Letošní ročník Mozaiky vám dá nahlédnout také do kluboven nebo oddílů po celé republice. Můžete si prohlédnout, kde se scházejí a pracují jiní pionýři, kde se baví a jak o sobě dávají vědět svému okolí. Dnes začínáme na severní Moravě. Svou klubovnu a její fungování nám představuje Kateřina Jáchymčáková ze 17. PS Karviná.
Kde máte nyní klubovnu a jak je velká?
Od roku 2018 máme svou klubovnu v Doubravě na náměstí. Jsou to nebytové prostory, dříve využívány jako papírnictví nebo second hand.
Prostor jsme rozčlenili na kuchyňský kout a sklad pomůcek, hernu a hygienické zázemí. Do herního prostoru se pohodlně vejde 15 dětí. Nás je ale více, takže se oddíly scházejí v různé dny. Pokud to počasí dovolí, příliš se v klubovně nezdržujeme a snažíme se využít náměstí a přilehlé okolí, které nám poskytuje spoustu zajímavého prostoru pro hry.
Úplně ideální klubovna to není, protože je to budova postavená na mokřadu a vlhkost je tam opravdu vysoká. Do budoucna budeme hledat vhodnější prostory, ale teď jsme rádi, že něco máme a za výhodných finančních podmínek.
Je klubovna ve vašem vlastnictví?
Ne, klubovnu nám pronajala obec Doubrava a Mateřská škola Doubrava nám do ní zapůjčila školní lavice. Spolupráce s obcí je velmi dobrá, starostka i rada obce nás velmi podporují, a proto máme minimální nájemné.
Kde jste se scházeli předtím?
Od počátku roku 2015 jsme se scházeli nepravidelně pouze při prázdninových akcích v Národním domě v Doubravě, kde jsme měli pronajatu malou místnost s kuchyňkou, a v zimě jsme mohli navštěvovat tělocvičnu v základní škole. Po čase jsme dostali nabídku sdílet místnost v mateřince, ale ta nám kapacitně nevyhovovala a hlavně jsme neměli kam uskladnit naše pomůcky a táborový materiál.
Jak máte vymyšlenou a rozdělenou péči o klubovnu?
Opravy, vylepšování, úklid a podobné související činnosti jsou na mně, ale ostatní zajišťují starší oddílové děti a vedoucí při schůzkách.
Co vám v klubovně chybí?
Chtěli bychom větší prostor herny a hlavně sucho. V současné době přemýšlíme o založení oddílu i v Karviné a věříme, že se nám povede domluvit pro začátek nějaký prostor ve spolupracující Základní škole Družby v Karviné.
Co je první, co děti po příchodu do klubovny udělají?
Mladší děti pozdraví, hodí aktovku na židli k věšákům a frčí na travnatou plochu na náměstí, kde běhají, lezou na strom a křičí tak, že je slyší i na druhém konci Doubravy. Starší děti pozdraví, položí aktovku na židli u věšáků, vytáhnou si peněženku, zajdou si koupit nějakou mňamku do obchodu vedle klubovny, nebo zkouší vytáhnout z aktovky mobil. Ale to se jim většinou nepovede, protože vidím vše a mobil na schůzku nepatří.
Máte v plánu klubovnu nějak výrazně upravit, vylepšit či opravit?
Vzhledem k tomu, že prostory máme v pronájmu, nemůžeme si tam sami nic moc opravovat. Ale čeká nás oškrabání navlhlých stěn a výmalba všech místností. Také budeme žádat obecní dotace na zakoupení dvou vysoušečů, protože to vlhko musí z klubovny pryč.
Na co jste nejvíce pyšní?
Pyšná jsem na sebe a všechny vedoucí, kteří se mnou šli do nových začátků. Oživili jsme společně pionýrskou skupinu, která byla dlouhá léta pouze táborová. Založili jsme v Doubravě dva životaschopné oddíly a máme pionýrskou klubovnu, která je na náměstí nepřehlédnutelná. Je nás slyšet, vidět a tábory máme neustále plné. Letos jsem pyšná na všechny táborové dobrovolníky o to víc, že se mnou zažili netradiční letní tábor v neobvyklých podmínkách a v době covidové. Navíc se mnou šli ještě do příměstského tábora v Karviné. Obdivuji a jsem pyšná na Mirka Chlubnu, který jako starosta města Orlové ještě stíhá zajistit a aktivně pracuje na příměstském táboře. Dělá nám tím dobré jméno i v Orlové, a tak se nám rozšířil rádius působení naší skupiny na tři obce: Karvinou, Doubravu a Orlovou. A všude se o nás mluví!
Ptala se Mirka
