Náš dnešní tip na výlet nás zavedl do luhačovických lázní. Pojďme se tedy na lázeňství podívat podrobněji. Praxe cestování k horkým nebo studeným pramenům v naději, že vyléčí nějakou nemoc, sahá až do pravěku. Vyhlášené byly ve starověku řecké i římské lázně.
V České republice máme více než třicítku tzv. lázeňských míst, tedy zařízení sloužící k léčbě či rehabilitaci. To na poměrně malou republiku není úplně málo, že? Mezi nejnavštěvovanější česká lázeňská města patří Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Luhačovice a Poděbrady. Jedenáct evropských lázeňských měst, mezi nimiž jsou i první tři zmíněná města byla v roce 2021 zapsána na seznam Světového dědictví UNESCO. Mezi léčivé zdroje ČR patří různé minerální a geotermální prameny, minerální bahna a rašeliniště či plyn.
K lázním patří také lázeňské oplatky (též karlovarské oplatky), které se k nám dostaly v 18. století přes německé obyvatelstvo. Některým pekařským rodinám sudetoněmeckého původu se po vysídlení podařilo na základě svého know-how přenést tradici pečení karlovarských oplatek do Německa a Rakouska.
Co si velbloudi ukládají do hrbu? Není to voda, jak se často říká, ale tuk, který funguje jako zásobárna energie. Vodu má velbloud uloženou v celém těle, zejména v krevním oběhu, což velmi účinně brání dehydrataci. Velbloud tak může ztratit až 40 procent své hmotnosti, aniž by to mělo dopad na jeho zdraví. A vydrží až sedm dní bez vody. Ovšem když se napije, stojí to za to! Dostane do sebe najednou až 225 litrů!
Mirka
