PTO podruhé aneb trocha historie nikoho nezabije

Stejně jako historie samotného Pionýra, ani historie pionýrských tábornických oddílů nebyla jednoduchá a cesta k současnosti byla často až trnitá. Tábornické oddíly se v Brně začaly sdružovat už po roce 1964, kdy jádro Sdružení PTO tvořily oddíly, jejichž náčelníci čerpali ze svých dávných zkušeností v junáckých oddílech. Už tehdy se v plánu akcí objevil Sraz PTO a hra pro všechny brněnské pionýry. Nechyběl ani výchovný systém (Tábornická stezka) a výchovný program pro rádce a náčelníky (zimní a letní tábornické školy). Celé sdružení řídil pravidelně se scházející Sněm SPTO tvořený náčelníky všech oddílů, který si schválil organizační zásady a zvolil si štáb v čele s náčelníkem SPTO. A tato organizační struktura funguje v SPTO dodnes.

Ale zpět k historii. Ne vždy se totiž vše tvářilo tak růžově. Po obnovení Junáka v roce 1968 odešli všichni junáčtí náčelníci i s oddíly do své organizace. SPTO už však bylo v té době životaschopné a tak se bez většího narušení udrželo ještě další dva roky. V době normalizace však vznikl Socialistický svaz mládeže, došlo ke zrušení Junáka stejně jako samostatného Pionýra a postupně i k likvidaci SPTO přes osobní, pracovní či prověrkové problémy nejen junáckých, ale i tábornických náčelníků.

Po listopadové revoluci a s obnovou Pionýra se i v Brně začalo debatovat, jak to celé znovu uchopit. Jedna skupina nechtěla, aby organizace byla tak sešněrovaná jako před revolucí, druhá se ptala, zda je toto ještě vůbec organizace, když si každý dělá, co chce. A protože tehdejší vedoucí neměli sílu celou organizaci měnit, vyhrabali a pečlivě oprášili dvacet let starou myšlenku pionýrských tábornických oddílů. A už o necelý rok později, konkrétně 18. 9. 1990 proběhl ustanovující sněm SPTO a obnovení jeho činnosti.

Tereza Navrátilová

Zdroj: Sborníček o činnosti SPTO 1996 – 2000 slovy druhého náčelníka SPTO Mikina a Mravence.