Skrytá hrozba energetických nápojů

Spotřeba energetických nápojů v ČR každoročně stoupá (mezi lety 2018 a 2019 o 11 %). Podstatnou část konzumentů tvoří děti a mladiství… Po energetických nápojích se lépe soustředí, mohou hrát déle na počítači nebo mají lepší sportovní výsledky.

Někteří lidé považují energetické nápoje za obdobu slazených nápojů. Není se čemu divit, v obchodech jsou často pohromadě. Energy drinky se ale od běžných slazených nápojů odlišují obsahem kofeinu.
Typickou představou je, že kofein je zázračná látka, kterou sníme či vypijeme a do těla nám vstoupí nová energie. Tak to ale není. Ve zkratce lze říct, že kofein dokáže ošálit náš mozek, aby únavu ignoroval a dával tělu pokyny, aby bez zábran spotřebovávalo všechnu energii, kterou má k dispozici. Zastánci energetických nápojů tvrdí, že kofein v nich není problém, vždyť ho obsahuje také káva, čaj, čokoláda… Ze srovnání v boxu je ale jasné, že energy drinky ho obsahují mnohem více (zhruba jako dvě espressa).

Kofein v potravinách a nápojích

  • mléčná čokoláda (50 g) – 10 mg kofeinu
  • hořká čokoláda  (50 g) – 25 mg kofeinu
  • čaj (220 ml) – 50 mg kofeinu
  • Coca-cola (500 ml) – 56 mg kofeinu
  • káva – espresso (60 ml) – 80 mg kofeinu
  • káva filtrovaná (200 ml) – 90 mg kofeinu
  • Energy drinky (500 ml) – 160 mg kofeinu

Zdroj: EUFIC (European Food Information Council)

EFSA (European Food Safety Authority) v roce 2015 došla k závěru, že pro zdravého dospělého jedince konzumace kofeinu do 200 mg v jedné dávce a do 400 mg během 24 hodin není nebezpečná. To ale neznamená, že tato dávka nezpůsobuje žádné změny ve fungování našeho těla či že je dokonce zdraví prospěšná. Už 100 mg kofeinu totiž může u dospělého člověka ovlivnit spánek a spací návyky. U dítěte se konzumace bezpečné dávky kofeinu pohybuje do 3 mg na kilogram váhy v jedné dávce, tedy u 30 kg vážícího dítěte by dávka kofeinu neměla překročit 90 mg. Důležité je si však uvědomit, že kofein děti konzumují také v čokoládě, kakau a kolových nápojích. Zvýšená konzumace kofeinu dětmi a mladistvými stojí za řadou zdravotních problémů, kterými jsou např. zvýšení krevního tlaku, kardiovaskulární problémy, srdeční arytmie a poruchy spánku.

Trocha statistiky
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že přes 10 % mladých Čechů má sklon k rizikové konzumaci energetických nápojů, tj. pije minimálně dva týdně. Chlapci je pijí 2,5 krát častěji než dívky. Třicet tisíc českých školáků ve věku mezi 13 a 15 lety je tak ohroženo jak řadou zdravotních rizik spojených se zvýšenou konzumací těchto nápojů, tak dalšími faktory, které s jejich pitím dle zjištění souvisí – ať už jde o kouření, opakovanou opilost, častější konzumaci marihuany či potíže se spánkem. To vše je u konzumentů energetických nápojů násobně častější. Mnohem častěji se u nich také objevuje deprese, bolest hlavy, nervozita, podrážděnost, hraní na PC více než čtyři hodiny denně a trávení času na sociálních sítích více než čtyři hodiny denně.

Riziko závislosti
Zásadním problémem je i návykovost kofeinu. Když se dobře vyspíme, má naše tělo určitou úroveň nabuzení. Po přidání látky, jako je kofein, začne být naše tělo zmatené a přestává se „snažit“. Tělo je totiž moudré, což v tomto případě znamená také líné. Proč by se mělo snažit nás energetizovat, když to zvládneme dodáním kofeinu zvenčí? Tělo si zvykne na to, že své běžné úrovně nabuzení nemusí dosahovat samo, že mu vždycky nějak pomůžeme, a na svou pravidelnou dávku kofeinu si zkrátka zvykne a bez ní se stane nepoužitelné. Znáte kolem sebe někoho, kdo se bez ranní kávy neprobere? Přesně o tom teď mluvím.
Zvrátit tento stav trvá u dospělého několik týdnů (které provází podrážděnost, bolesti hlavy apod.), během kterých si tělo zvyká, že žádný kofein nepřijde a že se musí začít snažit samo – jak to umělo i dřív.
U dětí jsou však dopady kofeinové závislosti dramatičtější. Kofein v tomto případě zasahuje do vyvíjejícího se těla, které se jednoho dne nebude schopno vrátit do stavu „bez kofeinu“, protože ho ve své plně vyvinuté formě nikdy nezažilo. Čím nižší je věk, kdy začne dítě užívat jakoukoliv návykovou látku včetně kofeinu, tím zásadnější dopady to má na jeho zdraví a možný rozvoj závislosti.

Stanovme pravidla
V ČR zatím nemáme zákon, který by zakazoval prodej energetických nápojů dětem a mladistvým. Děti tak s nimi klidně mohou přijít na schůzku. V tu chvíli je na nás, zda jim jejich konzumaci povolíme. Pokud se (rozumně) rozhodneme, že ne, musíme samozřejmě takový zákaz dobře vysvětlit (i rodičům) a sami ho dodržovat.
Mojí ambicí není, aby děti již nikdy energy drinky nepily. To není reálné. Neměli bychom je ale nechat bez povšimnutí. Můžeme tím dětem i rodičům pomoci jejich život zase alespoň o malinko zlepšit.

Tamara Kunčarová
psycholožka a lektorka prevence, www.zittadyated.cz