Zapojit se, angažovat se

Kdekdo z nás to nejspíš dělá a přeci to může být enviro. Co to je? Místně zakotvené, neboli komunitní učení. Tedy projekt, ve kterém se s dětmi aktivně zapojíme do veřejného prostoru. A právě takový projekt je skvělým příkladem dobré praxe environmentální výchovy.

Tématu místně zakotveného učení se u nás věnuje například Škola pro udržitelný život. Z definice je to „škola (oddíl), která aktivně mění své okolí, pomáhá žákům vytvářet si vztah k místu, dává žákům slovo, připravuje je na skutečný život, je otevřená komunitě a mění svět k lepšímu“. Právě na jejím webu najdete mnoho nápadů, jak oživit své okolí a podpořit rozvoj místní komunity.

Některé projekty jsou co do rozsahu malé a vystačíme si na ně sami, například realizace lavičky pro odpočinek (a rozvoj environmentální senzitivity) nebo ptačích budek. Pokud máte odvahu, můžete se s dětmi pustit i do naučných stezek, stezky naboso nebo dalších edukačních prvků. Ty zabodují hned dvakrát – při přípravě se učí děti, venku pak vzdělávají veřejnost. Skrze naučné stezky můžete například lidem ukázat, jaké přírodní zajímavosti se nacházejí ve vašem okolí (ano, i na sídlišti je spousta přírody J). Přitom se nemusíte nutně omezovat jen na cedule, cenné jsou i jiné formy interpretace – jednoduché herní prvky, kvízy, geocachingová hra, QR kódy… Možností je hodně. Nicméně je důležité začít tím, co a proč chcete interpretovat, teprve pak volit formu.

Příležitostí je spousta, a tak nezbývá než se zamyslet: Není to náhodou to pravé pro můj oddíl? Já i příroda věříme, že ano.

Tirís