Pro vedoucí: Příklad z oddílové praxe: Jde to i ekologicky

Odpady, hygiena, stravování a co s tím na táboře, aby náš dopad na životní prostředí byl co nejmenší. To jsou myšlenky, kterými se už nějakou dobu zabývají vedoucí Sluníčko a Vlk z 48. PTO Stezka z Brna. Přiznávají, že ne vše se povede podle představ, důležité podle nich ale je alespoň se snažit.

Sluníčko

Jakými konkrétními aktivitami se snažíte o snížení ekologické stopy v oddíle?
Sluníčko: Úplný počátek byl v třídění odpadu, protože si myslím, že většina vedoucích třídí i doma. To je takový základ. Nicméně první větší myšlenku přinesla naše vedoucí Mrqa, a totiž, že bychom mohli mít na táboře bezobalové nakupování.
Vlk: Na táboře, víc než kdekoliv jinde, záleží na tom, co po sobě necháváme. Ať už odpadky, které nejsou spalovány jako v Brně, nebo nějaká chemie a kosmetika, které tam jdou rovnou do půdy a vody. Takže jsme začali řešit ekologičtější varianty jarů a mýdel na ruce a později i šampónů a sprchových gelů.
Sluníčko: Dříve si každé dítě vozilo své mýdlo a šampón, to jsme teď omezili. Akorát pokud je někdo alergik a chce si nechat svoje mýdlo, tak mu nebráníme. Ale většina dětí s tím nemá problém.
Přemýšleli jsme také o tom, jestli je v okolí tábořiště nějaký bezobalový obchod, ze kterého by se daly odebírat potraviny, a ve stejném duchu jsme oslovili místní pekárny, zemědělce, masny… Pekárny nám už svým způsobem fungují, protože když dojedeme na místo tábora, domluvíme se s pekaři, kteří nám následně pečivo vozí v bedýnkách, které jim pak vrátíme. Zásadní je pro nás nakupovat věci v bedýnkách i v běžných obchodech. Většinou si nějaké papírové bedny nabereme v obchodě a několikrát je pak otočíme.

Co dalšího na letošní tábor chystáte?
Sluníčko: Letos bychom chtěli vyrábět šampóny a mýdla přímo ze základních surovin, zkrátka dělat to tak, jak to dělaly naše babičky. Například si chceme vyrobit z octu a vody octový čistič, z jádrového mýdla mýdlo tekuté a ukázat dětem, jaké příměsi do toho přidat, aby byly prospěšné pro pleť, třeba med, glycerin, nebo něco z přírody. S holkami bychom chtěly vyrábět deodoranty pomocí jedlé sody, protože spousta antiperspirantů obsahuje parabeny a hliníkaté soli.

Hodně se teď debatuje o environmentální výchově. Jak obecně o těchto tématech s dětmi v oddíle mluvíte?
Sluníčko: Povídáme si u toho vlastního vyrábění, vysvětlujeme a odpovídáme na otázky o tom, co to obsahuje, jaký to má vliv na přírodu. Třeba většina pracích prášků obsahuje sírany sodné, které jsou víceméně zbytečné plnivo, jen člověk má pocit, že toho kupuje hodně. Proto dětem plánujeme ukázat, jak praly naše babičky. To znamená, že použily nějaké změkčovadlo a tenzid, třeba prací sodu, a jádrové mýdlo – to jim úplně stačilo a je to základ, kterým se dá vyprat cokoliv.

Máte nějaký obecný návod pro vedoucí, jak začít s ekologií v oddíle či na táboře?
Sluníčko: Třídění je základ a mycí prostředky jsou také velmi snadná změna. Dokonce to ušetří práci na táboře, protože když se jdou děti umýt, tak si občas mýdlo zapomenou vzít nebo ho tam pak nechají, takže jsme si tím vlastně ušetřili i spoustu nervů.
Vlk: A ani to není tak drahé, když si člověk dá práci a hledá, tak najde i velké kanystry mýdla se srovnatelnou cenou. Navíc je máme už několik let a stále nemusíme kupovat nové.

Vlk

Co vás k tomu osobně vedlo?
Vlk: Mně přišlo úplně automatické redukovat odpad doma a poté přišel tábor a toho odpadu tam byly hory. Najednou jsem měla pocit, že je úplně jedno, jak ekologicky žiji celý rok, když pak na táboře vyprodukuji tolik igelitů a odpadů. A stejně je to i s tou drogerií. Doma už spoustu let používám ekologické mýdlo a na táboře, když to teče rovnou do potoka, tak si dávám na ruce něco, co ani nevím, co je. Takže pro mě to byla velká úleva, že už v sobě nemusím mít takový konflikt.
Sluníčko: Pro mě je to dáno i studiem, mám vystudovanou chemii a přišlo mi, že pro děti může být zajímavé, co ty věci reálně obsahují, a že spousta těch věcí fungovala v minulosti bez toho, aby se to vyrobilo někde v továrně. Hlavně si myslím, že jde celkově o nějakou snahu. Spousta věcí jde, spousta věcí nejde, ale vždy je nutné začít o tom přemýšlet.

ptala se Tirís