Plánování … život družin

Dnes je tu téma, které se dříve nebo později – hovoříme-li o plánovací praxi v oddíle – muselo objevit: družiny. Látka citlivá i trochu obávaná, proto leckdy i opomíjená. Přesto platí: Družinový systém práce (v oddíle) je jedním z nejúčinnějších výchovných nástrojů, které můžeme využívat. Přesto se na něj mnozí dívají s jistou bázní. (Zejména z hlediska dodržení pravidel bezpečnosti.)

Fakticky družiny?!
Někdo řekne – ale to jde proti sobě: oddílový plán a družiny, které si dělají, co chtějí, to nemůže fungovat. Jiný – to přidělává práci, jednodušší je dělat všechno společně. Atd.
Nu, přitom právě plánování je vhodným nástrojem, jak tyhle věci propojovat a šikovně zajistit. Musí se s tím ovšem počítat již od samotného začátku. Zde a nyní poněkud pomineme, že důležitou součástí funkčního družinového systému jsou vedoucí družin – což mohou (ale také nemusejí) být instruktoři, protože zdatným vedoucím družiny může být i starší pionýr či pionýrka. I když tuhle nepominutelnou zásadu nemůže úplně zamlčet či přeskočit, připomínám ji jen letmo. Klíčovým tématem je přece plánování…


Co je pionýrská družina?
– Ustálená skupinka dětí, vedená dítětem (případně instruktorem).
– Osvědčená velikost je od 5 do 10 členů.


Družiny a plánování
Viděno z nadhledu: družinový plán se od oddílového zásadně neliší. Hlavní je, aby se nejednalo o čistě formální dokument vzniklý jen proto, že to je potřeba. I s plánem družiny se musí celý rok pracovat (včetně hodnocení, viz minulý díl).
Platí ovšem, že družinové plány by měly obsahovat cíle spíše jednodušší a ty náročnější nechávat na aktivity celého oddílu. Usnadňuje to právě práci vedoucím družin, které to nenutí vymýšlet programy, k jejichž vedení se třeba ještě necítí. Stejně tak je vhodné se při plánování činnosti družin vyhnout oblastem, které by vedoucí družin sváděly ke sklouzávání k „vyučování“ (jako ve škole). Naopak se tam dobře hodí rukodělky či některé kulturní aktivity, jež mohou najít odraz v Pionýrském Sedmikvítku.


K čemu pionýrská družina slouží?
– Podporuje seberealizaci dětí a rozvíjí jejich aktivitu, iniciativu (nikdo se neveze), samostatnost, tvořivost…
– Učí děti pracovat v týmu i bez autority vedoucího.
– Je příležitostí pro navazující činnost mezi schůzkami celého oddílu.
– Pomáhá rozpoznat a rozvíjet individuální role v týmu.


Rozmanitost plánů družin
Bývá často dána jejich charakterem – věková různost, místní (myšleno bydliště) odlišnost… Přesto je zajímavou otázka, zda mít pro všechny družiny plán stejný (snazší pomoc od vedoucích s přípravou programů vedoucím družin, možnost mezidružinového porovnání – například soutěží), nebo odlišný právě odrážející poptávku družiny či schopnosti jejich členů a vedoucího. Nebo se nabízí průnik těchto variant, kdy družinové plány obsahují jen některé shodné oblasti a v těch zbylých se nepřekrývají, ale odrážejí právě již uvedené zvláštnosti. Také vklad samotných dětí do tvorby plánu pomůže přirozeněji přejímat spoluodpovědnost za jeho naplnění, a tudíž za činnost samotné družiny.

Forma plánu
Plán družiny nebude (a ani nemusí) obsahovat přesně definované cíle. V tomhle plánu bývá uvedena konkrétní oblast a po jednotlivých měsících jsou při setkáních s vedoucími družin probírány otázky, čemu všemu je nezbytné se věnovat + se k tomu připomínají bezpečnostní pravidla. Na druhou stranu volnost ve formálním zpracování plánu družiny musí mít svoji hranici: je nezbytné, abychom se skončením měsíce byli schopni (si) vyhodnotit, jak se plnění plánu dařilo.

Náš základní cíl
Při tom všem totiž nikdy nesmíme pustit ze zřetele náš základní cíl: s dětmi nepracujeme náhodně – oddílová činnost vždy k něčemu směřuje a rozhodně platí, že děti se při činnosti nejen baví, ale i poznávají, rozvíjejí se – učí.

Martin