Třídím, třídíš, třídíme

Jsme národ třídičů. Skoro tři čtvrtiny populace třídí pravidelně odpad, k barevným kontejnerům to máme průměrně 91 kroků a polovina z toho, co vyhodíme, se znovu využije na výrobu nového zboží nebo na výrobu tepla. Jakkoliv bychom tak třídění odpadu mohli vnímat za naprostou samozřejmost, kterou není třeba se dále zabývat, jen málokdo tuší, kam přesně jeho odpad míří nebo co všechno kromě PET láhví a novin se dá ještě vytřídit.

PROČ vlastně třídíme odpad?
Hlavních důvodů, proč třídit odpad namísto jeho vhození do kontejneru na komunální odpad, je několik. Tím nejdůležitějším je úspora primárních surovin, jako jsou dřevo, ropa, uhlí, plyn, voda, dále energie, a tím ochrana životního prostředí. Díky tomu, že se odpad objeví v nádobách na třídění, máme jistotu, že projde rukama pracovníků třídicí linky, kteří mu můžou dát druhý život a vytvořit z něj druhotnou surovinu. Zato taková PET láhev vhozená do černé popelnice skončí, v lepším případě, jako palivo ve spalovně a vyrobí se z ní teplo pro domácnosti, v horším případě na některé ze 178 skládek v Česku (pro zajímavost – více skládek má v EU jen Rumunsko, Bulharsko, či Chorvatsko, zdroj: iDNES.cz). Skládkování je nejméně vhodným způsobem nakládání s odpadem, jelikož se z něj při tlení uvolňuje do okolí velké množství CO2 a dalších nebezpečných látek. I proto se v Česku chystá novela zákona, díky které by skládkování mělo být po roce 2030 minulostí.

Dalšími argumenty pro třídění odpadu je například společenský rozměr (třídění je cool) nebo rozměr finanční. Obce totiž musí za komunální odpad platit nemalé peníze (průměrně stojí obce v ČR směsný odpad 18x více než odpad vytříděný), které by mohly investovat do jiných oblastí pro lepší život. A navíc – když třídíte, eliminuje se množství zápachu linoucího se z odpadkového koše. A to už přece stojí za to.

Spacák z PETek?
Je to překvapující, ale možná právě váš spacák, ve kterém spíte na táboře, je vyroben z vytřízených PET láhví. Stejně tak se z recyklovaného plastu vyrábí například fleecové mikiny, zahradní nábytek, plastová okna nebo dětská hřiště. Z papíru se většinou vyrábí sešity, plata na vajíčka nebo toaletní papír, ze skla nové sklo. Zajímavé, že?

JAK třídit?
Ačkoliv to působí jednoduše, třídění může být i trochu věda. Jde o to, že o odpady jednotlivých obcí se starají různé firmy a může se tak stát, že co platí v jednom městě, nemusí platit v druhém. Ale není se čeho bát. Informace jsou poměrně snadno dostupné na internetu nebo u vedení obcí, a to nejdůležitější je popsané na každém kontejneru. Základ je ale všude v Česku (a často i v Evropě) stejný: modrý kontejner je na papír, žlutý na plast, zelený na sklo barevné a bílý na sklo čiré. Někde se můžete setkat i s kontejnery hnědými na bioodpad nebo oranžovými na nápojové kartony a další.

A co všechno do nich patří a nepatří?

Zdroj: Ekokom, a. s.

Výše uvedeným ale třídění nekončí. Varovný poplach by v naší hlavě měl spustit nebezpečný odpad. Jde například o elektroniku, baterie, ale i léky, zbytky čisticích prostředků, barev, olejů, laků nebo umělých hnojiv. Tyto odpady se spalují nebo recyklují ve speciálních zařízeních tak, aby nekontaminovaly přírodu. Na většině míst si s nimi poradí ve sběrném dvoře, případně se můžete informovat u vedení obce. Pouze léky odevzdávejte přímo v lékárně.

Smradlavé slupky
Přibližně čtvrtinu odpadu z domácností tvoří tzv. bioodpad, tedy organické zbytky z kuchyně a zahrad. A zatímco kontejnerů na plast jsou v okolí desítky, v mnoha městech hnědé kontejnery na bioodpad nebo podpora kompostování zcela chybí. Slupky od banánů, skořápky či kávová sedlina tak místo v půdě v podobě humusu končí na skládkách, kde hnije a tvoří skleníkový plyn metan. A na mnoha místech se ještě stále pálí listí a tráva. 🙁
Pojďme to společně změnit! Zjistěte, jaké jsou možnosti ve vašem okolí, oslovte starostu nebo založte kompostér, pokud máte možnost. Díky tomu vám nebude doma nebo v klubovně zapáchat koš, budete mít hnojivo na pěstování květin nebo zeleniny a ještě ulevíte životnímu prostředí tím, že se bioodpad nebude odvážet auty na skládky nebo do spalovny.

