PŘÁTELSTVÍ aneb kompetence a Ideály Pionýra

Být v partě, týmu, mít kamarády, společné zážitky – jeden z výjimečně silných důvodů, proč děti chodí do našich oddílů. Ovšem i ideál PŘÁTELSTVÍ je vícevrstevnatý a pochopitelně tomu odpovídá i postupné vršení kompetencí, úměrné věku a zkušenostem.

Vnímat druhé, učit se jim naslouchat. Ale získávat též jistotu ve vyjadřování: dokázat srozumitelně říci, co si myslím. O umění přiznat chybu ani nemluvě – to je ovšem prubířský kámen nejen pro chybujícího, ale i všechny kolem… Jaká bude jejich reakce?

Vztahy jsou pro život kohokoli a všech významné, a tak schopnost řešit problémy, které život přináší, je důležitá. Někdy to může být i bolestné, ale bez vůle pečovat o vztahy mezi lidmi by byl život svízelný. Občas si každý pomyslí, jak by mu bylo dobře, kdyby mu nikdo do ničeho nekecal a on si mohl dělat vše jen a jen po svém. Ale dokázal by toho tolik, kdyby byl jen sám? Nedokáže tým – společnými silami – víc?

To vše jsou náměty, které lze – věkově přiměřenými způsoby – dětem ukazovat, nechat je prožívat. Při hrách, soutěžích, práci. Navádět je na zkoušení si týmových rolí, ověřování si vlastních sil, schopnosti spolupráce s ostatními, rozvíjet dovednost nést spoluodpovědnost za výsledek týmu… – to vše a ještě mnoho dalšího lze dětem pro jejich rozvoj vědomým naplňováním ideálu PŘÁTELSTVÍ nabídnout.

Přátelství není „jen“ silné slovo, ale je i zcela obecně uznávanou hodnotou. A dokážeme-li dětem zprostředkovat jeho obsah, vybavíme je do života čímsi úžasným a nenahraditelným.

Martin