Kdo může za to, že to vybouchlo? 

Dnes pokračujeme v povídání o odpovědnosti za škodu, konkrétně o odpovědnosti za způsobenou vadou výrobku (movité věci). Jako příklad může sloužit kuchyňský robot, který vadnou instalací způsobí požár. Podobné situace mohou nastat naší vinou (například nedostatečnou údržbou nebo nesprávným použitím). Abychom mohli uvažovat o něčí odpovědnosti, musí výrobek splňovat dvě podmínky. Předně musí být „komerční“ (určený k prodeji, nájmu apod.) a současně musí být i vadný: zjednodušeně řečeno, nebude bezpečný, jak lze rozumně očekávat (podle účelu, kterému má sloužit, okolností, za kterých byl „inzerován“, prodáván, a době, kdy byl uveden na trh). Je totiž zcela logické, že za vadnou elektroinstalaci (ať již kuchyňský robot nebo domovní rozvaděč) či vadnou mechanickou část výrobku, které mají za následek vznik majetkových škod nebo nemajetkovou újmu (např. na zdraví) by měl někdo odpovídat.

Odborníci rozlišují tři základní druhy vad: konstrukční vadu (vzniká obvykle při navrhování a vytváření výrobku), výrobní vadu (obvykle pochybení ve výrobním procesu) a vadu instrukcí nebo vadu informační (např. chybný, nesrozumitelný či jinak zavádějící návod k použití). Odpovědnost nesou společně a nerozdílně

a) subjekt (tj. právnická nebo fyzická osoba) který ten, kdo výrobek nebo jeho součást vyrobil (zákon kreativně dodává vytěžil, vypěstoval nebo jinak získal),

b) subjekt, který výrobek nebo jeho část označil svým jménem, ochrannou známkou nebo jiným způsobem (to mohou být i sériově vyráběné spotřebiče, identické, které jsou prodávány pod různými značkami), a

c) subjekt který výrobek dovezl pro uvedení na trh v rámci svého podnikání.

Předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu je předně vada výrobku (objektivně existující a prokazatelná – například znaleckým posudkem), dále vznik škody (rovněž objektivně vzniklá a doložitelná) a nakonec příčinná souvislost mezi vadou a škodou – to je stav, kdy vada je příčinou vzniku škody (nebo naopak – pokud by vady nebylo, škoda by nevznikla). Tato odpovědnost je tzv. objektivní. Odpovědný subjekt se může výjimečně zcela nebo zčásti odpovědnosti zprostit, jen pokud prokáže, že škodu zavinil poškozený nebo ten, za jehož čin poškozený odpovídá, nebo že vada neexistovala v době, kdy byl výrobek na trh uveden (či nastala později), výrobek nevyrobil pro prodej nebo jiný způsob použití pro podnikatelské účely ani že výrobek nevyrobil nebo nešířil v rámci své podnikatelské činnosti, eventuálně že vada výrobku je důsledkem splnění předpisů, která jsou pro výrobce závazná, nebo že stav vědeckých a technických znalostí v době, kdy uvedl výrobek na trh, neumožnil zjistit jeho vadu.

Závěrem poznamenávám, že výrobek nelze považovat za vadný jen proto, že byl později uveden na trh výrobek dokonalejší (koupil jsem si starší model) a že škoda na věci způsobená vadou výrobku se hradí jen v částce převyšující částku 500 eur (s odpovídajícím kurzem) ke dni vzniku škody (event. ke dni, kdy byla škoda zjištěna).

Michal Pokorný,

advokát, právní zástupce Pionýra