Prázdniny nepatří jen táborům. Před nějakou dobou jsme si v oddíle řekli, že participace nebude jen prázdné slovo, a začali jsme dětem cíleně předávat otěže. Vyhodili jsme z činnosti všechny věci, které neměly praktické využití nebo je děti nechtěly dělat ze svého vlastního zájmu. Docela vtipné je, že to, co vnímají jako praktické a použitelné, pak dělají dobrovolně a rády. Postupně jsme je nechali připravovat jednotlivé části schůzek a pak i výprav, plánovat někdy i jídlo, jindy cestu nebo dopravu či ubytování. Když jim bylo kolem dvanácti let, my (dospělí) jsme seznali, že už všechno podstatné umí a to včetně smysluplného nakládání se svým volným časem. A tak jsme sestavili koncept expedice. Pět dní, kdy si děti můžou dělat, co chtějí, a k nim dva dny, kdy to celé s naší asistencí připraví a naplánují. No, úplná zábava to není. Zařídit si musí všechno samy – jídlo, dopravu, ubytování, rozpočet. Vše vymyslet a naplánovat, ale i zařídit přímo na místě. My jsme tam jen proto, abychom zabránili případným průšvihům. Loni to fungovalo, letos už jedeme druhé kolo. Během červnového víkendu proběhla příprava. Děti mají v plánu jet koncem srpna k Máchovu jezeru, mají připravené různé výlety a hlavně koupání. Jak to dopadne? Já věřím že skvěle. Dám vědět v dalším čísle.
Ráďa, 68. pionýrská skupina Lvíčat