravíme ostatní děti. Nebyl by dobrý start, kdyby hned poukazovaly na odlišnosti. Největším problémem zřejmě bude dorozumívání se. Můžeme se sice spoléhat na univerzálnost angličtiny, ale anglicky neumí celý svět, je potřeba zapojit i jiné jazyky. Docela se teď leckomu hodí umět rusky nebo ukrajinsky.
Pokud vám má do oddílu přijít dítě, které se k nám dostalo z Ukrajiny, zkuste se rozhlédnout v okolí, kdo by vám mohl pomoci. Mohou to být Ukrajinci, kteří k nám přišli už dříve a budou vaším tlumočníkem, případně můžete využít ruštinu a starší vedoucí nebo rodinné příslušníky anebo všudypřítomné chytré telefony. Když už překonáme počáteční jazykovou bariéru, nabídněte dětem co nejvíce normálnosti v toto bláznivém světě. Chtějí zažít pocit bezpečí a přijetí, najít místo, kde aspoň na chvíli mohou zapomenout na to, co zažili a co se děje u nich doma.
Až se s nově příchozími dětmi trochu poznáte, dejte jim možnost, aby na některou ze schůzek připravily program (nebo jeho část). Mohou vám vyprávět o své zemi, přinést typické pohoštění, naučit vás nějakou jejich obvyklou hru.
Majda Zemanová
Vhodnou aktivitu pro ilustraci, jak se cítí člověk vyloučený z kolektivu, najdete ve vložených Listech pro děti.