„Pryč s aristokracií!

Nemůže být poctivým Čechem, kdo by nebyl na tomto stanovisku.“ – abych uvedl dříve často užívaný citát celý.
TGM ležela demokracie hodně na srdci, proto již v r. 1907 patřil k nejrazantnějším bojovníkům za schválení všeobecného a rovného volebního práva. Což ve své době přinášelo tvrdý postoj vůči nesporně privilegovanému druhu ve společnosti: šlechtě. Tu vnímal jako vrstvu žijící z dávných výsad, ovšem již netvořící nové hodnoty a na společenském systému parazitující.

Republika byla v roce 1918 moderní uspořádání státu, notabene vymyšlená podle amerického vzoru, kde žádná šlechta nebyla. Republikánství TGM bylo ovšem již staršího data a nejvýrazněji se projevilo právě ve volební kampani do Říšské rady v r. 1907. V ní Masaryk vystupoval před voliči opravdu radikálně, ba vyzýval až ke stávkám proti vrstvě společnosti s tolika výsadami s tím, že…  „Nejde o hlásání násilí, je to obrana vašich nutných lidských práv“.

Mladá republika si na rovnosti zakládala, proto ještě v prosinci 1918 Národní shromáždění schválilo zákon, jímž … se zrušují šlechtictví, řády a tituly (z. č. 61/1918 Sb.). Mimochodem, zákon byl přijatý ještě v době nepřítomnosti TGM v Československu. Tituly, jež se dále směly užívat, byly pouze akademické. A že byl zákon živý, o tom svědčí hned dvě jeho novely (v r. 1920 a 1936, která na rozdíl od těch předešlých verzí dokonce přinášela sankce, tj. pokuty), neboť tehdejším představitelům ČSR záleželo na principu, že žít pouze z výhod původu není správné.

Dnes se podobný zákon mnohým jeví úsměvně. V době zrodu republiky však šlo o velmi citlivý problém. Ano, dopadl i na šlechtu českou, zčásti skutečně vlasteneckou. Ale předpis důsledně (a důrazně) mířil k naplnění principu rovnosti lidí bez ohledu na jejich původ – tedy principu nesporně demokratického.

Martin