Samostatný Pionýr

V tomto článku budu psát o dění v Pionýru mezi lety 1968 a 1970. Vzhledem k délce článku, budu muset informace nahustit. Jako vždy mě to mrzí, ale vzhledem k množství snadno veřejně dostupných informací to není velký problém. Shrnu tedy to, co již jiní popsali.


Jako další texty k tomuto tématu vřele doporučuji:
Pionýr 68–70. Bělohlávek M., Černá I.
Co se událo a o co šlo v Pionýrské organizaci v letech 1968–1969. Šturma J.
Obě publikace na: pionyr.cz/nastenka/benefity/publikace/edicni-rada-3-pionyr-curriculum

Dále samotné historické dokumenty, hlavně Programové teze Pionýrské organizace z pléna ÚR PO a Stanovy a Program přijaté na konferenci pionýrských pracovníků v Seči.
pionyr.cz/o-pionyru/historie/dobove-dokumenty


Začátkem roku 1968 na dodatečném zasedání Ústředního výboru ČSM byla vyhlášena autonomie PO a povolení členství dospělých v ní. Na přelomu února a března zasedla Ústřední rada PO ČSM. Rada se do konání celostátní konference označila za plně odpovědný orgán PO. Požádala o finanční prostředky určené pro úsek PO v ČSM. Vyzvala vedoucí k členství a schválila Základní programové zásady, první koncept pozdějšího programu.

O měsíc později na začátku dubna zasedla rada opět. Jednalo se o velmi sledované zasedání, denně z něj vycházel zpravodaj „Informátor“. PO se oficiálně přejmenovala na „Československý Pionýr“, změnil se slib, zákony a vznikl dokument „Programové teze Pionýrské organizace“, v kterém mimo jiné rada odmítá postátněnou pološkolskou organizaci, formální politickou výchovu, monopolní postavení PO, spětí se školou, masovost i formální členství. Vznikla „Česká rada Pionýra“ a jejím předsedou byl zvolen Oldřich Kryštofek. Vše spělo ke konferenci.

20. – 23. června proběhla Konference pionýrských pracovníků v Seči. Byly schváleny nové Stanovy a Program. Název české organizace zněl „Pionýr“. V Programu se objevuje výraz „Pionýrské ideály“ ještě ne v současné podobě 7P, ale svým vyzněním nejsou daleko. Stanovy mimo jiné dělí děti na mladší pionýry (8–12 let), starší pionýry (12–15 let) a „členy bez zvláštního označení“ (15–18 let). „Nová“ organizace je připravena na další školní rok.

V brzkých ranních hodinách 21. srpna 1968 vjíždí „spřátelená“ vojska Varšavské smlouvy do Československa.

Poslední den srpna se schází Česká rada Pionýra a mimo jiné vyhlašuje spolu s Junákem „Službu vlasti“ – výzvu k pomoci všude, kde je třeba, a podpoře legálních státních orgánů. O měsíc a půl později rada navrhla vyznamenat Milana Kadlece (pionýrského vedoucího, který zahynul 21. 8. 1968) vyznamenáním „Za mimořádnou práci“ a štáb Služby vlasti odznakem „Za službu vlasti“.

Na začátku listopadu se konala Celostátní konference pionýrských pracovníků v Seči. Sešli se tu zástupci Pionýra a PO Slovenska, společně založili střešní sdružení pojmenované Sdružení pionýrů ČSSR, v kterém měly obě organizace plnou svrchovanost.

V polovině prosince rozhodla ČRP o pozastavení kontaktů s PO zemí Varšavské smlouvy.

Na konci prosince proběhlo vrcholné jednání organizací dětí a mládeže ČSSR a tyto organizace si založily střešní sdružení pojmenované Sdružení organizací dětí a mládeže (SODM).

Na začátku března 1969 oficiálně zanikl Československý svaz mládeže.

10. září 1969 rezignoval Oldřich Kryštofek na funkce předsedy i člena ČRP.

Na začátku října proběhla dvě mimořádná zasedání ČRP. Byla velmi bouřlivá a nesla se v duchu hodnocení minulých let. Znovu se obnovily kontakty s PO států Varšavské smlouvy a vedoucí byli informováni o vývoji v Pionýru i v SODM.

V polovině listopadu ÚV KSČ stanovilo úkol sjednotit dětská hnutí do jednotné organizace.

Dále postupovaly orgány SODM i ČRP směrem ke stanovenému úkolu od ÚV KSČ.

Na konci ledna 1970 vyloučila ČRP Oldřicha Kryštofka z Pionýra.

28. 8. 1970 jednání ČRP schválilo konec „Pionýra“. Oddíly, které chtěly pokračovat, se už předtím postupně přeregistrovaly do nově vzniklé PO ČSSM, z které se později stala PO SSM.

28. 9. 1970 oficiálně ukončily činnost všechny orgány Pionýra.

Radovan Mlejnek