Rovnost příležitostí

Kůň, koza, pes, opice, zajíc a želva se chtějí dostat na prestižní školu pro nejlepší zvířata na světě. Ředitel této školy jim oznamuje: „A nyní, aby byl výběr férový, musíte všichni projít stejnou zkouškou: Prosím, vyšplhejte na strom.“
Je ředitel opravdu férový? Dává všem zvířatům rovnou příležitost?

Odpověď je možná složitější, než se na první pohled zdá. Ředitel dal zvířatům stejnou příležitost, tedy všechna zvířata – nezávisle na svých schopnostech, dovednostech, vzezření a talentech – mají před sebou stejný úkol. Vybere ředitel tímto způsobem nejlepší zvíře na světě? To záleží, jak nejlepší zvíře na světě definujeme. Pokud je podle nás a podle ředitele nejlepším zvířetem to, které dokáže nejrychleji vyšplhat na strom, pak jistě. Pokud má ale nejlepší zvíře na světě jiné vlastnosti, pak by bylo potřeba zdůvodnit, proč je zrovna šplhání na strom důležitým předpokladem k tomu stát se nejlepším zvířetem. Je požadavek ředitele férový? To nikoliv. Férový by byl, pokud by zvířata dostala rovnou příležitost.

Rovné příležitosti jsou velkým tématem dnešního světa. A někdy se zdá, že jsou nedostižným cílem. Každý z nás má ale možnost zamyslet se nad tím, zda – například ve svém oddíle – poskytuje dětem rovné příležitosti.

„Stejný přístup ke každému nemusí být férový, pokud zohledníme, že každé dítě má jiné předpoklady.“

Jak to máme v oddílech?

Obvyklým způsobem, jak se k dětem vztahujeme, je stejný přístup ke každému. A v některých případech je to tak skutečně vhodné – nechceme žádnému dítěti nadržovat. Pokud se na problematiku ovšem podíváme z jiného úhlu pohledu, pak stejný přístup ke každému nemusí být férový, pokud zohledníme, že každé dítě má jiné předpoklady. Klasický přístup, kdy ke každému dítěti přistupujeme stejně, předpokládá, že každý bude těžit stejně ze stejné míry podpory. To ale bohužel neznamená, že uplatňujeme rovnou příležitost. Je totiž dost dobře možné, že daná míra podpory některému dítěti zkrátka stačit nebude.

Proměna nastává ve chvíli, kdy každý dostává takovou podporu, jakou potřebuje, takže lidé jsou si rovni ve výsledku, jakého mohou dosáhnout. V praxi tento přístup možná znáte ze školství, kde děti, které to potřebují, mají k dispozici asistenta či různá podpůrná opatření. Ještě jinou variantou pak je, pokud se snažíme odstranit bariéry, které nerovnost zapříčiňují. V tomto ideálním případě bychom se k dětem mohli chovat opravdu stejně, protože překážky, které rozdíl v rovných příležitostech zapříčiňují, tu zkrátka nejsou.

Komunikace je nutnost

Druhu stránkou věci je, jak vyrovnávání příležitostí vysvětlíme ostatním dětem. Některé z nich se totiž mohou tím, že druhý má „zvýhodněné podmínky“, samy cítit diskriminované, mohou cítit nespravedlnost, hněv a vztek, může se jim zdát, že na nich nezáleží stejně jako na dětech znevýhodněných. Naším cílem by tak mělo být dětem předat myšlenku rovných příležitostí. Trpělivě a opakovaně jim vysvětlovat, že když mluvíme o férovosti, neznamená to, že máme na začátku všichni stejné vnější podmínky.

Námět na závěr

Dost bylo kázání. Pokud se právě teď zamýšlíte nad tím, jak se právě vy vztahujete k dětem ve své družince nebo v oddíle, cíli článku bylo učiněno za dost. Přijít na to, zda sami dětem nabízíte rovné příležitosti, není jednoduché. A už vůbec není jednoduché si připustit, že to neděláme. A ještě náročnější je přijít na to, jak to tedy začít dělat – a jak sobě i dětem vysvětlit, že rovná příležitost nám někdy může připadat nefér, zvlášť pokud se sami nacházíme v privilegované skupině. Jedním ze zdrojů inspirace, který osobně považuji za nesmírně povedený, ne-li dokonce nejlepší dostupný v českém jazyce, jsou materiály, které zdarma poskytuje Člověk v tísni. Na jejich stránkách v sekci Vzdělávací program najdete téměř pět desítek programů rozčleněných podle věku dětí, z nichž velká část vás může inspirovat k tomu, jak s tématem rovných příležitostí ve své družince nakládat a jak je postupně, po malých krůčcích, ale zato účinně a efekivně začít zařazovat mezi své aktivity. Protože každý krok směrem k rovným příležitostem má smysl.

Tamara Valešová Kunčarová
www.zittadyated.cz