Jak dopadlo sedmikvítkové Divadlo

V sobotu 4. května se v Českých Budějovicích v pionýrském Divadle Pod Kapličkou konalo republikové finále soutěže Divadlo, která je součástí Pionýrského Sedmikvítku.

K vidění tu byla řada divadelních her a scének, jako byla například pohádka Kráska a Zvíře. Postaraly se o ni děti ze Střediska volného času Radovánek, konkrétněji z jejich kroužku Divadlo z kouzelné skříňky. „Asi všichni jsme byli nervózní. Postupem času to ale opadlo a moc jsme si to užili. Myslím, že se nám to i podařilo,“ vyjádřily se Radka, Daniela, Anna a Alžběta. Měly pravdu, podařilo. Vždyť za vystoupením stála velká píle, kterou děti na secvičení pohádky vynaložily. „Toto představení jsme připravovali celé pololetí,“ doplnily ještě holky.

Mezi další inscenace patřilo například vystoupení Štěpánky, Elišky a Natálie, které si zahrály scénku ze Spejbla a Hurvínka. „Měly jsme strach, že něco pokazíme, což se také párkrát stalo, ale nakonec jsme to zvládly a užily jsme si to,“ shodly se. Zahrát nějaké představení po herecké stránce je jedna věc, ale naučit se text a zapamatovat si choreografii je věc druhá. Holky to ale zvládly skvěle. „My jsme si toho Hurvínka vybraly, protože ho máme neposlouchaného. Takže to pro nás byla hračka,“ dodaly.

Soutěž nabídla nejen divadelní představení, ale také taneční choreografie, o kterou se postaraly děti z dětského domova z Frýdku-Místku, nebo přednesu básní různých autorů, nebo dokonce autorských. Mezi těmito recitátory byl například Matěj Sokolík, který zde úplně poprvé vystoupil na jevišti a přednesl svou báseň. „Bylo to pro mě velmi stresující. V životě jsem nic takového nedělal, ale vždy jsem chtěl vystupovat a projevit své umělecké já. Takže jsem se nakonec odhodlal a vystoupil tady,“ popsal nadšeně Matěj s tím, že si to v českobudějovickém Divadle Pod Kapličkou užil. „Se svým výkonem jsem spokojený. Dal jsem do toho všechno a chtěl bych přijet i příště,“ doplnil Matěj.

Nesmíme zapomenout na porotu, která všechna vystoupení hodnotila. Mezi nimi byla již popáté porotkyně Jaroslava Malinová. „Každoročně se mi akce moc líbí. Je skvělé vidět, jak se účastníci, kteří dlouhodobě jezdí, posouvají a jsou postupně lepší a lepší.“ Práce porotce není nijak jednoduchá, naopak se jedná o náročnou činnost, která hodnotí i nejmenší detaily. „Je to těžké, protože těch věcí hodnotíme spoustu. Kromě samotné hry a přednesu hodnotíme také kulisy, jevištní pohyb, jak byla hra zvládnuta režijně, a mnoho dalšího,“ nechala porotkyně nahlédnout do systému hodnocení. Na závěr se Jaroslava Malinová přiznala, že byla dvě vystoupení, která ji vyloženě okouzlila. „Nejvíce se mi líbily výkony dvou slečen. Jedna recitovala báseň a odrecitovala ji velmi dobře. Nejen mně, ale celé porotě se líbil výkon další slečny, jež hrála paní Shakespearovou. Také proto jsme ji ohodnotili speciálním oceněním,“ dodala.

Vojta