Zamyšlení na závěr
Třídění odpadů je bezesporu skvělý způsob, jak ulevit přírodě, a je chvályhodné, že zrovna v naší zemi třídění odpadů věnujeme tolik pozornosti a energie. Na druhou stranu díky tomu máme tendence považovat otázku ekologie za „vyřízenou“. Opak je pravdou. Na výrobu kterékoliv vyrobené věci i její recyklaci je potřeba obrovské množství energie, pohonných hmot nebo vody. Není tak na škodu se nejprve zamyslet nad tím, zda věc skutečně potřebujeme anebo zda třeba nejdou koupit jablka jinak než v plastovém obalu. Tím totiž pomůžeme planetě daleko více než následným tříděním. Chceme-li být environmentálně uvědomělými, pak navíc víme, že třídění je spíše třešničkou na dortu. Člověk, který třídí odpad, ale cestuje často letadlem nebo nadměrně konzumuje živočišné výrobky, má na životní prostředí daleko větší dopad než člověk, který uvedené vědomě omezuje, byť odpad vůbec netřídí. A proto i zde platí – přemýšlejme hlavou! 🙂

Co dělají spalovny a proč jich není víc?

V Česku v současnosti fungují čtyři spalovny komunálního odpadu – V Praze, Brně, Plzni a v Liberci. Proč jich není více a kolik se z nádob na třídění odpadu skutečně recykluje? Ptali jsme se Anety Bublové z brněnské firmy SAKO, s.r.o., která spalovnu provozuje.

Proč je spaloven, i když bývají ekologičtější a efektivnější, zatím v Česku tak málo a skoro polovina odpadů stále končí na skládkách? 
Je to škoda, že je v Česku málo zařízení na energetické využívání odpadu, ve srovnání se státy západní Evropy je naše množství velmi malé. Vliv na to má více faktorů. V ČR se odpovědný přístup k životnímu prostředí dlouho neřešil, proto je dynamika rozvoje zpomalená, investiční pobídky nedostačující. Dalším vlivem jsou také obavy občanů, že spalovny v jejich okolí škodí životnímu prostředí, což není pravda. Například v letošním roce byla zamítnuta výstavba ZEVO (zařízení pro energetické využití odpadu, pozn. red.) ve Vsetíně na základě neobjektivních informací. Je třeba více šířit osvětu o tom, že provoz ZEVO je nejvhodnějším způsobem nakládání s materiálově nevyužitelným odpadem a nezatěžuje životní prostředí v dané lokalitě.

Vidíte nějaký výrazný posun v oblasti třídění odpadu? Neovlivňují ho mýty, které se často na internetu nacházejí?
Vnímáme výrazný posun v oblasti třídění odpadů. Jednak když lidé přijdou na exkurzi a vidí, jak celý systém funguje, šíří dál, co se dozvěděli, a aplikují nové informace do každodenního zacházení s odpadem. Pozitivní je, že pokud vyjde článek plný mýtů o třídění, občané nám o tom dávají vědět, abychom mohli reagovat. Navíc je posun vidět ve statistických ukazatelích svezeného odpadu, množství tříděného odpadu každým rokem narůstá. Například PET lahví se vrátí k recyklaci až 80 %.

Říká se, že část plastů, které vytřídíme (např. plastové obaly a další druhy plastů apod.) nakonec stejně míří do spalovny, protože jejich množství je malé a nejsou pro ně odběratelé. Jak to tedy je? Má smysl třídit detailně každý plastový obal nebo je lepší zaměřit se jen na určité druhy? A jestli ano, tak jaké? 
Pravdou je, že ne všechny druhy plastů mají odběratele na trhu. Nicméně systém třídění občanům celý proces ulehčuje tím, že občané mohou odložit do nádob na plast všechny druhy. U nás na dotřiďovací lince vytřídí druhy, jež jsou dále recyklovány, a zbývající využity k výrobě tepla a elektřiny. Má smysl třídit každý plastový obal, počet zpracovatelů narůstá a je možné, že za pár měsíců například budou využity i plastové sáčky, které aktuálně zpracovatele nemají. Na poptávku po určitém druhu plastu tak můžeme pružně reagovat, díky třídění na lince. Nemělo by to takový efekt, kdybychom občany stále přeučovali, co již mohou do žlutých kontejnerů přidávat a co zatím ne.

ptala se Tirís

Chci vědět víc!
Zaujalo tě téma třídění odpadů nebo chceš na toto téma připravit schůzku?
Spoustu užitečných informací najdeš na webu: samosebou.cz, nebo jaktridit.cz. Najdeš zde i spoustu videí např. o cestě recyklovaného odpadu. A pokud máte možnost – vypravte se s dětmi do některé ze spaloven osobně. Je to zážitek, na který dlouho nezapomenete. 🙂