Pro vedoucí: Bezpečnost především

Jeden z opakovaných dotazů k práci s odborkami se týká zajištění bezpečnosti – především při samostatné činnosti dítěte. Míří především k pojmu „zvláštní činnosti“ – nejde-li při plnění podmínek odborek právě o tuto činnost?

„Zvláštní činnosti“
Je terminus technicus a pojem občas také užívaný jako zaklínadlo. Ale obecně platí, že jde o činnosti, které nejsou obvyklé, tedy takové, jež nebývají běžnou náplní aktivit našich oddílů. Mezi takové jsou řazeny zejména systematická sportovní činnost, zvláště pak cyklistika (ale i koloběžky, kolečkové brusle a skateboardy), vodácká činnost, dále horská turistika, lyžování, horolezectví, noční hry a střelba všeho druhu. (Obvykle se přiřazují i zahraniční akce.) Přičemž opravdu nemusí jít přímo o hlavní aktivitu a zaměření oddílu. Když si během výpravy chcete půjčit lodičky u jezera a zaplavčit si, také jde o „zvláštní činnost“ a rozhodně je nutné dodržet všechna daná bezpečnostní pravidla. Na druhou stranu je potřeba podotknout, že naprostá většina aktivit z podmínek odborek mezi obávané „zvláštní činnosti“ nepatří.

Poučení o bezpečnosti
Pro klid (každého) vedoucího ovšem platí, že zájemcům o odborky je vždy účelné připomenout základní pravidla bezpečnosti, případně – jde-li o živější jedince – dbát na zevrubnější poučení k bezpečnosti práce. Případně, vysvětlují-li například pravidla hry či sportovní činnosti ostatním účastníkům, otázky bezpečnosti podtrhnout (a v zápalu hry/činnosti přiměřeně zdůraznit). Míra a téma je vždy úměrná konkrétnímu dění: o bezpečnosti při práci s ohněm asi bude více slyšet u odborky Kuchař či Táborník než u Kulturního fandy, podobně u Kutila je víc nutné poučení o práci s nástroji než například u Redaktora, Piokačer musí lépe znát pravidla pohybu ve složitějším terénu než například Výtvarník – ten by ale zase mě vědět, jak nakládat s barvami, lepidly a podobně…
Třebaže bezpečnost dětí je naší prioritou, neměla by být brzdou při rozvoji činnosti.

Martin