Vzdělávání v SPTO

Podstatnou část činnosti většiny oddílů SPTO bezesporu tvoří nějaká forma vzdělávání. Nepředstavujte si ale přednášky o pedagogice pro vedoucí a frontální výuku zoologie pro děti, základem jsou samozřejmě hry, aktivity, přímá zkušenost a zpětná vazba, protože učení chceme hlavně zábavné a s prožitkem. Systémy vzdělávání jednotlivých oddílů se liší, většinou jde ale o dva oddělené směry. Jedním jsou takové „tábornické odborky“, neboli často i několik úrovní tábornického vzdělávání pro děti. Během nich se děti učí rozdělat oheň, poznat souhvězdí, zvířata, rostliny, umět se zorientovat v mapě nebo se překonat a vydržet například 24 hodin nejíst. Druhým směrem je pak příprava na roli instruktora, kdy se starší děti učí připravit program na akci nebo vytvořit jídelníček. Ačkoliv se jedná o dva relativně odlišné vzdělávací procesy, cíl mají stejný, a podobný je i ve všech oddílech – mít tým nadšených instruktorů připravených připravovat dětem kvalitní program, a předat jim to, co je naučili jejich vedoucí.

Se vstupem mezi vedoucí to ale zdaleka nekončí, spíš naopak. Vzdělávání je zde snad ještě důležitější, snažíme se proto pro instruktory a vedoucí organizovat takové kurzy, aby je bavily a posouvaly neustále dál. Dávno se už nejedná jen o zážitkově-vzdělávací instruktorský kurz a KOVku, další rozvoj mohou vedoucí ze všech oddílů nalézt na prožitkových víkendovkách jako Game nebo Ústav, a v současnosti také na velmi oblíbeném kurzu Gastrochef nebo na každoročním Setkání pionýrských pracovníků. Řadu dalších skvělých kurzů pak mají možnost absolvovat pod hlavičkou jiných organizací. Jde například o věhlasný Zdravokurz, Kurz nízkých lanových aktivit nebo pedagogické minimum. A jako bonus si kromě vzdělání vedoucí z kurzů odnáší také nová přátelství, díky kterým v budoucnu třeba vznikají další skvělé vzdělávací akce.

Oddíly jsou pro nás zkrátka kromě zábavy a party přátel i skvělou příležitostí naučit se něco, co se nám bude v životě, v přírodě i v pracovním prostředí hodit. Je tu ale ještě jedna důležitá věc. A tou je přesvědčení, že na věku nezáleží, má-li člověk dostatek motivace. Proto v SPTO spíš než „Na to jsi moc mladý“, uslyšíte „Pojď do toho!“. To, co se tím naučí, je pak přínosem nejen pro něj, ale také pro celý oddíl i SPTO.

Tirís