Dnešní putování po táborových základnách i naučných stezkách se točí kolem Újezdů. Pojďme se tedy podívat nejen na ně, ale i na další zajímavé zeměpisné názvy.
Újezd (nebo zastarale oujezd) bylo ve středověku obvykle zalesněné a málo zalidněné území, které bylo vymezené vodními toky nebo nápadnými přírodními prvky. Újezdy vznikaly podle starého českého práva pomocí svědků, kteří objetím na koních vyznačili hranici území. Odtud pochází název, který se dnes objevuje u více než 150 obcí v Čechách a na Moravě. Pozor, kdysi existovalo i slovo ochoz – označovalo malý újezd, tedy území, které bylo možno obejít.
Vůbec nejčastějším názvem obce v ČR je Lhota či Lhotka, kterých máme téměř 350, největší je Francova Lhota u Vsetína. A proč právě tento název? Souvisí s osidlováním naší země ve 13. a 14. století. Za vlády Přemysla Otakara I. docházelo k zakládání nových sídel často v nehostinné lokalitě (ty úrodné už byly obsazené), takže noví osadníci (zpravidla drobní feudálové) museli půdu nejprve vysušit, vypálit či vykácet, než ji mohli začít využívat pro zemědělství. Za tuto namáhavou práci byli po určitou dobu osvobozeni od povinností vůči panstvu a toto období bylo nazýváno lhota či lhóta.
Mluvíme-li o názvech českých sídel, neměli bychom vynechat Prahu. Původní název zní Praga, ale pro zjištění původu názvu není dostatek historických zmínek. Některé teorie název odvozují od slova práh podle kronikáře Kosmy – věštkyně Libuše v jeho díle přikazuje město založit na místě, kde uprostřed lesa muž tesá práh (spodní část roubenky). Jiná teorie vztahuje název ke skalnatým říčním prahům na Vltavě, které před postavením jezů tvořily díky štěrkovým nánosům místa vhodná jako brody. Našemu hlavnímu městu se říká také Praha stověžatá či Praha matka měst.
Zdroj: cs.wikipedia.org
Mirka
