PŘÍRODA aneb kompetence a Ideály Pionýra

Ideál Pionýra PŘÍRODA má mezi ostatními jisté svébytné postavení. Příroda je hodnotou, a tudíž i cílem, ale současně i základním prostředím pro činnost. Nabídnu proto především souhrn možných přístupů.

Nejzákladnější rovina, v níž můžeme Ideál Pionýra příroda chápat, je poznávací (vida, ideál POZNÁNÍ…): Znát přírodu, mít základní povědomost o tom, že nejrůznější rostliny i živočichové v ní mají své místo, jsou součástí složitého organizmu – a my se snažíme porozumět jejich vztahům, vývoji a proměnám.

Pobyt v ní ovšem nabízí i další přístup – vidět příběhy přírody, její zajímavosti a půvab. Ani člověka nemáme rádi hned, musíme ho poznat, prožít s ním nějaký čas a zážitky, pak si k němu vytvoříme potřebnou vazbu.

Příroda je také rozmanité prostředí, ve kterém se učíme pohybovat, správně se obléci a vybavit, orientovat se, využít toho, co nabízí, například k vaření. S tím souvisí naše chování – neubližovat jejím obyvatelům a nerušit je.

Vnímáme přírodu jako základní prostor pro život, chápeme potřebu udržitelnosti, kráse přírody se snažíme porozumět v souvislostech – nejde přece jen o to, že člověk na přírodě závisí kvůli surovinám, čistému vzduchu, vodě… Jde o přírodu jako hodnotu samu o sobě – krásné je i to, co člověk přímo nevytvořil.

Z těchto přístupů vyplývají i praktické stupínky odrážející vývoj dětí a toho, co mohou v jednotlivých věkových kategoriích v prožívání a naplňování ideálu RŘÍRODA zvládat. Například nejmenší zvládají ta nejjednodušší pravidla chování v přírodě, zatímco starší už vědomě přispívají k její ochraně…

Martin