Uklízečka může být hrdinka

„Když se nebudeš učit, bude z tebe uklízečka!“ „Kdo bude zlobit, dostane za trest mytí záchodů!“ „Nechci umývat nádobí, chci si hrát.“ Podobné výroky asi každý z nás zaslechl a mohou nám připadat logické. Skrývají se za nimi ale různé stereotypní předpoklady a předsudky spojené s úklidem a lidmi, kteří ho vykonávají. Jak se to týká nás v Pionýru?

Podívejme se nejdřív na to, jak se k úklidu a podobným činnostem staví společnost, která ovlivňuje nás i děti. Tato práce je vnímána jako podřadná, špinavá, nudná. Velkou část péče o domácnost mají na starost ženy a nejsou za ní placené. Placené pozice často zastávají skupiny znevýhodněné na trhu práce (starší ženy, samoživitelky, Romové, cizinky). Noviny zrovna neplní články o ženách, které v nemocnicích perou prádlo nebo uklízejí infekční oddělení. Asi netřeba vysvětlovat, že jde o práci nepostradatelnou a hodnotnou.

I v Pionýru se snadno stane, že se pro činnosti vytvoří dvě pomyslné škatulky „hlavní zábava“ a „nutné zlo“. Jak tomu předcházet? Přistupujme ke hrám tak, že jejich součástí je i úklid používaných věcí. Ke společné večeři patří vaření a mytí nádobí. Vyhraďme v programu na obslužné činnosti dostatek času a mluvme o nich. Stejně jako někdo musí vymyslet a koordinovat etapovku, ani popelnice se sama nevyveze. Přemýšlejme, jak do těchto činností průběžně zapojíme všechny děti a dospělé. Nedávejme je za trest dětem ani instruktorům a vedoucím. Naopak vykonání takových úkolů oceňujme, stejně jako třeba sportovní výkony. A hlavně, snažme se nepřenášet naše nelibé postoje na děti. Úklid klubovny s kamarády může být přece zábava. Zkusili jste si při něm někdy společně zazpívat nebo zahrát Slovní fotbal? Každý zkušený pionýr ví, že společné mytí nádobí je skvělá příležitost k prohloubení vzájemného vztahu a k rozhovorům o smyslu života, vesmíru a vůbec.

Otázky k zamyšlení:

  • Jaký je váš vztah k úklidu? Promítá se nějak do vašeho zapojení v Pionýru a do práce s dětmi?
  • Které činnosti jsou u vás v oddíle/na táboře/v PS neoblíbené? Které jsou málo viditelné (lidi možná ani nevědí, že je někdo dělá)?
  • Rozdělujete si tyto činnosti mezi sebe férově (z hlediska genderu, míry odpovědnosti a stresu, času apod.)?
  • Jak konkrétně můžete tyto činnosti zviditelnit a vyzdvihnout jejich přínos?

Bára Nechanická, Káťa Slezáková